Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – červenec 2021

1 července, 2021
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31. července:

Pokud bychom nepočítali silnou vlnu nočních bouřek, jež se ovšem dle poslední dobou již snad zaběhnutého zvyku Vimperku prakticky vyhnula, poslední červencový den pražádný zásadní obrat v počasí nepřinesl. Naopak postupně udělil vzrůstající teplotě nefalšované letní parametry. Tím jistě nemá být řečeno, že by včerejší červánky nesplnily svůj pranostikami vymezený úkol, ale mnohem výmluvněji zahovořil dnešní večerní Boubín, a to po celém obzoru. Hned první pohled směrem k Bobíku nabídl velmi poutavý oblačný výjev, …

… na němž mělo rozhodující podíl v protilehlém směru klesající sluníčko.

Dostatek tvůrčího materiálu, jaký nalezlo po celé obloze, …

… brzy téměř vyvolal otázku, …

… nemá-li nakonec na opačné straně nějaké rovněž zapadající dvojče. Jednalo se samozřejmě o zvlášť působivé důsledky antikrepuskulárních paprsků.

Současně však končily veškeré případné pochybnosti o tom, …

… že tentokrát už opravdu stojíme před změnou počasí, …

… chystající nám deštivé srpnové uvítání.

Vítr, dnes přímo západní, sice nevyvíjel nijak velkou rychlost – všehovšudy 4,4 m/s (15,84 km/h), ale v součinnosti s aktuální teplotou rovněž přispíval k podpoře myšlenky, že přinejmenším zítřek bude vnímán oproti dnešku jako chladnější.

Nad sousedním Rakouskem pak probíhala bouřka, avšak krom temné oblačnosti žádným z charakteristických projevů, tedy zejména blýskáním a následným hřměním, neidentifikovatelná.

Krajina se v naprostém poklidu ukládala ke spánku, …

… z nějž by ještě této noci mohla teoreticky procitnout smáčena prvními kapkami ohlašovaných dešťů.

Samotnému červencovému rozloučení však nebylo možno cokoli vytknout, ba naopak jedině pochválit, že se stalo nanejvýš přitažlivým vyvrcholením celého průběhu tohoto nejednou rozporuplného měsíce.

30. července:

Zítřek, ne-li již dnešní noc, ukáže, nakolik večerní červánky …

… zvěstovaly po dalším z krásných slunečných dnů změnu počasí.

29. července:

Po deštivém počasí se zpravidla dají očekávat ranní mlhy a pro Boubín nejednou znamenají tolikrát zde již za léta zmiňovanou nerudovskou čepičku. Dnešní jitro však nabídlo opět spíše jakýsi oblačný věnec, odspoda sice působící dojmem neprůhledné čepice, ale nahoře příjemně překvapující prakticky volným rozhledem.

Oblačnost zde ovšem kroužila v přebohatých útvarech, chvílemi vedoucích půvabný dialog se stále ještě vysoko posazeným ubývajícím Měsícem, …

… zatímco níže se přes Bobík a další vrcholy plazili jejich orografičtí sourozenci.

Sluníčko tak vycházelo do jemného oparu, …

… stále přiživovaného zásluhou poměrně výrazného jihozápadního větru o delší dobu tu již nevídané rychlosti 8,3 m/s (29,88 km/h).

Obě nebeská tělesa tedy nejen opět slavila vzájemné setkání na časně ranní obloze, …

… ale především se mohla takřka neustále těšit zajímavé podívané.

Hlavní barevnou roli samozřejmě hrály sílící sluneční paprsky, …

… ale současně se nezapřela, a to i na vzhledu teploměru, vysoká vzdušná vlhkost. Byla ovšem nanejvýš vítanou, …

… neboť se zasloužila o známé překrásné sluneční jevy – korónu …

… i protilehlou gloriolu. Kouzelnému jitru tak nic nescházelo k naprosté dokonalosti, …

… třebaže zhruba hodinovou dočasnou tečku za vším nakonec skutečně udělala neprůhledná čepice. Její rozplynutí však uvítalo krásný slunečný den.

