V americké zahradě u Chudenic, malé české obce mezi Domažlicemi a Klatovy, rostou stromoví obři, jejichž koruny sahají až k nebi. Běžná douglaska, zasazená zde v roce 1843, sice přišla o svůj vrchol, ale stále měří téměř 35 metrů. Obvod jejího kmene činí 572 centimetrů a obvod koruny dosahuje 68 metrů.
Foto: Heidi Wolf
Tento gigant patří k nejstarším svého druhu v Evropě, možná je dokonce nejstarší. Běžně velcí lidé, stojící pod tímto mohutným stromem v americké zahradě, působí jako trpaslíci. Jedna botanická zvláštnost zde následuje druhou: tulipánovník, jediný svého druhu v Evropě, dále strom konvalinkový a dřín květnatý – tři výjimečné exempláře z celkem 571 listnatých a jehličnatých stromů evropského, asijského a především severoamerického původu.
Dendrologické kuriozity a exotické stromy
Toto arboretum založil hrabě Eugen Karel Černín v roce 1828 jako školku, aby měl vždy dostatek rostlin pro park kolem svého letního zámku Lázeň, který nechal přestavět z bývalých lázní. Jen kousek od rodového sídla, starého zámku v Chudenicích, chtěl dát průchod své lásce k botanice. Zvláště ho zajímaly dendrologické kuriozity a exotické stromy, a proto byly zaváděny především dřeviny severoamerického původu.
Eugen Karel Černín chtěl v Chudenicích vytvořit nejrozmanitější stromovou školku v Čechách. Ta se stala základem pro arboretum, které od roku 1844 nese název Americká zahrada: „Americká zahrada“ stojí také na střední směrové ceduli mezi zámkem Lázeň a rozhlednou Bolfánek. Letní zámek, zahrada a vyhlídková věž – všechny tři stojí za návštěvu. Avšak skutečný příběh začíná ve starém zámku v Chudenicích.
Komunistické zneužití
Omítka historické stavby opadává, avšak vnitřní prostory byly od roku 2000 postupně restaurovány. Tehdy zmizelo vše, čím byl zámek za komunismu zneužit: kino, veřejná knihovna, několik bytů, klub Socialistického svazu mládeže a klub Českého červeného kříže.
Kastelán Ludvík Pouza a jeho zástupkyně Maria Barbora Lodek vyprávějí, že vojáci převezli nábytek na jiná místa v tehdejším Československu. Naštěstí ale existoval podrobný inventář, díky kterému bylo po Sametové revoluci možné veškeré vybavení vrátit zpět. „Zámek teď vypadá jako dříve. V přízemí je umístěno regionální muzeum a pravidelně se zde konají prohlídky,“ říká Ludvík Pouza.
Vyhnání hraběte Eugena Karla Černína
V roce 1945 postihl osud vyhnání na základě Benešových dekretů také hraběte Eugena III. a jeho manželku, princeznu Josephinu Schwarzenbergovou. Poslední šlechtická rodina v Chudenicích odešla do blízkosti Vídně. Od té doby je starý zámek ve vlastnictví obce. Malé městečko stranou hlavních cest a bez železničního spojení vděčí Černínům za mnohé. Dokonce i název obce a rodinné jméno zde podle legendy, kterou vypráví Maria Barbora Lodek, mají společný původ.
Před více než tisíci lety měl údajně český šlechtic spor s králem. Ten, rozhněvaný neposlušností svého poddaného, vyslal k pevnosti vojáky s rozkazem zabít všechny členy rodiny. Přežila pouze chůva, která se s nejmladším chlapcem ukryla na kamenném výklenku komína v černé kuchyni.
„Chudenec – chudý muž“
Po útoku přišli obyvatelé z vesnice, aby se podívali, co se stalo. Jejich první reakcí bylo: „Chudenec – chudý muž.“ Podle pověsti vznikl z tohoto „Chudenec“ název obce Chudenice. Dítě, které bylo špinavé od sazí a popela, lidé nazvali „Černý“. Tak se zrodilo příjmení Černín. Černínové byli vlivným šlechtickým rodem. Jejich kořeny v Chudenicích sahají až do 13. století, kdy zde nechali postavit gotickou tvrz. Tuto tvrz přestavěl Humprecht Černín, jenž byl mimo jiné i správcem Pražského hradu, na renesanční zámek. Humprecht měl velký politický vliv na císaře Rudolfa II. a dosáhl toho, že Rudolf povýšil Chudenice na město a udělil jim znak a právo pořádat trhy.
„Jedinečné ve střední Evropě“
„Rod Černínů měl nepřetržitě 700 let své sídlo v naší obci. To je ve střední Evropě jedinečné,“ říká hrdě kastelán Ludvík Pouza. K tradicím má podle něj silný vztah i Karel Eugen Černín, vnuk posledního majitele. V roce 2008 pozval všechny členy rodiny na starý zámek. Přijelo 135 lidí, aby si připomněli místo, kde má rodina své kořeny.
