Služebníček? Novela služebního zákona je nedotažená
Vláda Petra Fialy připravila za zavřenými dveřmi novelu služebního zákona, která už prošla ve Sněmovně druhým čtením. Vládní návrh jde dobrým směrem, ale je málo ambiciózní a nepřinese potřebnou velkou reformu státní správy – větší efektivitu, flexibilitu a politickou neutralitu. Rekonstrukce státu doporučuje, aby vznikla ještě velká novela zákona. Je nezbytné, aby zavádění současné novely do praxe proběhlo transparentně. To by mohlo pomoci zmírnit obavy z potenciální snahy politicky ovládnout státní správu. Změna služebního zákona je nezbytná. Stát aktuálně čelí mnoha velkým krizím a musí na mě umět rychle a adekvátně reagovat. Aktuální novela služebního zákona (sněmovní tisk 215) i přes některá pozitiva bohužel velké změny nepřináší. Pro vládu Petra Fialy navíc není dobrou vizitkou, že novela vznikla za zavřenými dveřmi, bez účasti expertů a opozice. Kvalitní služební zákon je základní podmínkou modernizace a digitalizace státní správy.
Mizí jedna z pojistek proti politizaci
Náměstek ministra vnitra pro státní službu je nově přejmenován na nejvyššího státního tajemníka. Díky novele získává možnost svůj dosavadní šestiletý mandát opakovat. Stejnou možnost už mají také jeho podřízení, státní tajemníci, kteří mají pětiletý mandát. “Možnost nejvyššího státního tajemníka opakovat funkční období je varující. Nemožnost být znovu jmenován byla jedinou potenciální pojistkou proti podléhání nejvyššího státního tajemníka nemístným politickým tlakům. Protiváhou by mělo být stanovení podmínek pro odvolání nejvyššího státního tajemníka jen z objektivních důvodů v kárném procesu, to ale novela neobsahuje,” upozorňuje Jakub Černý z Rekonstrukce státu.
Velká soutěž, ze které se nesmí stát čistka
Ředitelům odborů, vrchním ředitelům (bývalým odborným náměstkům řídícím sekce) a personálnímu řediteli sekce pro státní službu se dosavadní neomezeně dlouhý mandát krátí na pět let. Nedochází ke změně kompetencí. Po uplynutí funkčního období vzniká povinnost vedoucí pozici přesoutěžit. Nového výběrového řízení se současný představený může účastnit. K výměně tak dojít nemusí. V evropském kontextu jde o běžnou věc, která otevírá dveře k postupné obměně vedení. Novinka se však při zavádění do praxe nesmí zvrhnout v rozsáhlou čistku. Novela sice politikům nedává nové nástroje, jak do obměny zasahovat, ale politici musí odolat zneužití nedokonalostí služebního zákona.
Zrychlení výběrových řízení
Velkým pozitivem novely je zrychlení výběrových řízení. Nelze však očekávat, že to samo o sobě bude mít zásadní dopad na zvýšení efektivity státní správy. Délka a administrativní náročnost výběrových řízení ve státní správě je skutečně neúnosná. Novela však řeší pouze větší flexibilitu při náboru nových zaměstnanců, a nijak se nevěnuje zlepšení podmínek pro udržení zaměstnanců. To může být jedním z námětů komplexnější reformy v budoucnu.
Největší změny ve výběrových řízeních
• Zkracuje se lhůta na podání žádosti o účast ve výběrovém řízení z 10 na 7 dní.
• Významně se elektronizuje komunikace (doručení dokumentů bude prováděno buď do datové schránky, nebo e-mailu) a zavádí se fikce doručení po 3 dnech.
• Termín na pohovor bude pro každého žadatele pouze jeden (povolení náhradního termínu je nově fakultativní).
• Zjednodušuje se výběrové řízení na pozice, kde není požadován vysokoškolský titul.
• Mění se koncepce námitek proti protokolu o výběrovém řízení, což jej významně urychluje.
Služební hodnocení zpátky v rukou státní správy
Pozitivní změnu přináší novela také v tom, že služební hodnocení vrací více do rukou nadřízených ve státní správě, nikoliv politiků. Kontroverzní novela služebního zákona z roku 2019 zavedla větší vliv politiků na služební hodnocení. Aktuální novela pak tento vliv oslabuje, a vrací hodnocení do logické hierarchie státní služby.
Úplná zpráva zde
{jcomments off}