28. července:

Navzdory ze včerejška poděděné a v průběhu noci nemálo přiživené oblačnosti, jež se po několika slunečných ránech postarala zase o jedno zatažené, vydrželo dnešní dopoledne dle předpokladu bez deště. Dokonce v tom smyslu lze hovořit o většině dne, neboť první přeháňky se na Boubíně, kam jim rozhodně stálo za to vyrazit naproti, začaly hlásit ke slovu teprve okolo půl třetí hodiny odpolední, a to směrem od Trojmezenské hornatiny.

Vítr si zachoval jihovýchodní směr, zeslábl však na pouhé 2 m/s (7,2 km/h). Totéž je nutno konstatovat o teplotě, která tu byla včerejšího večera o stupeň vyšší.

Jak naznačovaly pohledy prakticky všemi směry, …

… naše hora poměrně dlouho odolávala, …

… zatímco třeba v sousedním Německu již zjevně měli nějaký ten deštík za sebou.

Bylo ale samozřejmě jen otázkou času, kdy houstnoucí oblačnost začne skrápět také návštěvníky rozhledny, jichž tu dnes – určitě vlivem počasí – bylo o něco méně nežli jindy za příznivějších okolností.

Jakmile Trojmezenská hornatina zmizela přítomným zrakům, …

… zmíněný čas se dal počítat již jen na vteřiny.

Ale v každém případě přinesl spousty krásných výtvarných zážitků …

… a především byl výzvou k nezapomínání, že i nad sebetemnějšími mračny stále bdí sluníčko. Není přece důležité vždy je za každou cenu vidět, ale vědět o něm.

Večer se ostatně samo ukázalo a na protrhané obloze vykouzlilo úchvatné rozloučení.

27. července:

Nejpřitažlivějším z dnešních boubínských lákadel …

… se za asistence zapadajícího sluníčka …

… stala nepřehlédnutelná, velmi slibně vyhlížející bouřka nad Rakouskem.

Vyvíjela se parádně, a přinášela tak velká očekávání, …

… leč právě taková se někdy také nemusí naplnit.

Zatímco tedy teplota za jihovýchodního větru o rychlosti 4,4 m/s (15,84 km/h) i nadále dostála vzrůstovému modelu, …

… očekávané bouřkové efekty se rozplynuly v nicotu.

Ze všeho zbyla jen oblačností bohatě potažená obloha, …

… která se v podobné náladě zjevně probudí i do zítřka, v druhé půli možná i lehce deštivého.

Večer však náležel k velmi působivým, doslova nabitým kouzelnou energií.

26. července:

Poslední červencový týden započal rozhodně lépe nežli podle předpovědí. Dojde-li na slibovanou vodu shůry, pak nejspíš jedině v noci.

25. července:

Po večerní a ranní boubínské teplotě předešlých dní bylo záhodno zjistit, …

… jak si povede teplota polední – tedy myšleno z hlediska pravého poledne, stanoveného dávnými moudrými hlavami v souladu s přírodou, resp. sluneční dráhou, nikoli z hlediska absurdního, pouhou ubohou ziskuchtivostí diktovaného konstruktu zvaného letní čas. Naměřená hodnota jistě nepřekvapila a východní větřík o rychlosti 2,5 m/s (9 km/h) jí zdárně sekundoval coby příjemně osvěžující element.

Obvyklá meteorologická měření však nebyla jediným podnětem k výstupu na Boubín v tento zpravidla návštěvnicky bohatý čas. Svou roli tu sehrála i zvědavost, jaká bude za daných podmínek dohlednost.

Nu, podobná jako 6. července se sice nezopakovala, ale slabounké siluety nižších alpských partií se i přes poměrně bohatý obzorový opar chvílemi spatřit daly.

Západní strana k tomu nabídla přechod srážkových aktivit s náběhem na bouřku, …

… což obojí se v časném odpoledni Boubínu ještě zatím vyhnulo, …

… ale současně bylo zřejmé, že večerní hodiny tu budou vypadat již docela jinak. Prozrazoval to ostatně i atmosférický tlak, resp. celá hejna nejrozmanitějšího hmyzu v čele s drobnými muškami, které se ve výši vyhlídkové plošiny rozhledny zdržují právě jen za určitých podmínek.

