Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563
31. října:
Loučící se říjen bychom mohli charakterizovat jako měsíc výrazného střídání teplot a bohaté oblačnosti, ovšem s dvousečným dopadem – na jedné straně sice spousta nanejvýš působivých inverzních kouzel, …
… což zcela aktuálně potvrdil i dnešní Boubín, …
… na druhé však přemíra zatažené oblohy převážně ztěžovala či přímo blokovala pozorování a fotografování mimořádně vzácné komety, ba vychutnání skutečnosti, že zmíněné nebeské těleso náleželo k nejjasnějším svého druhu.
Člověk se však musí obecně umět smířit s tím, že ne vždy se vše v životě odehrává podle jeho představ a přání, a je zapotřebí dokázat si i tak plně vychutnat vše, co mu příroda ze svých krás nabízí.
Dnes toho na rozloučenou s desátým měsícem předposledního roku první čtvrtiny jednadvacátého století skutečně nebylo málo, …
… bohatě stačilo přiblížit si třeba jen detaily větrné hry s mlhou v lesích.
Vlastně se dalo hovořit též o procesu tradiční boubínské oblačné čepice, …
… sledovaném v přímém přenosu.
Těžko odhadovat, zda poloviční teplota oproti té ještě před necelým týdnem je už předzvěstí dle meteorologů se blížící tvrdé zimy, ale v každém případě je možno konstatovat, že zásluhou jemného severního vánku o síle 1,2 m/s (4,32 km/h) nebyly v daném směru celkové pocity nijak zásadně odlišnými od oněch předešlých.
Nu a za bohatou sérií kouzelných zážitků …
… se co nevidět zatáhne opona, …
… třebaže v rámci celého dne nebude mít dlouhého trvání.
30. října:
Podzimní detaily …
… stále více nabývají na půvabu.
29. října:
Ráno zcela jasně naznačilo, že lovu vzdalující se komety opět nastává nechvalně známá přítrž.
28. října:
Je paradoxem (či zákonem schválnosti), že když byla vzácná kometa Zemi nejblíže a zářila nejjasněji, takže by se bývala dala snímat v zajímavých detailech, bylo vesměs zataženo. Když se teď stále více vzdaluje a slábne, nabízí fotografické hody. Buďme však i za takovou viditelnost nanejvýš vděčni.
27. října:
V rozmezí jediné ranní hodiny se rozhodovalo, …
… jaký vývoj počasí bude Vimperku souzen. Třebaže se k hrozbě dalšího inverzního sevření připojilo jedním ze svých výkonných komínů i samo město, nakonec zvítězilo příjemné slunečno.
26. října:
Ač dávno nelze charakterizovat aktuální čas jako babí léto, louky nás stále mají čím nanejvýš příjemně překvapovat.
25. října:
Uprostřed stále přetrvávajícího království mlhy se v rámci boubínského jitra chvilku zdálo, …
… že Vimperk by se mohl již přece jen dočkat vysvobození. Panelové sídliště „Sojčák“ k němu mělo v jednom okamžiku velmi slibně nakročeno.
Mlžný opar však dosud disponoval nemalou silou, …
… a to i v alpské oblasti.
Není tedy divu, že právě mlžná kouzla …
… se stala hlavním pozorovacím …
…. i fotografickým magnetem všude, …
… kam oko po celém obzoru dohlédlo.
Na závěrečnou fázi října velmi příjemnou, ba nadstandardní teplotu ideálně doplňovalo téměř bezvětří.
Jak se nakonec ukázalo, Vimperk opět skončil kompletně utopen.
Nad mlžnými kouzly, …
… nejednou volajícími po detailním přiblížení, …
… však současně vyšla najevo mnohem důležitější skutečnost, …
… totiž většinově blankytná obloha.
Kdyby v takové podobě dokázala vydržet po celý den, konečně by nastaly vytoužené ideální podmínky pro lov komety z boubínské rozhledny.
Večerní obloha sice zdánlivě neopravňovala k přílišnému optimismu, ale taktéž nebyla vysloveným protiargumentem druhému výstupu na Boubín.
Ten pak zase jednou ukázal, jak je důležité věřit v úspěch a nedat se odradit dočasnými důvody k pochybnostem. Původně zatažená obloha se opět pročistila a umožnila vytvořit snímek zemské rotace, spolu se zajímavými světelnými efekty měst a obcí zanořených pod jednolitou inverzní hladinou.
Jižní směr pak ještě více vyzdvihl světelné odrazy vzdálenějších měst do zamlžené atmosféry.
