Tmajemství
Přecházím se synem Dominikem a vnoučaty Emičkou a Beníkem most přes Losenici. Rejštejn je liduprázdný, jen tu a tam se objeví auto.
Obě vnoučata na ně pokřikují: „Trambajs! Trambajs!
Novotvar mohl vzniknout spojením slov tramvaj a rambajs, ale mrňata se narodila na Šumavě a těžko říci, zda někdy tramvaj viděla.
Vzápětí mi Emička říká, že má nějaké tmajemství. Úžasné slovo, v němž se propojila tma s tajemstvím. Mé básnické srdce jásá. Ale to už odbočujeme ke Klášterskému Mlýnu a čeká nás dobrodružná cesta po břehu Otavy. Doufám, že malí mají už ve čtyřech letech dostatečně vyvinutý pud sebezáchovy.
***
Cesta je místy rozbahněná, voda se tlačí ze skal a odlupují se kamenné desky bez vytesaných přikázání, mohu si své zásady vytesat sám, zbyly-li mi jaké. Kvetou tu blatouchy, včelka přelétá ze sasanky na sasanku a málokdy se vrátí ke květu, ze kterého se už potěšila. Jaká něžná a chvatná promiskuita! O něco dál kvete lýkovec. Dlouhými vdechy vychutnávám jeho kořeněnou vůni, ale odhadnout druh toho koření či pokrmu jím ochuceného nedokážu. Taková vůně a jak blízko jed! Asi by to byla velmi divoká krmě. Palcátky devětsilu se místy vztyčují přímo z vody jak napůl potopené majáky, trochu hladina stoupla, je dnes hodně teplo a výš v horách ještě odtává dubnová sněhová nadílka. Teď kolem letí truchlopláštník, jeho veliká křídla mizí za temenem mé pleše, někde se tam ztratil, možná mi sedí na batohu?
A támhle se ve slunci třepetají všudypřítomní žluťásci.
Představuju si, že jsem voda a teď mě to unáší, hop a žbluňk, po hlavě, po zádech, samospádem jak dlaněmi maminky zemské tíže, chvíli vidím oblohu, pak zase na dně placáky. Házím žabky, hladina dodá oblázku energii, až se odrazí od skály na druhém břehu. Po písku usazeném mezi dvěma balvany, šplhají vlnky a vzápětí se vracejí zpět nebo se vsakují. Třpytící se zrnka písku se převalují z místa na místo. Kde voda dopadá do jedné z mnoha tůněk, vytvářejí se pod hladinou bublinky. Jako by někdo otáčel a vířil skleněným osudím. Vlnám nadskakují pěnové čepice a po holých, vodou omletých tělech vysušených větví utíkají sem a tam slíďáci. Vše je v pohybu. V jednom křovisku se dal do zpěvu střízlík. Jak má silný hlas. Poletuje ve strži jednoho z přítoků a drží se při zemi podobně jako červenka. Tu a tam se zastaví na větvičce se svým ocáskem připomínajícím anténku.
Po klopotné cestě se zastavujeme u velkého balvanu zasahujícího do proudu řeky. Seskakuju z něj do ledové vody a za pár vteřin jsem zase venku, protože se mých neotužilých nohou zmocňuje křeč. Usedám na zem a vytahuju si z palce trn z ostružiny. Voda leští kámen s tříbarevnou mramorovanou kresbou (stříbřitě šedá, tmavší a zlatě okrová). Dlouhé minuty jen zvedám a zase pokládám různobarevné kamínky. My lidé máme svůj svět, bereme do rukou otěže našich marností, ale tady je Tvůj dětský pokojík, Bože. Je tak snadné k Tobě vstoupit, ani můj příchod Tě nevyruší. Nebo už dávno o mně víš jako v lese plachý rys?
Dívám se proti proudu, ale slunce mě oslňuje a zářivý proud mě zbavuje energie. Přivírám tedy oči a poslouchám šum, který se mnou zachází vlídněji. Je možné, že Šumava vždycky neuzdravuje. Většinou ano, ale tok energie, kterým do mého nitra vstupuje, se může nečekaně zastavit a vydal se opačným směrem. Dokud vstupoval do mě zvenčí, posiloval, nyní posiluju já jej, řeka ze mě vytéká a chvíli je živa mou bytostí.