Z výše zmíněné fauny stál za pozornost především zcela poklidně sedící výstavní exemplář vynikajícího letce – střečka hltanového (Cephenemyia stimulator), vídaného zde sice zřídka, ale nikoli dnes poprvé – viz 21. červen 2013 zde: http://vimperk.eu/index.php/component/content/article/118-diskuzni-forum/2333-vimperk-fotokronika-jana-tlaskala-kveten-13.

24. července:

V časném čtyřiadvacátém červencovém jitru stálo za to zastihnout na Boubíně okamžik, …

… v němž Měsíc dosáhne úplňkové fáze. Nastala v 04:37, a to ve výrazném zbarvení, …

… pro něž bývá v anglosaském pojetí takový úplněk zván růžovým či jahodovým. Ač by se dalo o řečeném odstínu diskutovat, dlužno především dodat, že obloha byla téměř v celém rozsahu zastřena jemným oparem, …

… jenž nad obzorem sílil do té míry, …

… že novopečený úplněk pohltil ještě dříve, nežli by býval sám dle přírodních zákonů zapadl.

Stejně tu nebyla šance k prohození rolí oproti předvčerejšímu večeru, tedy aby došlo k setkání s vycházejícím sluníčkem.

Celková barevnost dnes navzdory sílícím slunečním paprskům …

… opravňovala k udělení přívlastku mdlá. Inu, dílo zmíněného přetrvávajícího oparu, …

… třebaže oblohou se za opět o další stupeň vyšší boubínské teploty proháněl východní vítr o rychlosti 6,6 m/s (23,76 km/h).

Neměl však na práci nic více nežli doširoka rozčesávat osamělé pruhy cirrů. Budiž však za ně vzdán dík, neb jsou přinejmenším pro dnešek posly stále pěkného počasí.

23. července:

Nečekané nemusí být vždy současně krásným … v tomto případě však rozhodně bylo.

22. července:

Také dnešní večerní Boubín potvrdil mírné oteplení, …

… ale především, pln kouzel, přinesl působivé setkání, a to doslova tváří v tvář, …

… dvou pro nás nejvýraznějších nebeských těles, …

… z nichž první se loučilo, …

… zatímco druhému náleželo přivítání.

Vše se opět neobešlo bez výrazných oblačných kulis a zákonitých jemných barevných proměn, …

… avšak i tentokrát bez obav, že by snad mělo dojít k zhoršení počasí. Ba právě naopak, zítřek se ponese ve znamení dalších teplotních přírůstků.

Dnešní byl provázen převládajícím bezvětřím, do nějž jen výjimečně dýchl severovýchodní vánek o síle 1,4 m/s (5,04 km/h).

Stmívání pak nabylo nepopsatelně tajemné atmosféry, korunované takřka posvátným tichem v okolních lesích, jejichž houstnoucí temnotu prozařovaly pohádkové reje světlušek. Co více okouzlujícího si v takových okamžicích přát … ?

21. července:

A zase bude o něco tepleji …

20. července:

Dnešní den si museli vysloveně pochvalovat všichni, kdož se vydali na delší túry, …

… jako třeba na Boubín.

Oblačnost tu tentokrát rozhodně nemusela vzbouzet obavy z dešťů či bouřek, …

… navzdory chvílemi až tajemné atmosféře naopak předznamenávala poklidné slunečno, …

… které přetrvá i do dalších dní. Za dané situace se ani dohlednost nedala hodnotit jako vysloveně špatná.

Naměřit vůbec občasný severovýchodní závan o síle 1,6 m/s (5,76 km/h) bylo spíše raritou, jen teplota náležela v tomto čase prakticky k nejnižším. Buďme však na druhé straně rádi, že se nás léto snaží ušetřit nepříjemných tropů.

19. července:

Život už je takový, že nás někdy zahltí smutnými zprávami … ale i ty k němu zkrátka zcela přirozeně patří. Čas je jako vše pozvolna odvane a zahladí. Jen člověk občas překročí hranici pochopitelnosti, když na základech odvátých smutků stvoří nový.

