Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563
30. září:
Září se loučí prvními ojíněnými střechami – neklamnou známkou skutečnosti, že příroda to s ochlazením myslí skutečně vážně.
29. září:
Poslední zářijová neděle dala i přes ranní oblačnost zvítězit slunečnu, které však s sebou neneslo obvyklé, danému období přiměřené teplo.
Ochlazení zkrátka k podzimu patří a jistě je v symbióze se sluníčkem lepší variantou nežli šedomlžné plískanice.
28. září:
Stačí správný okamžik, …
… aby člověk zjistil, že za ním není nutno vždy putovat kdovíjak daleko, že tím nejdůležitějším místem je vlastní duše.
27. září:
Tajemná šumavská zákoutí se nikdy neomrzí, …
… stále lákají k návštěvě, …
… nabízejí posvátný klid dávno umlklých i zcela současných příběhů, …
… ale zcela jiných, které jsou odpočinkem ode všeho, čím člověka současný svět občas přímo vražedně zahlcuje.
26. září:
Jako by tu ještě probíhal dialog mezi právoplatným podzimem a ozvěnami léta.
25. září:
Nejedna fantazie by možná v nebeských výjevech dnešního jitra spatřovala návštěvu mimozemských civilizací.
24. září:
Další z ohnivě vybarvených večerů …
… nám může krom jiného možná i vzkazovat, …
… že přesně za čtvrt roku nastane čas vánoční.
23. září:
Dosti bylo vody, nadchází čas velkolepých večerních barevných scenérií, …
… jistě na rozdíl od dosavadní souvislé mokré šedi nanejvýš vítaných.
22. září:
Krátce po poledni se dneškem ujal vlády kalendářní či astronomický podzim … a s každým přibývajícím dnem nám ubere průměrně čtyři minuty slunečního svitu.
21. září:
Podzimní rovnodennosti se sice dočkáme až zítra, ale náležité barvy už jsou v podboubínských bučinách k vidění delší dobu.
20. září:
I tvůrce půvabných pavučin je, zdá se, ještě ztuhlý pod vlivem vzpomínek na nedávné dění.
19. září:
Oblačnost sice ještě zdaleka plně neustoupila, ale již umožnila spatřit včerejškem završený zářijový úplněk.
18. září:
Ráno započalo hustou mlhou, naštěstí již bez deště.
Než ale voda opustí všechna místa, nad nimiž se ujala své neřízené divoké vlády, skutečně jí v pravém slova smyslu mnoho uplyne.
17. září:
Celá přemírou vody mučená země už se úpěnlivě modlí …
… za aspoň náznak takovéto změny. Došlo k ní, ale zůstává otázkou, na jak dlouho.
16. září:
Oblačnou atmosféru nad vimperským zámkem dnes těžko zvát mírněji nežli hnedle strašidelnou.
15. září:
První polovinu září uzavírající a deštěm přebohatě smáčený výstup na Boubín opět ukázal, …
… že příroda nemá nouzi o překvapení. Zde už by se i s ohledem na celkový teplotní vývoj dala očekávat ještě souvislejší sněhová pokrývka oproti minulé, …
… namísto toho však ani po té nebylo památky, …
… vyjma zbytků pozorovatelných v západních partiích okolního lesa teprve z vyšších pater rozhledny.
Pohledy do krajiny se nesly v duchu úporné snahy o roztrhání a pozvednutí mlžné čepice, …
… to vše za rovného bodu mrazu a přímého severního větru o rychlosti 13,7 m/s (49,32 km/h).
Ani citelně větší zima však nepředstavovala podmínky pro očekávané sněžení – dva dny stará senzace nedošla svého pokračování.
14. září:
Arnoštský potok se za normálních okolností jistě řadí k mírným tokům, …
… ovšem za poslední tři dny se o normálních okolnostech rozhodně hovořit nedá. Současně však nelze popřít ani skutečnost, …
… že rozdivočelý, mnohde nemilosrdně ničivý živel je úchvatnou podívanou. Bohužel však přibývá míst, kde by toto konstatování rozhodně nenáleželo k vhodným konverzačním tématům.
13. září:
Déšť dle všeho nabyl nezlomné vytrvalosti, která jej činí nanejvýš zákeřným a nebezpečným.
12. září:
Léty zkušeností diktovaná předtucha vybízela i přes neustávající déšť vyrazit do boubínských výšin, v nichž se potvrdilo, …
… že zatímco níže „jen“ pršelo, …
… tady již sněžilo.
Na příhraničních šumavských vrcholech bylo toto první pocukrování ještě markantnější, …
… ale i tady byla senzace v podobě letního sněhu dokonale naplněna.