Nejvzácnějším úlovkem se však každopádně stala sice již vzdálenější kometa, jejíž plný odborný název zní C/2023 A3 Tsuchinshan – ATLAS. Vzácné nebeské těleso stále dočasně působí v souhvězdí Hadonoše a celé scenérii rozhodně přidává na efektnosti blízkost zřetelně viditelného úseku Mléčné dráhy. Pro faktografickou úplnost je zapotřebí dodat, že podmínky k fotografování se z hlediska teploty a větru naprosto nelišily od ranních – ideální převažující bezvětří s občasným symbolickým dýchnutím stále doprovázely téměř neuvěřitelnou desetistupňovou teplotu.
24. října:
Lidská mysl je nevyzpytatelná – za mlhy vzpomíná na slunečno, ale taktéž i opačně … bezpochyb proto, že obojí je krásné a v neposlední řadě i fotogenické.
23. října:
Nad mlhu se lze dostat – a sledovat pak zajímavé dialogy šumavských vrcholů, jako třeba Poledníku s Antýglem.
22. října:
Nadvláda mlhy pokračuje, fotograficky ovšem těší.
21. října:
Nakonec se i přes ideálnímu lovu komety setrvale nepřejícné podmínky jakž takž zadařilo. Výrazně lepším stanovištěm k fotografování by bezesporu byla boubínská rozhledna, kam nedosahoval mlžný opar, ale z hlediska pracovního časového rozvržení nebylo reálné stihnout tam dorazit včas. Snímek z Homolky nad Vimperkem tak věrně odráží zakalenou realitu, poznamenanou příznačným zmíněným oparem, skrz nějž zřetelně mířil kometě vzhůru naproti městský světelný smog. Potěšujícím bonusem se však ukázalo být aspoň náznakově nalevo viditelné torzo Mléčné dráhy.
20. října:
Již konstelace předešlé večerní oblohy slibovala možnost úchvatných boubínských zážitků, …
… kteréžto výzvě nešlo odolat.
V ohnivé časně ranní atmosféře se setkaly již první sluneční pozdravy …
… s dosud stále vysoko na obloze dlícím Měsícem, …
… přičemž oblačností lehce zdeformovaný sluneční kotouč …
… se záhy pozdravil i se siluetami alpských gigantů.
Těm ovšem nebylo přáno úplné vysvobození z mlžného sevření, …
… neboť možná ani tam, podobně jako na Boubíně, nevál potřebně silný vítr. Zdejší od východu nepřekročil 1,5 m/s (5,4 km/h).
Inverze oproti minulému pozorování ve všech směrech ustoupila, zjevně však nikoli z potopeného Vimperka.
Každopádně ale skýtala krásné scenérie, …
… kam se jen oku zachtělo pohlédnout.
Krajina již volala po návratu slunečních paprsků, jehož se jí určitě dostane.
19. října:
Do svých posledních chvil elegantní vrbovka …
18. října:
Když už mlha a oblačnost hatí polapení největší astronomické senzace tohoto měsíce, …
… je zapotřebí vytěžit z ní i pozitiva, která sice před výše řečeným blednou, …
… avšak na kráse jim to ničeho neubírá.
Nejideálnějším místem je tu samozřejmě Boubín, …
… vybízející k přihlížení nefalšovanému oblačnému příboji …
… a spoustě dalších fotograficky vděčných scenérií, …
… k nimž netřeba dalších slov.
.
.
Alpy si tentokrát dle očekávání podržely dychtivým zrakům skryté soukromí, …
… které ovšem vesměs všude vyvažovala lahodná souhra podzimních barev, …
… a často fantastických tvarů.
Inu, oceán …
Inverze se prezentovala i v teplotní formě, lehce okořeněné jihovýchodním větrem o rychlosti rovných 5 m/s (18 km/h).
Vimperští si opět budou muset nějakou chvíli počkat, až se nad nimi oblačné moře slituje …
… a propustí nejen město, nýbrž i okolní krajinu ze svého zajetí.
17. října:
Teprve čtvrteční večer se zdál být nepatrně ideálnějším k lovu komety, třebaže bylo jasné, že i tentokrát bude jen otázkou času, kdy oblohu opět překryje v daných okamžicích nežádoucí oblačná clona. Nu, tentokrát už se při vší dosavadní bídě dalo hovořit o štěstí. Zcela na horním okraji snímku se skutečně objevil náznak ohonu, …
… vše nicméně snímáno dlouhým expozičním časem, který – zde konkrétně pětadvacet sekund – zákonitě zachytí příslušný úsek dráhy zemské rotace, takže nebeská tělesa se namísto bodů naexponují jako příslušné úseky kružnice. Nevýhodou je zde navíc vzájemná blízkost komety a Slunce, sice již zapadlého, ale stále ještě zanechávajícího světelnou stopu postačující k omezení potřebného ideálního kontrastu mezi hvězdami a oblohou.