Nikoli jediný lidskou rukou zničený a později symbolicky obnovený šumavský hřbitov či hřbitůvek …

… je toho jasným důkazem. Tento kdysi náležel k obci Cudrovice, rovněž v minulém století zničené a zaniklé.

18. července:

Po výrazně deštivé noci nepředstavoval vzhled nedělního rána pražádné překvapení – to bylo uchystáno až na odpolední čas. Celkový charakter letošního července je nicméně v zásadních obrysech jasně nastíněn.

17. července:

Vše již nasvědčuje tomu, že Šumava se těší mimořádné přízni svatého Petra, neboť i přes aktuální meteorologická varování před mimořádně silnými bouřkami a přívalovými dešti, jejichž následkem přicházejí katastrofické zprávy nejen ze sousedního Německa, ale již také z našeho severu – jmenovitě Liberecka, zůstává zatím zcela ušetřena jakýchkoli živelních pohrom. Dnes se nad ní všehovšudy zatáhla obloha nízkou oblačností, …

… z níž vzešla pro Boubín již od druihé hodiny noční zase jednou poctivá neprůhledná čepice, halící jeho krajinnou siluetu nejméně do poloviny.

Třebaže severovýchodní vítr o rychlosti 6,4 m/s (23,04 km/h) znatelně míchal mlžnými peřinami, ba chvílemi je i trhal, čímž potažmo měnil jejich barevné tónování, stále vítězily čerstvě přisouvané zásoby, kterými své zprvu nadějné dílo vzápětí zase záplatoval.

Vzrůstající teplota byla jistě příjemná, …

… obzvláště když do ní ve šťastných, leč velmi sporadických chvilkách trhlinami shora promluvilo sluníčko.

Víc dnes ovšem pohled do krajiny nenabídl. Vrchol Boubína si čepici, byť postupně slábnoucí, udržel až do večera, …

… který níže položené partie vysvobodil, ba obdařil i posledními slunečními paprsky. Určitě není vyloučeno, že se můžeme dočkat dešťů v noci, ale povedou-li u nás na jihu k předpovídané povodňové aktivitě, zjistíme patrně až příštího rána.

16. července:

Mohlo by se zdát, že poslední dny jsou si navzájem velmi podobné. V rámcovém schématu střídání slunečna s dešti či bouřkami snad ano, ale jinak lze samozřejmě vystopovat především řadu výrazných odlišností. Dnešní boubínské jitro například oproti včerejšímu vzešlo do převažujícího blankytu, postupně zvolna zaplňovaného zprvu osamocenými, vycházejícímu sluníčku nikterak nepřekážejícími cirry, kterýžto stav mohl nahrávat pomýšlení na parný letní den. Desátá hodina ovšem vyzdobila oblohu zásadně jiným způsobem, …

… svádícím k možnému očekávání bouřky …

… či přinejmenším slušného promoknutí.

Po celém obzoru nebyl k nalezení úsek, …

… který by snad připouštěl výjimku.

Současně ale nebylo divu, že úchvatné, co chvíli se měnící oblačné scenérie …

… napohled silně zaujaly vedle přítomných turistů též nečekaného návštěvníka z rodiny opeřenců.

Bouřka se však nakonec nekonala a něco málo vysloveně symbolických kapek ani nestálo za řeč.

Jak vidno, do typických letních teplot bylo co dohánět, takže mnozí, zejména výstupem propocení turisté vnímali severovýchodní větřík o rychlosti 2,8 m/s (10,08 km/h) namísto příjemného osvěžení spíše jako zdroj takřka nemilého chladu. Další průběh dne se nicméně dal opět vyhodnotit jako rozhodující měrou slunečný a náležitě teplý.

Teprve večer do všeho vnesl opět vidinu možných změn, jaké naznačují i meteorologické předpovědi, …

… ale víc nežli zde zachycená oblačnost k vidění nebylo. Ani zítřek, jak se zdá, nemusí nutně Šumavě přinést deště či bouřky, i když se možná oproti dnešku poněkud zachnmuří.

