Zajímavosti meteorologického léta 2022 na Horské Kvildě
Počátky mého měření na Horské Kvildě s pomocí místního občana pana B. Předoty započaly již v roce 1978. Původní měření za použití standardních mechanických přístrojů (termograf, teploměry staniční, minimální a maximální) jsem postupně s dalšími kolegy nahradil automatickým měřením. Nyní je meteorologická stanice s atestem na úrovni obdobných standardních meteorologických stanic požívaných v síti Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tedy s přesně naměřenými daty. V současnosti je kolem nás mnoho různých amatérských stanic, kvalita a přesnost ale není na takové patřičné úrovni, aby z nich šla data seriózně vyhodnocovat a porovnávat. Proto se dlouhodobě snažíme instalovat a provozovat stanice s odpovídajícím vybavením a primárně ve spolupráci s ČHMÚ.
To bylo na úvod, aby čtenáři měli představu, s jakými daty pracujeme, popisujeme a graficky vyhodnocujeme. Nyní k letošnímu létu na Horské Kvildě. Srážkově zde měl červen úhrn kolem 160 mm, červenec 50 mm a srpen nepatrně přes 100 mm. Na konci července a první části srpna se zdál průběh léta sušší, konec srpna to vylepšil. Celkově léto zde srážkově bylo kolem letního normálu. Průměrná teplota léta byla Horské Kvildě 13,2 °C, tedy v porovnání s předešlými léty nadprůměrná (dlouhodobá průměrná teplota léta na naší stanici, za meteorologické období let 1991 až 2020 vychází na +12,2°C).
Přes uvedenou vyšší průměrnou teplotu, se zde zachovala výjimečnost zdejšího léta v naměření časté teploty pod bodem mrazu, zejména pak v přízemní vrstvě, kde přímo působí na vegetaci. V současném trendu stálého oteplování je to i zde, v posledních létech, stále méně častý jev.
Když prostudujete graf této teploty, zjistíte, že skoro každá 3. noc zde působila na vegetaci mrazově. Celkem tu byla ve 43 nocích léta naměřena v přízemní vrstvě 5 cm nad povrchem teplota pod nulou. Nejníže 17. července -6,8 °C. Teplota pod nulou byla také ve 2m a to v 11 nocích, s minimem -2,0 °C také dne 17. července. Nejvyšší maximální teplota léta 2022 byla zde dosažena 5.8. a to +29,4°C.
Přes dostatečné červnové srážky a vyšší průměrnou teplotu, nenarostla plně vysoká vegetace zdejších lučních ploch, brzděná byla častou mrazovou přízemností. Po prvním posekání už v červenci a srpnu téměř traviny nerostly. Určitě tento jev častější zdejší návštěvníky překvapil. Příroda si své pochody řídí dle své zdejší výjimečnosti. Jak již před 150 lety popisoval spisovatel Karel Klostermann v románu ,,V ráji Šumavském“ – Může zde být v létě teplo jak koliv velké, po jasné noci a uklidnění větru, přichází mráz a zdejší kraj ráno pokryje jíním.
Je velký rozdíl proti nedalekému podhůří Šumavy, kde i na konci srpna musí zahrádkáři téměř každý týden sekat stále rychle rostoucí travní plochy. V podhůří a na náběhu Šumavy jsme měli solidní teplejší léto s celkem slušnou úrodou. Přírodní teplotní poměry v oblasti obou Kvild na osídlených mrazových pláních ani dnes, 150 let od popisovaného poznatku spisovatele Klostermanna, volně bez zábran nedovolí vypěstovat teplomilnější rostliny. Díky instalovaným stanicím s přesným měřením především teploty vzduchu můžeme tuto zdejší výjimečnost seriózně dokumentovat.
Antonín Vojvodík
{jcomments off}