Karel Eugen Černín tráví také čas v letním zámku Lázeň, který získal zpět a zrenovoval. Po vyvlastnění Černínů v roce 1945 sloužil zámek od 50. let jako rekreační centrum pro zaměstnance pivovaru Pilsner Urquell. „Když je Karel Eugen Černín v letním zámku, vždy se staví na návštěvu. Má noblesu a charisma,“ říká Maria Barbora Lodek, která zároveň prozrazuje jednu z vášní rodiny Černínů: „Jako první přinesli horkou čokoládu do Vídně, poté do Chudenic a nakonec do Prahy. V naší malé vesnici se čokoláda pila o sto let dříve než v hlavním městě,“ usmívá se zástupkyně kastelána a otevírá krabici s pestrými fotografiemi na vnějších stranách.
Andělský pokoj a příběh, který se k němu váže
Fotografie ukazují starý zámek, kostel sv. Jana Křtitele, nejstarší památku v Chudenicích, letní zámek a rozhlednu Bolfánek. Hořká chuť čokoládových kousků z krabice je vyvážena drobnou skleničkou sladké medoviny. Poznámky o nulové toleranci alkoholu za volantem v České republice Maria Barbora Lodek nebere na vědomí: „Musíte pocítit tu geniální chuťovou kombinaci,“ trvá na svém. A má pravdu. Chutná to úžasně!
Během prohlídky zámku vypráví zástupkyně kastelána mnoho poutavých příběhů. Jeden z nich se váže k Andělskému pokoji, jednomu z nejkrásnějších místností zámku. Na klenbě stropu je namalován anděl. Podle vyprávění se takový anděl zjevil v roce 1601 ve snu hraběti Humprechtovi a sdělil mu následující poselství: Za tři dny zemře.
Diplomacie a královský dar
Pokud chce předstoupit před Pána s čistým svědomím, měl by se spolu s rodinou vydat na pouť k nedalekému kostelu sv. Wolfganga, přijmout svátosti a rozdělit svůj majetek mezi děti. Humprecht výzvu splnil a skutečně třetí den zemřel, přestože nebyly žádné známky nemoci. Jeho děti nechaly anděla namalovat na strop, a od té doby se tento pokoj nazývá Andělský pokoj.
Černínové byli vždy aktivní jako diplomaté. Na tuto jejich činnost upomíná Marconiphone, dar britské královny Alžběty II. Tento hudební automat, předchůdce jukeboxu, dokázal přehrát deset desek za sebou. Na celém světě existují pouze tři exempláře: dva se nacházejí v Buckinghamském paláci v Londýně a jeden ve starém zámku v Chudenicích.
Chudenice a jeho slavní rodáci
Velké jméno v historii rodu Černínů má Jan Humprecht, který žil v letech 1628–1682 a začal stavbu Černínského paláce na Hradčanech v Praze, dnes sídla českého ministerstva zahraničí. Byl velvyslancem v Benátkách, vášnivým sběratelem a zakladatelem Černínské obrazárny. Jeho hrobka se nachází ve svatovítské katedrále v Praze.
Slavní lidé pocházeli z Chudenic nebo zde žili. Stálá expozice připomíná Josefa Dobrovského, který napsal českou gramatiku a shromáždil pověsti a příběhy českého lidu, říkají Ludvík Pouza a Maria Barbora Lodek o zásluhách „modrého abbého“. Toto přezdívku získal historik a jazykovědec díky své švestkově modré kožené brašně a modrému plášti. Jezuita Josef Dobrovský žil v letech 1753–1829; jedenáct let působil jako domácí učitel dětí hraběcí rodiny. Miloval přírodu a už tehdy prý objímal stromy.
Národní přírodní památka
Na zámku se 25. září 1868 narodil básník Jaroslav Kvapil, nejprve dramaturg Národního divadla v Praze, poté hlavní režisér a později ředitel činohry. Jeho otec byl rodinným lékařem u Černínů. Jaroslav Kvapil napsal libreto k Rusalce, nejúspěšnější opeře skladatele Antonína Dvořáka. Inspiraci prý našel na svém oblíbeném místě, u dvou malých rybníků poblíž americké zahrady, vypráví Ludvík Pouza.
Arboretum o rozloze 1,6 hektaru je dnes považováno za národní přírodní památku. „Cítím úctu k těmto obřím stromům a pokaždé znovu žasnu,“ říká Stefan Ege, městský zahradník z nedalekého Furthu im Wald. Nabízí prohlídky americké zahrady a těší ho údiv lidí, kterým vysvětluje původ a druhy stromů. Díky své rané iniciativě na začátku 19. století vytvořil hrabě Eugen Czernin něco jedinečného. „Zažít takové giganty staré 150 až 180 let je neopakovatelné,“ zdůrazňuje Stefan Ege.
Heidi Wolf
z partnerského webu Hog´n