15. července:

Dnešní ráno zdaleka nebylo prvním z těch, která vítají nový den způsobem zcela odtažitým jeho příští převažující náladě. Asi nikdo by z bezmála dramaticky vyladěné zatažené oblohy netipoval budoucí většinové slunečno, jestliže se jako mnohem pravděpodobnější varianta rýsoval déšť …

… a v záloze ke všemu číhala mohutná masa mlhy, od počátku zjevně připravené zvětšit svůj objem natolik, aby v ní spolehlivě zmizel celý boubínský vrchol. Dokonce vyvstala otázka, zda se tak nestane ještě dříve, …

… nežli vycházející sluníčko stihne překonat oblačnou bariéru nad obzorem.

Mlha se skutečně vzápětí dala do pohybu tempem, …

… které mělo všechny předpoklady dát na zmíněnou otázku kladnou odpověď, …

… a to tím spíše, že se současně ještě intenzivněji zatáhla a potemněla celá obloha, čímž sluneční naděje výrazně opticky poklesly.

Najednou bylo vše jinak, leč brzy se ukázalo, …

… že mlha nevládne dostatečnou hustotou, …

… jež by, jak tomu nezřídka bývá, sluneční aktivity zcela vyřadila ze hry.

A tak nastal velmi působivý souboj, …

… v němž bylo velmi dlouho obtížné určit jasného vítěze.

Koneckonců o to ani nešlo, neboť hlavní zájem pochopitelně přitahovaly úžasné barevné výjevy, …

… postupně navíc měnící své tónování. Příčinou byla skutečnost, že mlze začaly viditelně docházet síly, …

… což však ještě automaticky neznamenalo vítězství sluníčka, …

… jež se během onoho úporného souboje, aniž bylo samo spatřeno, jen přestěhovalo o jednu oblačnou bariéru výš.

Na řadě byl od počátku předpokládaný déšť.

Výrazný pokles teploty – takřka na polovinu včerejší, jakož i pro změnu více nežli dvojnásob silnější západní vítr, dosahující rychlosti 4,2 m/s (15,12 km/h), za dané situace nepřekvapil.

Ze všeho začalo poměrně výrazně pršet, ale i této změně byla souzena všehovšudy epizodní role.

Dle již včerejšího finálního předpokladu přece jen navzdory dramatické ranní předehře většinu dne, byť občas střídáno dešťovými přeháňkami, nakonec ovládlo sluníčko.

A nutno dodat, že se rozloučilo ve velkolepém stylu.

14. července:

Již okolo desáté hodiny dopolední se vrchol Boubína nacházel sevřen mohutným, od západu se táhnoucím stratocumulem, jenž zakrýval poctivou vrchní třetinu celé hory. Něco na tom vnějším dojmu ovšem nehrálo a tušené realitě bylo možno přijít na kloub jedině výstupem, pro nějž se opět ukázal nejvhodnějším čas krátce po poledni. Nahoře se odhad potvrdil. Tentokrát nešlo o klasickou mlžnou čepici, jaká obvykle protéká lesními porosty i samotnou rozhlednou. Vrcholové boubínské partie byly dokonale čisté, stratocumulus ve skutečnosti namísto čepice vytvořil okolo naší hory jakýsi poměrně prostorný věnec.

Tím se však nevylučovalo střídání takřka zcela zamlžených …

… a vzrůstající viditelností se naopak vyznačujících intervalů, …

… jejichž vzájemná délka byla sice zákonitě proměnlivá, …

… ale v průměru vyčíslitelná zhruba čtvrthodinami.

Současně bylo velmi zajímavé pozorovat celkovou barevnost, …

… měnící se v závislosti na dosahu vysoko již postaveného sluníčka.

V každém případě šlo nejednou o zážitky vpravdě mystické, …

… jichž se oko nemohlo nabažit.

Dle předpovědí mělo vše postupně směřovat k příštímu dešti, …

… ba bouřkám, …

… a nutno dodat, …

… že viděné výjevy …

… skutečně pozvolna čím dál více souzněly …

… s vizemi meteorologů.

