U pramene
Dneska jsem jel do práce opět na kole. Na pasece pod Kamennou horou už jsem musel na východ slunce čekat. Pršelo, při obzoru zela volná škvíra. A jak se slunce objevilo, vytvořil se v závoji kapek zprvu úzký rudý vějíř. Čím výše slunce stoupalo, tím více se vějíř rozvíral, jako by ho nějaká pastýřka zvedla z trávy a prohlížela si na něm podzimní arabesky.
Před časem za mnou přijela jedna raněná pastýřka z dalekého severu. Zazvonila na stanici se soumrakem a do ruky mi vtiskla kytici lučních květů. Bála se mého přiblížení. Když jsem se jí jemně dotkl u meteorologické budky, odmrštila se ode mě jak náhle uvolněná pružina. Zatočila se na patě, jako by ji uštkl neznámý hrůzný sen. Druhý den jsme se spolu vypravili k Seppu, který žije v maringotce balancující na kamenném snosu, kam byl po mnoha soudech vystěhován ze své chaloupky. Sepp pobíhá po loukách rád nahý, spěšně se tedy oblékl. V ruce držel starý přehrávač. Pustil hudbu z filmu o Vinnetouovi a začal tančit. Tu i zraněná pastýřka se dala do tance. Pak se posadila na snos. Měl jsem pocit, jako by tu byla ihned doma.
Malou, ztracenou pastýřku trýznil v dětství její bratr. Svazoval ji, dusil, strkal do koše na prádlo. Její rodiče to nezajímalo. A tak se po škole procházela městem a parky a čekala na vhodný čas, kdy se vrátit. Kolik odpolední takhle prochodila v dešti, v zimě. Teď pastýřka kráčí světem zbavena vší odvahy, kterou zaměnila za vyhledávání nebezpečí. Má v sobě zamčený pramen a hledá, kdo by ho otevřel.
Seppovi zůstal malý rybníček. Pastýřka se svlékla a vstoupila nahá do ledové vody. Ponořila se do ní až po ramena a my jen žasli. Potom z vody pomalými opatrnými kroky vystoupila. Měli jsme ručníky a osušili ji. A ona si s námi dál povídala, nahá, štíhlá a přirozená. Kam se poděl její strach?
Čas se nachýlil, musel jsem se vypravit zpět na stanici, vysílat další zprávy. A tak jsem ji objal a nechal ji tam. A jak se stmívalo, věděl jsem, že už za mnou zpět na stanici nedorazí.
***
U pramene Volyňky nezůstal nikdo, než my dva. Voda vystupuje prostě i slavnostně z hory a překračuje hranici tmy do světla. Sama užasla, co se před ní objevilo, jaký les, několik javorů, buky a spousty smrků. Na kamení i půdě okolo leží několik barevných javorových listů. Jsou to dlaně, které přikrývají rány, zranění z nějaké nesmyslné války, dlaně, které přese všechno přinášejí poselství, že jsme milováni a někdo se snaží obdarovat nás hojením. Voda vytékající z pramene je čistá a odráží svět korun nad sebou. Je pokorná, hledá si nejnižší místo na své pouti, podkládá se pod tváře zoufalců, které se nad ni naklánějí a hledají odraz svého milostného požáru. Ale proud věrné podobě tváře nepřeje. Místo ní se objevují víry stínů lesa a oblohy a do ticha se ozývá jen tiché jednohlasné klokotání.
***
Nechej vše otevřené, prosím tvou vodu, studánko, i když teď odtékáš z dosahu mých dlaní. Vím, že se vrátit nemůžeš, ale já tě mohu doprovodit, běžet kousek po břehu. Plazíš se jak objímavá pouta, která už nikdo a nic nemůže přetnout. Čím pro tebe byla tato noc? Jak neodvratně se blíží její konec, lhůta k dokončení nádherného obrazu malovaného poslepu! Zůstáváme spojeni i pro chvíle, kdy se od sebe budeme odvracet, kdy na sebe budeme zapomínat pod jinými hvězdami a ve větrných poryvech jiných nocí.
