Privátní parkoviště na pozemku města

Zahrádkáři VIMP..k.ERSKU, aneb jak si zřídit privátní parkoviště na pozemku města

Jako vlastníka zahrady v dané lokalitě mne přiměli události ,které se odehrály v nedávném období, napsat tento text. Některým z nás byly na místě, o kterém se budu zmiňovat, vypouštěny pneumatiky, psány výhružky a nadávky za stěrače našich automobilů a další jiné skutečnosti.

Toto jednání si dovedu vysvětlit , vzhledem k mentalitě a malosti osob, které jsou schopny toto dělat.

Co si ale nedovedu vysvětlit je skutečnost, kterou jsem zjistil při tom, když jsem na městském úřadu zjišťoval, kdo a jaký vztah má k tomuto obecnímu pozemku, kde se toto odehrávalo. Zákonem 106 o svobodném přístupu k informacím jsem zjistil že:

Na stavebním odboru:

Proto si vyzvedávám klíč od poštovní schránky a zjišťuji,že žádné klíče neobsahuje.

Už tato skutečnost, že si budete vyzvedávat klíče v poštovní schránce a budete závislí na vůli někoho, kdo vám je tam bude nechávat, mi připadá zvláštní a je zřejmé, že od prvního okamžiku nefunguje.

Pokud toto není záměr a jde o to, abyste mohli využívat danou plochu soukromě.

Další zkušenost kterou činím je ta, jaké to je, když požádáte jednotlivé odbory města o vyjádření. Ty vám rychle a věcně na vaše dotazy odpoví. Co se ale týká Rady města je to horší. Požádáte o revizi jejího rozhodnutí k dané lokalitě, tak aby měli k tomuto prostoru plynulý přístup všichni, kterých se to týká a neděje se nic.

Do této doby (cca 2 měsíce) jsem neobdržel žádné vyjádření a ze zápisů Rady je patrné, že se tímto ani nezabývala. V tomto ohledu vnímám městský úřad jako službu, kterou si platíme ze svých daní, proto bych ocenil alespoň nějakou odpověď, i kdyby byla ”Nás to nezajímá.”

Při svém subjektivním pohledu na věc, si myslím, že nedělat rozhodnutí žádná a nechat stav věcí jak byly, je možná někdy lepší, než dělat rozhodnutí špatná. Mám pocit, že vkládání moci do rukou těch ,kteří nemají mentalitu na to ,aby se chovali ke svému okolí se základní mírou úcty a slušnosti je chybou a dochází poté k těmto situacím.

Už skutečnost, že do této doby nikdo nezjišťoval, že nemá přístup k parkovacímu místu, na které má dle rozhodnutí Rady nárok, je podivné. Napadá mne, zdali to nesouvisí se šikanózním chováním svého okolí těmi, o kterých jsem psal v úvodu svého článku.

P.S:
S trochou nadsázky bych měl námět pro Radu města na vyřešení parkování v této části sídliště, kde je zřejmě boj o každé místo. „Občan Vimperka zažádá Radu města, samozřejmě v rámci „veřejného blaha”, o parkovací plochu, která se mu líbí na pozemku města a vybuduje si parkovací místo, s jedním detailem. Neposkytne klíče sousedům, pro které toto ve své neskonalé dobrotě zřídil.

Věřím, že by byli všichni spokojeni.”

Ivan Strašil