Na průběhu všeho výše zdokumentovaného mělo nesporný podíl i mírné severovýchodní proudění o síle 1,5 m/s (5,4 km/h), přičemž teplota sice nijak neurážela, ale také nenaplňovala představy o létu.

K těm však naopak neodmyslitelně náležejí bouřky, …

… které, jak naznačila po návratu obloha nad Vimperkem, …

… nebyly daleko. Naše město opět víceméně obešly směrem k severu, ale lijavec, jenž na zhruba dvacet minut vše zneprůhlednil, náležel k mimořádně vydatným.

Ani po něm ještě nebylo možno hovořit o zásadním vyjasnění, …

… ostatně srážkové aktivity jako takové ještě neměly končit.

Ze všeho však, jakkoli by se to nemuselo zdát uvěřitelným, může vzejít sluníčkem bohatší zítřek.

13. července:

Vezmeme-li v úvahu, kolik nejrozmanitějších vichřic ustálo známé povltavské bobří dílo, můžeme se jedině divit, že padlo až letošního roku.

12. července:

Po dnešním slunečním západu by nebylo divu, kdyby se následně vynořily zvěsti o další vlně saharského písku, naposledy viděného a ve fotokronice zachyceného koncem letošního února (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18139).

11. července:

Opět se potvrdilo, …

… že deštivý den může vyústit v úžasně barevný večer.

10. července:

Bez ohledu na to, jakou tvář nám právě nastavuje rozmarné počasí, bychom si jistě neměli nechat ujít návštěvu po zásadních úpravách nově otevřeného vimperského zámku. Poskytne nám ostatně mimo jiné stejně dobře úkryt před případnými úmornými vedry jako naopak před deštěm, …

… avšak v prvé řadě nepochybně dokonale ohromí všechny, kdož pamatují jeho ještě nedávný stav. Možná nejen poslední zdejší šlechtičtí majitelé – Schwarzenbergové, ale též mnozí z jejich předchůdců, a to i dávných, …

… by strnuli překvapením, vidouce, jak se do interiérů, jimž dějiny v průběhu staletí přisoudily nejrozmanitější, často nemálo pohnuté osudy, …

… navrátil péčí Národního památkového ústavu náležitý historický kolorit.

Zásluhou nového mobiliáře se změnily nejen někdejší obytné prostory horního zámku, …

… ale též kaple svatého Josefa, …

… jejíž interiér se po rekonstrukci velmi blíží …

… svému někdejšímu stavu.

Stejnou pozornost si však zaslouží také vnější podoba zámku, na níž ještě před rokem touto dobou pilně pracovali restaurátoři. V té souvislosti se pro srovnání můžeme navrátit o téměř devět let nazpět – viz http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/133-vyznamne-osobnosti/146-po-stopach-tajemstvi-vimperskeho-zamku-ii , kdy jsme se v rubrice Historicko kulturního drobnohledu věnovali zajímavostem fasády tzv. Kolovratského traktu na druhém zámeckém nádvoří.

Falešná malovaná okna pod střešní římsou …

… konečně zase mohou na příchozí zapůsobit …

… s toutéž či velmi podobnou intenzitou, …

… jakou jim kdysi vtiskl jejich dávný autor.

9. července:

Po včerejší bouřlivé a deštivé noci těžko očekávat, že by dnešní situace nad Boubínem mohla vypadat jinak.

8. července:

Na předehru k aktuálně předpovídaným silným bouřím stálo za to pohlédnout opět z Boubína, …

… který přehledně nabídl veškeré bezpochyb dramatické oblačné dění …

… po celém obzoru jako na dlani.

Skutečně nebylo možno zapochybovat, že se tu chystá velké přírodní dílo.