***
Leželas na mně. Byl jsem tvé rozvodí, hudba tvých vlasů mi stékala na jednu i na druhou stranu hrudi.
Je dobře, žes mi řekla: Zatím. Je dobře, že mě necháváš v nejistotě, třebaže to tak bolí. Doprovázím tě po břehu jako u pramene Volyňky, jdu kousek stejnou rychlostí, jakou odtéká voda. A nejraději bych tě doprovázel až na konec světa, až k deltě, ve které se poprvé dotkneš oceánu. Ale není to možné, ach, není. Mohu s tebou jít sem? Nebo až sem? A tady už musím zůstat sám. Ponechat ti svobodu.
Když od pramene odcházím, potkávám dvojici, staršího muže s mladou ženou.
„Tak nevyschnul?“ ptá se mě muž?
„Ne, krásně proudí,“ odpovídám.
Text a foto : Roman Szpuk
MINIATURY Romana Szpuka 2022
1. Zářijové chvění
2. Déšť a oko
MINIATURY Romana Szpuka 2021
1. Silentio
2. Ohnuté břízky
3. Čandra
4. Stín túje se blíží
5. Klaperl
6. Na Vaydě
7. Schätzenwald
8. Sen o kapli Zmrtvýchvstání
9. Velikonoční mříže na Šumavě
10. Tmajemství
11. Bílé pírko
12. Březová voda
13. Černá strž
14. Vítr potěžkává přeháňku
15. Sklo
16. Velký Kokrháč
17. Usedavý svit večera
18. O andělech
MINIATURY Romana Szpuka 2020:
1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22. Inverze
23. O čtení
24. Lidi budou klidnější
25. Když už nemůžeš, přidej!
26. Zmrzlý čaj na Milešovce
27. Malířka a převozník
MINIATURY Romana Szpuka 2019:
1. Posed u Modravy
2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci
4.Předjarní povídání
5. Jarní vítr
6. Náušnice paní Zajícové
7. Soumrak na Šeravě
8. Hle, dělám věci nové
9. Fragmenty
10. Kohout
11. Svár zimy a jara
12. Jepičí láska
13. Hadí vrch
14. Voda, voda
15. Čtení v kavárně na Dvorku
16. Cesty nevyzpytatelné
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko
41. Hořící srdce
MINIATURY Romana Szpuka 2018 :
1. Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení
3. Oheň tání
4. Nesouvislý dialog
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky
11. Město je jiné
12. Osamělci
13. Staří a mladí
14. Zpáteční cesta
15. Chodím furt v pantoflích
16. Toto místo
17. Celé jaro je erotické
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina
20. České středohoří a Šumava
21. Hýlové a blesk
22. Bělásek a děti
23. Omývání barev
24. Bolest křídel
25. Slunovratova noc
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje
28. Ještěrčin ocásek
29. Střet dvou vášní
30. Zatmění
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci
35. Zanechávaje příbytek otevřený
36. A měla jsem tě ráda?
37. Vážka rudá
38. Kohlschachten
39. Na cello hraješ
40. Zlatá a černá
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod
44. Vratká lávka slov
45. O solitude
46. Listopadové toulky
47. Zasněžené město
48. Přebrodit Křemelnou
MINIATURY Romana Szpuka 2017 :
1. Uplakaný čert
2. Hrušky
3. Vánoční vzpomínka
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice
8. Pavoučice sněžn
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy
22. Boubínská noc
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi
25. Domov
26. Táta
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně
29. Fenka a okoun
30. Duha
31. Cestou z Najmanky na Radost
32. Žluna
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek
36. Nepoučitelní
37. Dobršská brána
38. Hvězdy a psík
39. Malá ťapkající holčička
40. Zářijové plody
41. Buchingerův dvůr
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?
44. Nejmanka u Hrbu
45. První sníh
46. Úplňková noc
47. Jepice
48. Herwart a Empedokles
49. Dálky na dosah
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta
52. Flöhturm
53. Blízkosti opuštěných
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky
56. Kometa Neowise
{jcomments off}