Nutno rovněž dodat, že snímky zachycují situaci po lehkém částečném odtání zásob, …
… které byly ještě o několik hodin dříve výrazně bohatší …
… a svou barvou vrcholovým partiím hory bezesporu dominovaly.
Však ani samotná rozhledna se dosud nedokázala plně zbavit bělostné výzdoby, …
… jaká by tu s klidným srdcem mohla být očekávána značně později.
Ale stalo se dnes, za podobným výjevům nanejvýš příznivě nakloněné teploty a ještě slabšího větru nežli posledně – 2,7 m/s (9,72 km/h).
Po delším úsilí se prosadilo i sluníčko, …
… ale do jaké míry potěšilo zaskočenou květenu, těžko odhadovat.
Ostatně i odpolední vimperská obloha zřetelně sdělovala, že počítat se změnou ve prospěch snad nějakého slunečna by bylo velkou zmýlenou.
11. září:
Jedenácté zářijové jitro nabídlo podívanou, …
… jakou by možná jen málokdo v těch okamžicích vnímal jako předzvěst bleskové změny.
A přece k ní došlo, …
… barevné kouzlení nad hlavami vystřídal vytrvalý déšť s citelným ochlazením.
10. září:
Stále více zaznívá, že právě tento živel se ve velmi brzké době ujme role, která bude mnohde nanejvýš děsivou.
9. září:
Vida, kolika způsoby je možno člověku sdělit, aby naplno prožil každé nabídnuté setkání s krásou.
8. září.
Boubín vzbouzí dojem, …
… že letošní léto má před sebou ještě dlouhé trvání …
… a spoustu dní zalitých slunečními paprsky.
Na danou dobu poměrně nezvyklá teplota, nikterak nerušená jihozápadním větříkem o rychlosti 3,1 m/s (11,16 km/h), takové pomyšlení jedině utužuje.
Příroda však dávno nejlépe ví, zůstane-li jen u pouhého dojmu …
7. září:
Ranní mlhy dají obzvlášť působivě vyznít kouzlům okamžiků, které mohou mít jepičí život.
6. září:
Nechce se věřit, že meteorologové již vidí poklid lesních a jiných potůčků jinak.
5. září:
Proměna kvetoucích vrbovek je neklamnou známkou blížícího se podzimu.
4. září:
Kouzelně svébytný svět oblak …
… mimo jiné překypuje všemožnými bytostmi, jaké tam naše fantazie chce vidět.
3. září:
Není pražádných pochyb o tom, co bude následovat po takovémto vývoji dopoledne ještě jasné oblohy.
2. září:
Babí léto zatím úspěšně pokračuje v krásách typických pro chladnější rána.
1. září:
Září nám letos započalo nedělí, která se po včerejším, ještě srpnovém vedru probudila do lehkého oparu, ba leckde i poctivé mlhy. Obojí se zrána prohánělo i pod Boubínem, jehož vrchol však měl již pohledem od Korkusovky vše bezpečně pod kontrolou.
Slunce dostalo příležitost zakouzlit si halovými jevy – ještě v průběhu stoupání se nad cestu lemujícími smrčinami ukázalo levé parhelium.
Nahoře pak bylo již před finálním výstupem na rozhlednu možno zhlédnout, do jaké míry se kolem Boubína rozprostírá inverzní sevření krajiny.
Svým rozsahem připomínalo spíše časy podzimu než pozdního léta, …
… nelze nicméně zapomínat, že astronomický (či kalendářní) podzim nastane na den přesně za tři týdny – v neděli 22. září ve 14:43, takže nijak zásadně již vzdálen není.
Východní směr nakonec nabídl nejen obě parhelia, ale též malé sluneční halo se slabým náznakem cirkumzenitálního oblouku na jeho vrcholu.
Přetrvávající lehký opar zkrátka konal své.
Vší tu krásu provázel východní vítr o maximální rychlosti 5,3 m/s (22,68 km/h), a třebaže i zde se projevil celkový pokles teploty, pobyt na rozhledně byl nanejvýš příjemným.
Nejen nejbližší prostředí kolem rozhledny tradičně krášlí trsy vrbovky úzkolisté, zvolna se chystající k odkvětu, při němž svou světle nachovou barvu vymění za nadýchanou bělostnou vatu.
Opar, ba i hustší mlžné cáry provázely také zpáteční cestu, …
… bohatou na výskyt slabších i výraznějších projevů Tyndallova jevu. Září se zkrátka uvedlo nanejvýš efektně.
