Dlouho jsem zvažoval, zda se mám tématu Vimperských novin (dále jen VN) ještě jednou věnovat, ale přiměly mně k tomu tři důvody.
První: vítám reakci města, které uveřejnilo oznámení o přechodné úpravě provozu v souvislosti s rekonstrukcí ulice 1. máje i s přehlednou mapou,
Druhý: kvituji článek pana Radka Rubeše nazvaný „Zápach ve městě“, ve kterém konečně někdo kompetentní vysvětluje situaci na TKO Pravětín a dává naději, že by měl být nepříjemný zápach v letošním roce odstraněn.
A třetí, a asi ten nejzásadnější důvod.
V minulých článcích jsem kritizoval VN co do skladby novin, tak i obsahu. Co mě ale přimělo napsat tento postřeh, je článek paní starostky na titulní stránce VN nazvaný „Jarní gruntování“.
Také píši články a vím, že občas to psaní prostě nejde. Když se nedaří, pak přijde na řadu sebereflexe a článek prostě smažu. Paní starostka zřejmě také plní zadaní redakční rady VN, že do každého čísla musí napsat článek, který je zpravidla na titulní stránce VN.
Když paní starostka nazve článek „Jarní gruntování“ a ve dvou malých odstavcích čítajících 22 vět uvede ještě pětkrát slovo gruntování a nikomu to nepřijde divné, tak je někde nějaký problém. Jedná se o klasickou stylistickou chybu, které se pisatelka dopustila, což se může stát, ale je zarážející, že jí na tuto chybu neupozornila šéfredaktorka či někdo z redakční rady.
Po přečtení celého článku mně okamžitě naskočila rada, kterou v minulosti poskytl jeden moudrý muž, cituji:
„Vážený pane, žádáte mne o radu. Přečetl jsem si rukopis Vašeho románu a mohu Vám odpovědně říci: Jezte víc ryb! Obsahují fosfor, který podle mínění lékařů napomáhá rozvoji inteligence. Soudím, že by Vám stačily dvě velryby střední velikosti. S pozdravem Mark Twain“
Nemám v úmyslu tu urážet paní starostku a výše uvedený citát vztahuji pouze k obsahu a stylu uveřejněného článku. Vím, že paní Martanová má mnoho jiných povinností vyplývající z její funkce, ale je škoda, že se nemůže spolehnout na lidi, kteří jsou placeni a odpovědni za obsah VN, že jí neposkytnou nějakou zpětnou reakci či radu, nebo upozornění, že konkrétní článek by potřeboval určitou úpravu, korekturu.
Nejsem schopen posoudit, zda se ze strany redakční rady jedná o servilitu vůči vedení města, anebo pouhý nezájem o vlastní obsah článků, v každém případě se stále více ukazuje absence základů žurnalistiky šéfredaktorky i celé redakční rady.
Třeba by pomohlo si osvěžit pohádku „Císařovy nové šaty“ a pak najit nějakého odvážlivce, který by zvolal: „Císař je nahý!“
Tak zase někdy jindy při něčem vážnějším,
Ing. Milan Pešek
zastupitel města
