Záhady na Vodníku
Uplynulé zastupitelstvo přineslo opět živou diskuzi na téma využití areálu Vodník.
Zrovna já nemohu zůstat stranou a musím za sebe a za občany, kteří se na mě obracejí, reagovat na výpady pana Paštiky a vedení města směrem k panu Peškovi. Milan Pešek jen napsal článek, kde vyjádřil své osobní pocity z proběhlého zastupitelstva a udělal to trefně, stručně, fakticky správně. Za to je nazýván lhářem, mediálním exhibicionistou, je mu vyhrožováno udáním a vyšetřováním protizákonného jednání.
Nevím, jestli ještě vůbec žijeme v právním státě, ale s jistotou můžu říct, že se neměří každému stejně. Slovo demokracie si každý vykládá po svém a ve svůj prospěch. A proto se může stát, že někteří tvrdí, že korupce u nás ve městě v žádném případě neexistuje… Takže pak je u nás ve Vimperku všechno možné.
Vzhledem k tomu, že využití areálu Vodník jsem se v minulosti věnovala jako zastupitel i jako „aktivista“, ráda bych shrnula fakta a záhady, které jsou s tímto územím spojeny. Je to už poněkolikáté, tak stručně:
Od jisté doby probíhají na tomto území přednostní stavby:
• oprava přístupové cesty
• osvětlení – 13 stále svítících lamp
• přednostní budování kanalizace
• v podstatě darování parkovací plochy pro takzvaně veřejné parkoviště
To vše kvůli jedné nemovitosti, kterou jeden majitel hodlá dál rozvíjet. To je sice krásná, bohulibá věc, kdyby tyto zásadní investice nebyly hrazeny z rozpočtu města Vimperk, obzvlášť když nemáme vypořádány jiné trable ve městě. Tyto projekty dostaly přednost např. před kanalizací u zámku, ve staré části města, před osvětlením lidmi více využívaných lokalit – namátkou třeba nábřeží Volyňky a před opravami komunikací, které jsou nebo byly třeba mnohem více – např. ulice Čelakovského a nad Nad stadionem a dalších ulic a parkovacích ploch na sídlišti, určitě i jinde.
Parkovací plocha byla panu Paštikovi pronajata na 30 let s tím, že zde vybuduje parkoviště pro veřejnost, ať už návštěvníky jeho restaurace nebo třeba pro obyčejné návštěvníky této lokality. Po shlédnutí smlouvy však zjistíte, že parkoviště muže být veřejné, nebo neveřejné. V tom případě by pronájemce platil nějaký drobný nájem. V praxi to znamená, že si pan Paštika v klidu může celé parkoviště nechat jen pro sebe (a to je třeba hlavně pro povolení stavby hotelu), protože přece zaměstnanci, návštěvníci restaurace a hotelu jsou také veřejnost. Zásadní je, že tenhle „detail“ pan Paštika ani nikdo z úředníků či vedení města při schvalování práva stavby na parkoviště na zastupitelstvu nezmínil a všichni argumentovali tím, že parkoviště bude pro veřejnost.
Teď už je jasné, proč bylo nutné věnovat se investicím v lokalitě Vodník přednostně – byla zde plánována stavba soukromého hotelu a bez těchto investic – hlavně kanalizace a parkoviště – by majitel nikdy nezískal stavební povolení. Tak jsme mu je z rozpočtu města a za jeho drobného přispění zaplatili my všichni.
Záhady „rozvoje“ Vodníku pokračují:
– Záhada vzniku nové cesty navážkou – v areálu vznikla v minulých letech výraznou navážkou cesta spojující spodní část, pronajatou Skiklubem, s horní částí za lesem a církevními pozemky. Vyšetřování této nepovolené stavby stavebním úřadem bohužel nezjistilo , kdo tento nepatrný počin vykonal, ani Skiklub, ani Město si ničeho nevšimlo. Práce se stavebními stroji je opravdu naprosto nenápadná.
– Záhada navážky asfaltové drti na budoucí parkovací plochu – tolik diskutovaná parkovací plocha u hráze vodní nádrže, která je dnes díky realizaci panem Paštikou tak pěkná, neměla vždy svůj přírodní charakter. Svého času se tu objevila nepovolená navážka asfaltové drti, v celém rozsahu navíc ještě výrazně zvětšeného prostoru pro parkování. Kupodivu i u nás zatím platí pravidla pro chráněná území, když jde o použití různých odpadů ze staveb – a po místním šetření odboru životního prostředí na příkaz Krajského úřadu bylo konstatováno, že takto realizovat plochu pro parkování nelze. Samozřejmě viník této navážky se také nikdy nezjistil, pronájemce pan Paštika o ničem nevěděl a náklady na odstranění tohoto nepořádku neslo Město Vimperk. Opět si nikdo nevšiml aut s naváženým odpadem a válcování plochy a to přesto, že restaurace je celkem vytížená.
Drobný detail, že parkoviště vzniklo bez bližších vysvětlení v biokoridoru potoka, nikdo na našem odboru životního prostředí ani neřešil.
– Záhada bilboardů na Vodníku – na Vodníku na pozemcích města se nám objevily bilboardy, za které nikdo neplatí, nemají povolení a dle slov paní starostky, nikdo neví, čí vlastně jsou a jak se zde ocitly. Z článku pana Paštiky se ale najednou dozvídáme, že si tam domluvil reklamu na svou restauraci se Skiklubem. Skiklub, myslím, už dávno není pronajímatelem této plochy respektive horní části ani nikdy nebyl! Takže slova pana Paštiky tak úplně nesedí. Místo aby květnatě pomlouval druhé, by mohl vysvětlit, proč staví bez povolení bilboardy, kde chce a kdy chce a nic za ně neplatí. