Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tla
31. října:
Ačkoli se říjen loučí zachmuřen, nemůže mu rozhodně být upřeno, že v podzimním kontextu byl zcela mimořádně přívětivým a nezvykle teplým měsícem.
30. října:
Trocha ranní geometrie …
29. října:
Jako drobnou ironii osudu by bylo možno vnímat skutečnost, že sotva pominulo včerejší částečné zatmění novopečeného měsíčního úplňku, najednou zase zářil z prakticky čisté oblohy, a to i časně ranní, vlivem návratu zimního času o hodinu dřívější cestou na Boubín.
I tam pak nadále poutal pozornost na fantasticky vybarvené obloze, …
… na níž se plnohodnotně setkal se slunečním kotoučem.
Bylo jistě i zásluhou větru, jenž tu ovšem dosáhl jen rychlosti shodné s minulou, totiž 7,7 m/s (27,72 km/h), …
… že při tom všem panovala vynikající viditelnost Alp, jejíž čas každopádně danou dobou nadchází.
Z jejího hlediska vlastně nebylo ani možno vnímat aktuální teplotu jako nízkou.
V jednu chvíli jako by se s úplňkem chtěl pozdravit též stín boubínské rozhledny.
Poslední říjnová neděle v každém případě rozkvete do prosluněné podzimní krásy.
28. října:
V den státního svátku se od samého jitra obloha náležitě oblačně zdramatizovala, …
… což mohlo vzbouzet obavy z hlediska nadcházejícího „Loveckého“ úplňku (v 22:23), navíc provázeného částečným zatměním. Pokud by se do večera, resp. noci nebeská klenba nepročistila, viditelnost vzácného úkazu by zůstala pouhým nevyslyšeným přáním.
Pozdní odpoledne se v daném směru stalo velkým příslibem …
… a výrazně zbarvený měsíční kotouč se vyhoupl na prakticky téměř čistou oblohu.
Noc však do všeho navrátila původní dramatičnost – nejen že našeho věrného vesmírného průvodce buď většinově ukrývala za další hojné vlny čerstvé oblačnosti, nebo jej aspoň výrazně zneostřovala, ale přinesla dokonce mírné deštivo, jež se zdálo být možnosti pozorovat zatmění hřebíkem do rakve.
Nakonec se ale vyšší síly přece jen slitovaly a umožnily toto zachycení sice již doznívající fáze zatmění (jež se celé odehrávalo v rozmezí zhruba dvou hodin mezi devátou a jedenáctou noční). Trpělivost za situace, která se vesměs zdála beznadějnou, přinesla aspoň tyto růže …
27. října:
Počasí se nám sice zhouplo do dalšího výrazného mlhava a deštiva … ale kdo chce, najde ve všem svůj díl krásy, který je tam rozhodně obsažen.
26. října:
Občas člověka zavede cesta nepatrně dál, avšak stále na dohled od Šumavy, …
… a tam nadejde symbolická příležitost k zamyšlení, zda tím, kdo překročil bludný kámen, nebylo téměř veškeré současné lidstvo.
Volnost nebeského ptactva je ovšem nanejvýš inspirativní.
25. října:
Letošní podzim zatím vzbouzí dojem, že svou barevnou paletu si tak trochu šetří …
… a s její plnou sytostí stále ještě vyčkává na správný okamžik.
24. října:
Opět se nám navrátila mlha …
… se všemi svými půvaby, ale i mírnými deštíky.
23. října:
Podzim se ukazuje být nemalým šprýmařem – jednou se báječně dohodne s oblohou na symetrizující výtvarné ozvěně krajiny, …
… podruhé se pro změnu převléká za dávno ve skutečnosti odeznělé léto.
22. října:
Po mrazivém začátku týdne se nám opět počasí zhouplo do přívětivějších rovin a včerejšku, tedy předposlední říjnové sobotě, navrátilo iluzi teplého slunečna. Za takových okolností postačil drobný noční deštík k tomu, aby nedělní časně ranní Boubín procital do husté mlhy.
Ta se ovšem celkem brzy začala protrhávat …
… a celý ten proces přinesl spousty úchvatných zážitků, …
… jaké tu mohou být – a také byly – v principu viděny tisíckrát, …
… a přece se nikdy očím nepřejí … protože se za žádných okolností navlas neopakují.
Postupná proměna v další, zprvu těžko uvěřitelný slunečný den …
… probíhala za takto nízké teploty a západního větru o magicky vyčíslitelné rychlosti 7,7 m/s (27,72 km/h).
Od mnohých pohledů do okolní krajiny každopádně nebylo možno odtrhnout zrak.
21. října:
Úchvatná výstavní oblačnost …
… se může krom jiného stát nanejvýš působivou kulisou pro stále nadšené vzduchoplavce.
20. října:
Mlha opět dokazuje, že náleží mezi nejfotogeničtější prostředí, …
… v jakém obzvlášť vynikají motoristické světelné efekty.
Ta dnešní náležela k poctivým, …
… čímž zajímavě orámovala celé dopoledne.
Nějaký čas budeme muset trpělivě čekat, až čerstvá šindelová střecha Černé brány opět dostane vlivem povětrnostních podmínek tradiční tmavou patinu, na jakou jsme zvyklí.
