Co si myslí planety Na Churáňov vycházejí malé děti. Vykládám drobotině v pozorovatelně, co všechno na stanici měříme. Když jim ukazuju snímek z bolidové
Co si myslí planety Na Churáňov vycházejí malé děti. Vykládám drobotině v pozorovatelně, co všechno na stanici měříme. Když jim ukazuju snímek z bolidové
Přicházím na autobusovou zastávku v Prachaticích. Za chvilku mi pojede spoj na Vimperk. Už tu stojí mladá žena s bílou holí. Kšilt čepice má vražen
Srdce a mráz Ráno svítí slunce, ale vzduch je mrazivý, teplota klesá k -13 °C. Tu mi do skla verandy naráží ptáček.
Něžné objetí Čtu vzpomínky manželky posledního hajného z Březníku. Na jednom místě popisuje paní Vrabcová, jak nosí k hranici poštu pro ty, kteří emigrovali
Nesouvislý dialog o bankomatu a kozách Vrávoravým krokem přichází Jirka Kudlička z Drozďáku, pasák koz. Má Na Koreji dluh sto třicet korun. Sedá
Oheň tání Trochu opožděně se vracím k náhlému oteplení z 24. 1. 2018. Ještě ráno jsme na Churáňově měli 83 cm sypkého sněhu. A
Krátká zastavení Krátkou ulicí otřásá nervózní troubení. Koukám, co se děje. Takřka uprostřed stojí auto. U jeho otevřených dveří si dvě ženy
Loučení s Friederike Včerejší orkán Friederike ulehl a zůstaly po něm záplavy sněhu a ohromné závěje. Stoupám ve tmě na Boubín.
Blízkosti opuštěných (vánoční zamyšlení) Vzpomínám na jeden Štědrý večer, kdy jsem sloužil na Churáňově. Přijeli za mnou dva kamarádi, kteří by jinak
Copyright 2023 – Šumava.eu, všechna práva vyhrazena | Foto: Lucie Rambousková