Jak si zde s krajní vděčností nevzpomenout na léto roku 2020, v němž se jiná kometa – Neowise – dala fotograficky lovit po celé noci na výrazně světelně příhodnějších částech oblohy, ať už si třeba nad ránem takto proplouvala nočními svítícími oblaky, …
… nebo v celé své kráse pózovala na temném pozadí, vyšperkovaném dalšími hvězdami. Dlužno ovšem dodat, že ulovit stávající kometu za daných podmínek v podobném vyznění jako kdysi Neowise je těžkým úkolem, jehož úspěšnost, podmíněna velkou dávkou štěstí, bez nejmenších pochyb zasluhuje nazvat husarským kouskem.
16. října:
I taková může být skladba jediného říjnového dne – zrána člověk neví, …
… s jakým vývojem vlastně ve výsledku počítat. Mlha zahovořila zdánlivě jasnou řečí, …
… avšak odpolední čas pro změnu přinesl další parhelium. Sice skvostné, ale tentokrát by se dalo plně oželet ve prospěch čisté oblohy.
Ta se pochopitelně nekonala – a milá kometa se v okamžicích několika celkem slibných trhlin mezi mračny nacházela o něco výš.
Klasickým zákonem schválnosti se pak v čase, kdy už by snad byla polapitelnou, trhliny začaly zavírat … a očekávané pohádky byl konec.
15. října:
Ano, mlhy jsou prakticky na každodenním pořádku …
14. října:
Člověk by snad tentokrát oželel i to poměrně vzácné sluníčko, svádějící nejeden souboj s mlhami, …
… jen kdyby obloha nehrozila vyhlídkou, že večerní lov na kometu bude tápáním po spásných trhlinách ve všudypřítomné oblačnosti.
13. října:
Ve skutečnosti sotva centimetrová kvítka … ale rozhodně stojí za to, aby se k nim člověk sklonil.
12. října:
Nakonec je možno přiznat, že i krajně nevábné panelové pozůstatky minulosti se aspoň docela snaží držet krok s podzimním vybarvením krajiny …
11. října:
Byla-li na programu včerejšího večera polární záře, je nutno zmínit, že ve světě vzácných nebeských jevů ji vbrzku nahradí ještě vzácnější kometa, již před námi naposledy mohli o nějakých osmdesát tisíc let dříve pozorovat pralidé. Pohled k obloze, byť nad krajinou plnou podzimních šperků, však vzbouzí spíš znepokojení. Bylo by totiž zapotřebí naprosté absence jakékoli oblačnosti, což se momentálně jeví jako velmi utopické přání.
10. října:
Už delší dobu nelze popírat, že letošní rok náleží v mnoha ohledech k zvláštním, ba výjimečným. Například na dnešek nám meteorologové slíbili opět polární záři. Obloha se koneckonců výtvarně činila od samého jitra i bez ní.
Pozdní večer pak skutečně vzácný jev přinesl, jen se – zde cca okolo půl desáté – ukázalo, že tentokrát bude ta nebeská nádhera výrazně rušena mohutně se nasouvající oblačností. Aspoň že jsme navzdory nepříznivé situaci nepřišli aspoň o naprosto netradiční hru barev.
9. října:
Žádná z mlh se nezvedne beze stop … a půvabných.
8. října:
Ano, o mlhách zaplavujících vimperský dolík zde byla zmínka již počátkem měsíce.
Však se zdá, že jimi bude charakteristický.
7. října:
V jednu chvíli bohaté předivo jemné oblačnosti, na níž se zjeví parhelium i s náznakem halového oblouku, …
… a závanem větru je rázem vše pryč. Taková je obloha posledních dnů.
6. října:
Jepičí život, ale s nádherným vyzněním …
5. října:
Nejen z Boubína je zapotřebí pohlížet k Alpám, …
… ale občas se jim vypravit i naproti.
4. října:
Málo platno, nejpůsobivějšími hráči ve světě přírodních krás, obzvláště pak podzimních, jsou sluneční paprsky.
3. října:
Kouzla podzimu …
2. října:
Takto vyladěná jitra mohou pro Vimperk vyústit buď v totální zaplavení mlhou, která se připlazí údolím Volyňky, nebo jen v proměnlivé počasí, v jehož rámci mlha jen zahrozí, ale nakonec přenechá prostor i slunečním paprskům. Ač se zprvu velmi sugestivně zdálo, že zvítězí první varianta, mlha poměrně brzy přenechala prostor nezanedbatelnému dopolednímu dešti, …
… který ovšem v půli dne přece jen ustoupil sluníčku a oblačnému fantazírování.
Podvečer pak dokonce i některým kdysi průmyslovým městským partiím vdechl nefalšované podzimní kouzlo …
… a samotný večer naznačil, že zítřek s největší pravděpodobností dnešní vývoj počasí z většiny napodobí.
1. října:
Skvostné pravé parhelium bylo na uvítanou druhého z letošních podzimních měsíců jistě vynikající nebeskou volbou.