Že by i na vimperském zámku spala Šípková Růženka?
Kouzlo mlhy je prostě nezastupitelné.
19. října:
Podzim zdaleka nemusí znamenat zastavení všeho rozkvětu.
18. října:
I zatažená obloha se může stát vděčnou promítací plochou pro skvostná parhelia.
17. října:
Noční mrazíky zatím stále pokračují – a přinášejí nanejvýš kouzelná rána.
16. října:
Na ojedinělých osamělých cirrech působí i náznaky parhelií patrně nejzajímavěji.
15. října:
Na dnešní noc byl očekáván první vydatnější mrazík – a poctivě se dostavil.
14. října:
Dnešek by dle meteorologických předpovědí měl ukončit řadu nezvykle teplých říjnových dní.
Časně ranní Boubín již naznačoval, že od západu se blíží srážková vlna, …
… provázená studenou frontou.
Z rozhledny, na níž již skončila zatím poslední etapa rekonstrukce, se tím pádem nabízela skvělá podívaná, …
… již bylo možno zvát přímo ohnivým koncertem.
.
.
.
.
.
O tom, že srážky se blíží, svědčilo nejen chvilkové jemné mrholení nad rozhlednou, …
… ale též půvabné duhové torzo …
… nad Basumským hřebenem.
Druhá říjnová sobota sice ještě bude většinově slunečná, …
… ale je zapotřebí počítat s teplotním poklesem, zde za doprovodu západního větru o rychlosti 10,2 m/s (36,72 km/h).
Jen co se sluneční kotouč probije nad oblačnou bariéru, …
… prozáří opět jako v posledních dnech celou nebeskou klenbu.
Odpolední hodiny ale přinesou nejednu poctivou dešťovou vsuvku, aby tak podzimu navrátily plnou paletu jeho charakteristických variant počasí. Ta, jež dneškem končí, byla spíše nezvyklou reminiscencí babího léta.
13. října:
Těžko hledat malíře s větší fantazií nežli podzim.
A stále je co číst …
… na fantasticky vyzdobené obloze, plné mnohoznačné symboliky.
12. října:
Nezaznívá tu poprvé, že panelová zástavba zkrátka k Šumavě nesedí. Jako by však příroda věděla, že s tím nic nenaděláme, snaží se ze všech sil ten v jádru nepříjemný pocit svým podzimním působením mírnit.
11. října:
Co dodat k nefalšovanému balzámu na duši? Nic … jen se v těchto nezvykle kouzelných dnech opět začíst do oblohy …
10. října:
Není divu, že příjemné slunečno je v daném ročním období provázeno větrem, který navíc nachází na obloze spousty materiálu k půvabnému výtvarničení.
9. října:
Je nanejvýš milé, že počasí bezprostředně po mlžné neděli opět velí k obratu přívětivějším směrem, jakkoli se ten povel zatím jeví poměrně nesmělým.
8. října:
Hned druhá říjnová neděle by skutečně na leckoho mohla zapůsobit …
… druhou variantou včerejšího pohledu na mlhu.
Do té se totiž poctivě již od Kubovy Huti zahalil Boubín …
… a tentokrát bylo zcela jasné, že z toho stavu nesleví ani na vteřinu.
S narůstající temnotou nemělo tentokrát smysl jako obvykle dokumentovat teploměr, ukazující +11°C, provázených severozápadním větrem o rychlosti 5,1 m/s (18,36 km/h).
Rozhledna navíc aktuálně opět prochází rekonstrukcí, spočívající v dalším zpevňování stávající konstrukce přídavnými prvky.
7. října:
Mlhy mohou být kouzelnými, ale pro někoho občas i deprimujícími … dnešek si vybral první variantu.
6. října:
Čemu se divit, popřává-li nám počasí stále teploty na říjen již téměř nepřirozené?
5. října:
I takhle může vypadat vítr v oblacích.
4. října:
Podzimní převlek …
3. října:
K úžasnému zážitku bohatě postačí …
… sledovat průběžně působivé variace, …
… jaké je obloha schopna uchystat …
… v relativně krátkém časovém úseku …
… jednoho oblačného odpoledne.
2. října:
V kontextu předešlých boubínských zážitků se nabízí přesně deset let stará vzpomínka na jedno z kouzelně ohnivých vimperských rán.
- října:
Říjnové boubínské uvítání po zářijovém uplakaném loučení bylo nejen nanejvýš překvapivé, …
… ale především dokonale mysteriózně vyladěné …
… do přímo fantastických barevně tvarových poloh.
Jihozápadní vítr se do všeho opíral rychlostí 6,6 m/s (23,76 km/h) a teplota už navzdory slunečnu nepřipomínala ještě nedávné babí léto.
Nejen nad hlavou kreslila obloha fantastické věci, …
… k takovým rozhodně náleželo i to, co pozornému a soustředěnému pohledu nabízel do oparu ponořený obzor nad Luzným, …
… oběma Roklany a dalšími příhraničními šumavskými vrcholy.
Říjen tímto svým uvedením každopádně slibuje, …
… že nám po nějaký čas ještě ponechá ozvěny iluze babího léta.