***
Vnoučata podobné problémy neřeší. Poskakují na písčitém polštáři a Dominik jim naplňuje petku vodou. Pak vodu vylévají do písku a výskají k tomu. „Teď já, teď já,“ natahují ručky k Dominikovi, který nestačí nabírat. Místo v jemném a třpytícím se písku poskakují za chvíli v lepivé a vlhké břečce. Když se v ní začínají válet, usuzujeme s Dominikem, že je čas k návratu. Beru Emičku na záda. „Budu se dívat pod nohy, ty se vyhýbej větvím,“ radím jí. „Pozor, kytičky. Tady. A támhle. Pozor. Jsou tak pěkné. Kousek před Klášterským Mlýnem objevuju na krtinci modrý střípek z bývalé sklárny. Emička sedí na bobku a už má plnou hrst petrklíčů.
Text, foto a kresba Roman Szpuk
{gallery}Jitka/rok2021/duben/tma{/gallery}
MINIATURY Romana Szpuka 2021
1. Silentio
2. Ohnuté břízky
3. Čandra
4. Stín túje se blíží
5. Klaperl
6. Na Vaydě
7. Schätzenwald
8. Sen o kapli Zmrtvýchvstání
9. Velikonoční mříže na Šumavě
MINIATURY Romana Szpuka 2020:
1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22. Inverze
23. O čtení
24. Lidi budou klidnější
25. Když už nemůžeš, přidej!
26. Zmrzlý čaj na Milešovce
27. Malířka a převozník
MINIATURY Romana Szpuka 2019:
1. Posed u Modravy
2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci
4.Předjarní povídání
5. Jarní vítr
6. Náušnice paní Zajícové
7. Soumrak na Šeravě
8. Hle, dělám věci nové
9. Fragmenty
10. Kohout
11. Svár zimy a jara
12. Jepičí láska
13. Hadí vrch
14. Voda, voda
15. Čtení v kavárně na Dvorku
16. Cesty nevyzpytatelné
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko
41. Hořící srdce
MINIATURY Romana Szpuka 2018 :
1. Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení
3. Oheň tání
4. Nesouvislý dialog
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky
11. Město je jiné
12. Osamělci
13. Staří a mladí
14. Zpáteční cesta
15. Chodím furt v pantoflích
16. Toto místo
17. Celé jaro je erotické
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina
20. České středohoří a Šumava
21. Hýlové a blesk
22. Bělásek a děti
23. Omývání barev
24. Bolest křídel
25. Slunovratova noc
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje
28. Ještěrčin ocásek
29. Střet dvou vášní
30. Zatmění
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci
35. Zanechávaje příbytek otevřený
36. A měla jsem tě ráda?
37. Vážka rudá
38. Kohlschachten
39. Na cello hraješ
40. Zlatá a černá
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod
44. Vratká lávka slov
45. O solitude
46. Listopadové toulky
47. Zasněžené město
48. Přebrodit Křemelnou
MINIATURY Romana Szpuka 2017 :
1. Uplakaný čert
2. Hrušky
3. Vánoční vzpomínka
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice
8. Pavoučice sněžn
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy
22. Boubínská noc
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi
25. Domov
26. Táta
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně
29. Fenka a okoun
30. Duha
31. Cestou z Najmanky na Radost
32. Žluna
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek
36. Nepoučitelní
37. Dobršská brána
38. Hvězdy a psík
39. Malá ťapkající holčička
40. Zářijové plody
41. Buchingerův dvůr
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?
44. Nejmanka u Hrbu
45. První sníh
46. Úplňková noc
47. Jepice
48. Herwart a Empedokles
49. Dálky na dosah
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta
52. Flöhturm
53. Blízkosti opuštěných
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky
56. Kometa Neowise
{jcomments off}