Západní větřík o rychlosti pouhé 2 m/s (7,2 km/h) symbolizoval příslovečný klid před bouří, a třebaže teplota oproti minule naměřené poklesla o tři stupně, …

… náhlý nástup zřetelně potemnělé oblačnosti nepřipouštěl jiný výklad dalšího vývoje. Rozhlednu vzápětí skropil déšť, avšak zatím jen v první krátké vlně, po níž se obloha nejen zklidnila, ale dokonce vpustila nazpět do hry i sluníčko. Návrat do Vimperka se tak odehrál v naoko poklidném mezičase, jenž byl ale ve skutečnosti vyplněn nástupem další, tentokrát zjevně hlavní vlny. Ta pro naše město znamenala především vytrvalou průtrž mračen s občasným krupobitím, do nějž se sice poměrně hojně blýskalo i hřmělo, naštěstí však z větší dálky. Vimperk tedy opět ve výsledku zůstal ušetřen největších katastrof, jaké byly bezprostředně hlášeny např. z Písecka či Českobudějovicka. V jejich výčtu bohužel nescházely ani oběti na životech vinou padajících stromů.

Ač dle meteorologického radaru ještě neměl být bouřím konec, večerní hodiny znamenaly čas příměří, …

… předurčený k vychutnání všeho, …

… čím se na obloze zaskvěl …

… úchvatně dramatický soumrak.

Současně nebylo těžké uhodnout, čím naváže blížící se noc.

7. července:

Co asi navždy ukrývají v paměti mnozí němí svědkové šumavských dějin?

6. července:

Dávno je známo, že není většího mistra překvapení nad náš milý Boubín, který nejednou dokáže člověka ohromujícím způsobem přesvědčit o tom, že ani letité zkušenosti nemusejí být nutně základem správných, resp. vždy vycházejících předpokladů či odhadů. Na tom by koneckonců z obecného hlediska ještě nebylo nic mimořádně divného, ale vypravit se např. v dusném červencovém dni na rozhlednu proti obvyklým zvyklostem takřka v pravé poledne a očekávat kdovíjak dalekou dohlednost by bylo možno právem považovat za naprostou pošetilost, hodnou leda shovívavého úsměvu.

A hle, tentokrát k němu vůbec nebyl důvod, …

… neboť pohled k obzoru, nad nímž zvolna přibývala o nejpozději zítřejší změně počasí svědčící oblačnost, vyvolal jedinou ohromující otázku: skutečně jsou v tom notoricky známém, navzdory tetelícímu se vzduchu dokonale vykresleném panoramatu, NAVÍC V TUTO HODINU, k vidění Alpy?

A na protější straně prakticky stejně vzdálený krušnohorský Klínovec?

Nu, teleobjektiv vzápětí dal jasnou, nezpochybnitelnou odpověď. Ano, 6. července 2021 v poledním čase nabídla tradičně prázdninově přelidněná boubínská rozhledna svým z mnoha rozmanitých koutů naší vlasti sem přicestovavším návštěvníkům tuto naprosto nečekanou skvostnou podívanou.

S výjimečným výrazem, odvíjejícím se od zcela netradičního času pozorování, padl do oka zejména intenzivně pod Dachsteinem zářící Hallstattský ledovec, jemuž ke všemu s ohledem na naměřené poměrně vydatné odtávání (ročně z něj údajně odteče okolo pěti milionů kubíků vody) meteorologové prorokují životnost pouhých devět příštích let (např. rakouský meteorolog Klaus Reingruber tvrdí, že nejpozději v roce 2030 už nebude ledovec k vidění). Jestliže 10. května (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18373) tu brala dech úchvatná brilantní prokreslenost rovněž v zásadě neočekávatelných alpských velikánů, …

… pak o dva měsíce později k snad ještě intenzivnějšímu prožitku téhož druhu postačila již jen sama skutečnost, …

… že se monumentální velehory vůbec jakýmkoli způsobem ukázaly užaslým zrakům všech přítomných.

Jihovýchodní vítr o rychlosti 4,7 m/s (16,92 km/h) nanejvýš přijemně mírnil teplotu, která v jiných lokalitách bez problémů dosahovala třicetistupňové hranice, ba leckde ji i překračovala.

