Miniatury : Letící oblaka
„Jak bude?“ ptá se mě řidič, když nastupuju na Zadově do autobusu. „Nevím,“ usmívám se. „Nechte se překvapit.“
„Jak bude?“ ptá se mě řidič, když nastupuju na Zadově do autobusu. „Nevím,“ usmívám se. „Nechte se překvapit.“
Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slatí Je noc z 21. na 22. ledna 2016. Po večerní klimatické zprávě se vydávám pěšky
Vzpomínka na Krýmuse z Brda u Včelné Sedíme v kuchyňce a pijeme čaj. Mluvíme o náboženství. „To je jak
Šla kačenka podle vody Barunka nese do koupelny na ruce svoji dcerušku Emičku. Holčička už udrží hlavu nahoře. Pozoruje nás, jak sedíme
Vystupujeme s Honzou Tláskalem po Severní cestě na Boubín. Zmrzlý sníh nám křupe pod nohama. Obloha se prohlubuje do nejtemnějších odstínů modře a z větví tu
V údolí Losenice Scházím hlubokým prašanem do údolí Losenice. Teplota se drží na -11 °C. Bořím se tak vydatně, že po každých
Otto Hrdina Skrz závěs vchází Na Korej Otto. Mžourá do šera. Jsme se Školníkem první na ráně. „Ahoj!“ zdraví
Nešahej na ten sníh! Přicházím na autobusovou zastávku pod Smetankou. Po silnici jede sypač s rozevřeným vějířem vyletující soli. Na zástavce stojí obtloustlá
Co všechno ten nástroj dovede „Když umřela Eva,“ vypravuje mi kamarád, „jezdila za mnou dcera víkend co víkend. Poklidila, když bylo
V dílničce na sociálních lůžcích je živo. Sestra Simonka zpívá lidové písničky. Má nádherný hlas. „Svátky už se blíží,“ prohodí stařenka, které bude příští