Na středečním zastupitelstvu jsem zjišťoval stav s vracením pokut za překročení rychlosti v osadě Korkusova Huť. Slovo dostal tajemník pan Ing. Tůma, který podrobně vysvětlil vznik celé kauzy s nedodržením podmínek Policie ČR při instalaci úsekového měření.
Podmínka umístění radaru ve vzdálenosti minimálně 100 metrů od značky označující začátek obce nebyla dodržena ze směru od Strážného do Vimperka, obrácený směr vyhovuje stanoveným podmínkám a pokuty udělené v tomto směru jsou oprávněné.
Po uveřejnění článků o tom, že pokutovaný řidič uspěl se svou žalobou u Krajského soudu a město Vimperk mu muselo vrátit udělenou pokutu i se správním poplatkem, obdrželo město 69 písemných žádostí o vrácení pokuty, cca 134 telefonických žádostí a 5 žádostí, které byly projednávané ve správním řízení.
Z těchto žádostí bylo cca 80 % pokut, které byly uhrazeny na výzvu a tito řidiči nedostanou zpět nic. Pokuty, které řidiči nezaplatili a přešly do správního řízení, je šance získat zpět pouze podáním podnětu na přezkum. Podle vyjádření tajemníka už uplynul jeden rok od nabytí správního rozhodnutí, což byla i lhůta k podání podnětu na přezkum, a tak město nebude vracet také nic. Já mám jiný právní názor, tedy že běží lhůta 3 měsíce od doby, kdy správní rozhodnutí vešlo veřejně ve známost a je šance na vrácení pokuty. Bude to na rozhodnutí každého pokutovaného řidiče, zda půjde s městem do sporu.
Mé články: „Soud rozhodl proti pokutám za rychlost!“ a „Cenzura“ vyvolaly na zastupitelstvu příval nevole ze strany vládnoucí garnitury, které vyústilo i v připomenutí a předčítání slibu zastupitele paní starostkou. Mé články měly pouze dva cíle, a to ochrana občanů města a ochrana dobrého jména města Vimperk.
Nebaví mě o našem městě číst následující titulky:
„Města objevila stroj na peníze: pokuty za rychlost – Vimperk loni vybral 39 milionů Kč.“
„Pokuta za 53 km/h na padesátce. Radar v malé české obci tvrdě trestá příliš rychlé řidiče.“
„Vimperk dal mezi pár domků úsekové měření a vybral 20 milionů. Jenže v rozporu s pravidly, řekl
soud.“ apod.
Dlouhodobě kritizuji „padesátku“ v osadě Korkusova Huť, kdy historicky se bezpečně touto osadou
projíždělo „sedmdesátkou“. Starostka argumentovala, že snížená rychlost je z důvodu bezpečnosti chodců, kteří přecházejí silnici první třídy. Na můj dotaz, proč tedy v této osadě není vyznačen aspoň přechod pro chodce, neřkuli, proč zde není vybudovaný chodník? Na to starostka odvětila, že se jedná o silnici první třídy a povolení jsou velice složitá.
Pro město vybudování úsekového měření a vyřízení všech povolení složité není, ale namalovat na zem pár pruhů a vztyčit značku, která by označovala přechod pro chodce, a dala tím chodcům absolutní přednost, je složité? Tomuto argumentu starostky lze jen stěží uvěřit, tedy že vedení města jde o bezpečnost obyvatel osady Korkusova Huť. Jak je známo: „V prvé řadě jde vždy jen o prachy!“, přitom na pokutách v této osadě vybrali již tolik peněz, že by mohli vybudovat dokonce pohyblivé chodníky jako na letišti, a to v obou směrech. Není zde ani značka upozorňující řidiče, že silnici přecházejí děti, když jdou ráno na autobusovou zastávku, prostě nic jen oznámení o měření rychlosti. Z toho je jasné, o co jim hlavně jde.
Myslím, že reakce starostky na mé články byla nepřiměřená a vypadá to, že psychicky nezvládá nadcházející krajské volby, kde má ambice se stát hejtmankou Jihočeského kraje. A nic z toho nezastřel ani frenetický potlesk některých koaličních partnerů.
V poslední době zažíváme na fb i jinde mediální masáž ze strany starostky Martanové a spolukandidátů ze STANu do krajského zastupitelstva. Zmiňuji to z toho důvodu, že jsem byl na zastupitelstvu starostkou obviněn, že mé články jsou psány jen proto, abych starostku Martanovou poškodil v nadcházejících krajských volbách a že se jedná pouze o politický boj mezi ní a hnutím Jihočeši 2012.
Přestože také kandiduji v krajských volbách, tak mé články mají jen jeden cíl, ochranu občanů Vimperka před zvůlí a šikanou současného vedení města, a to v souladu s mým slibem zastupitele. Svou misi v zastupitelstvu města beru jako službu jiným, nikoli jako službu sobě, jak jsem toho v poslední době svědky.
Tak zase někdy jindy,
Ing. Milan Pešek
zastupitel města