Těžko odhadovat, zda podobně jako boubínská „praskala ve švech“ též rozhledna na Knížecím stolci, ale v danou chvíli měla stejně důležitější výpovědní hodnotu nad ním a Bobíkem přibývající oblačnost. Noc přinese déšť a k zítřku se nám ochladí. Co dalšího si však do své již bohaté palety mimořádných přírodních zážitků ještě připíše tento prazvláštní rok?

5. července:

Ze slibovaných cyrilometodějských dešťů bylo nakonec všehovšudy pár kapek, ale zatáhlo se poctivě.

4. července:

Hned zrána nám první červencová neděle dala srozumitelně najevo, …

… že nebude zdaleka jen slunečným dnem.

3. července:

Podobně jako posledního června (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18438), ani dnes by nebyl namístě údiv, kdyby se po takřka kompletně propršeném prvním červencovém pátku probouzel boubínský vrchol v mlžné čepici. Leč nestalo se tak – uvítání za ranního šera i tentokrát náleželo k magickým …

… a opět vzbudilo především zvědavost, jak se zachovají poměrně bohaté mlžné cáry v údolích, …

… ponechávající zatím nejen Bobík, ale prakticky veškeré viditelné vrcholy v klidu.

Předem zodpovězenou se zdála být též otázka číslo dvě, totiž zda se sluníčku podaří krom stávajících náznaků docílit na velkolepě zinscenované oblačnosti ještě sytějších barev.

Mlhy se zatím daly do pohybu, …

… a to dokonce proti větru, …

… který jim s maximální rychlostí 6,2 m/s (22,32 km/h) přiháněl od severozápadu posily shůry, vyvedené navíc v nanejvýš zajímavých tvarech, ba přímo obrazcích. Převedeno do meteorologického slovníku: níže položený stratocumulus tu byl shora obtékán průvodními oblačnými závoji zvanými velum.

Hypotetická úvaha, že tu ve finále dojde k vzájemnému propojení, čím dál rychleji přerůstala v jistotu, …

… stejně jako obava, že čerstvě vyšlé sluníčko nestihne předvést více, dokud zcela nepřekoná mohutnou a ke všemu výškově proměnlivou oblačnou bariéru.

A pak se události daly do pohybu takovým tempem, …

… že minimálně pro příští půlhodinu nebylo nad čím přemýšlet.

Přesně o polovic slabší vítr a o necelý stupeň vyšší teplota oproti minule naměřenému stavu. Tato kombinace se v náležitém pocitovém srovnání jevila výrazně pozitivněji.

Návrat dle očekávání probíhal v husté mlžné čepici, již však přece jen aspoň na chvilku dokázalo prozářit čerstvě osvobozené sluníčko. Nebylo pochyb, že nakonec mu bude patřit konečné vítězství, …

… na něž si ale Boubín bude muset nejméně hodinku počkat.

První sobota druhé půle roku 2021 se skutečně vydařila do podoby krásného slunečného dne, nadto orámovaného tajemnými obrazci. Ranní jsme si představili na sedmém snímku v souvislosti se severozápadním větrem, noční se v podobě svítících oblak začaly rýsovat – rovněž nad severozápadním obzorem – okolo půl jedenácté a zprvu se rozprostíraly po obloze do značné výšky.

Nejlépe pak vynikly s přibývající tmou hodinu před půlnocí. S tímto vzácným úkazem jsme se ve fotokronice společně setkali již loňského šestého července (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17524) a tamtéž si jej i vysvětlili.

Letos můžeme tváří v tvář (a to, jak se zdá, doslova) nočním svítícím oblakům navíc popustit uzdu bezbřehé fantazii a zkusit si představit, jaký význam by této jejich bez přehánění tajemné podobě připisovali třeba naši dávní pověrčiví předkové.

2. července:

Pojem dřevokazné houby už sám o sobě nepůsobí sympaticky, a představíme-li si zástupce dané kategorie, kterak zhoubně parazitují třeba na dřevěných konstrukčních prvcích lidských obydlí, jistě se tomu nelze divit. Najdou se však mezi nimi i houby jedlé, ba přímo lidskému zdraví prospěšné, jako např. hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), s níž se můžeme v celé řadě barevných variant setkat na živých i padlých kmenech listnatých stromů.

1. července: