Byty pro Vimperk
V letošním roce 2022 končí 12-ti leté období vládnutí tandemu Martanová – Petrášek, které bylo přerušené 18-ti měsíci, kdy starostka Martanová se dobrovolně vzdala své funkce, když ztratila podporu koaličních zastupitelů.
Co se za tyto tři volební období událo ve výstavbě bytů? Bohužel nic!
Pojďme se na bytovou otázku Vimperka podívat trochu podrobněji. Slovo, které nejlépe charakterizuje tuto éru v oblasti bydlení ve Vimperku je demolice.
Asi nejlépe je to vidět v ulici Pasovská, kdy podivnou bytovou politiku města nepřežila Steinbrenerova 150-ka. Město nejdříve chybně zaplnilo tento dům nepřizpůsobivými občany, léta zde neprovádělo kontrolu užívání svého majetku a nechala zdejší obyvatele zde konat, co je napadlo.
Nebylo vůbec řešeno neplacení nájemného, pokusy o založení požárů z důvodu získání nového bydlení a dokonce ani fyzické napadání strážníků městské policie, kteří zde zasahovali v rámci své pracovní činnosti. Když už byla situace neudržitelná, tedy podle mínění starostky, tak se rozhodla Steinbrenerův dům označit, jako objekt v sociálně vyloučené lokalitě.
Tento dům podle starostky potřeboval cca 10 milionů korun na rekonstrukci, tedy za tuto částku by Vimperk získal, resp. obnovil 15 opravených bytových jednotek, které by mohly sloužit další 100 let pro normální bezproblémové občany Vimperka. Podle článku, který byl uveřejněn v JcTEĎ.cz, a ve kterém se k věci starostka i vyjadřovala, by demolice domu měla stát 5 milionů. Takže se zastupitelé vlastně rozhodovali, že na vlastní rekonstrukci by muselo město přidat pouhých 5 milionů!
Když už město nechtělo investovat do opravy tohoto domu, tak je zarážející, proč ho neprodalo soukromé osobě, která o koupi projevila zájem a v dané lokalitě již vlastní dům čp. 151, tedy se stavem domu čp. 150 byla určitě dokonale seznámena a přesto ho chtěla koupit. Koaliční zastupitelstvo města tento prodej zamítlo. Proč? Protože město, které označilo a řešilo objekt v sociálně vyloučené lokalitě, obdrželo z dotačního programu cca 1,5 milionu korun. Tak tomu říkám hospodaření se svěřeným majetkem! Zbourat obytný dům za dotaci, která nepokryje ani náklady na demolici 15 bytů, a ke všemu odmítnout prodej domu, kde by byl pro město jen čistý zisk bez dalších nákladů.
Stejný osud potkal obytný dům čp. 45 v téže ulici (naproti prodejně Koupelny Obselka) s dalšími deseti obytnými jednotkami. Dům, kde město investovalo nemalé finanční prostředky ještě v roce 1992 například do oprav komínových těles, šel nemilosrdně k zemi, stejně jako sousedící dům rodiny Volfů čp. 52 i s garáží.
Dále jen nostalgicky můžeme vzpomínat na vilu u Kašpírka pod Vimperkem směrem na Strakonice, kde radnice použila stejný vzorec. Neřešit nepřizpůsobivé občany, ale přesunout je někam jinam, kde nebudou na očích. Tak je nastěhovala do této secesní vily a bylo jen otázkou času, kdy dojde i k její devastaci. Jak je již u těchto politiků zvykem, následně nevratně rozhodli o její demolici, na což vyčlenili 3 miliony korun. Vlastní demolice proběhla za starosty p. Dvořáka a byla provedena za 450.000,- Kč firmou GSI Invest, tedy město aspoň ušetřilo přes 2,5 milionu korun.
A z poslední doby je tu další neuvěřitelný příklad, jak město zachází s bytovým fondem, resp. městskými penězi. Koncem roku 2021 v ulici Pasovská koupilo za 2,8 milionu další dům s čp. 37 (bývalý hotel Modrá růže), a to za jediným účelem, zbourat ho. A jaké je odůvodnění tohoto rozhodnutí, bezpečnost pro chodce. Možná si nikdo z radnice nevšiml, že celá pravá strana směrem na Strážný je od hotelu Terasa jedna volná zóna, ve které nemůže být ani řeč o ohrožování chodců. Argument, že by studenti a žáci mohli do budovy Střední školy a Základní školy Vimperk – odloučené pracoviště Pasovská, vstupovat po schodech umístěnými z pravé strany této budovy, neobstojí. Myslím, že bude asi jednodušší vybudovat schody a chodník, než zbourat jinak zachovalý dům, pro který se jistě najde nějaké smysluplné využití.
Toto jsou jen do očí bijící příklady, jak radnice nakládá s bytovým fondem. Jde cestou nejmenšího odporu, neřeší vzniklé problémy, jen prostě zbourá vše, co by jí mohlo způsobit potíže. Oč je smutnější, že více jak 12 let je právě starostka i předsedkyní bytové komise, ale paní starostko, tato funkce není jen o tom, komu přihraju byt mimo pořadí, čímž si získám vděčného voliče, ale hlavně to má být starost o celý bytový fond města, který by se měl zvětšovat a ne ho svou neschopností ničit.
foto: Miroslav Fuchs – Deník
Co za sledované období přibylo do bytového fondu města? Pomine-li nedávno dokončenou přestavbu internátu bývalé Lesnické školy na 31 bytů, tak mě nic jiného nenapadá. Byty jsou malometrážní, ale součtem nájemného s cenami za služby, které jsou mimo jiné vyšší než samotné nájemné, se ceny za bydlení vyrovnají, ale spíš převyšují ceny daleko větších bytů na Sojčáku. Tedy pokus uvolnit větší a dražší byty na Sojčáku za malé, a jak se předpokládalo i levnější v Lesárně, se minuly účinkem. Kdo půjde do menšího bytu za vyšší nájemné? A připomenu, že parkování aut u Lesárny nikdo neřešil a situace zde bude ještě horší, než je tomu v současnosti na Sojčáku.
Při vlastní rekonstrukci Lesárny se nikdo nezamyslel nad neutěšeným stavem celého objektu. Neřešila se oprava střechy, což už pociťují současní nájemníci, kterým do bytů zatéká a taktéž nikdo nenaplánovat opravu fasády. Tyto nutné opravy se můžou vyšplhat na úroveň ceny vlastní rekonstrukce 31 bytů. Kdyby se někdo zamyslel nad komplexním řešením úpravy, ale i opravy budovy Lesnického internátu, tak mohlo dojít k výrazné úspoře finančních prostředků za opravu a úpravu, než kterou bude muset město za nezbytné opravy v budoucnu zaplatit.
Skončím optimisticky, Jihočeši 2012 mají pro řešení bytové otázky připraveny návrhy, které výrazně budou řešit neutěšenou bytovou otázku Vimperka.
Tak snad v optimističtějších časech
Ing. Milan Pešek
{jcomments off}
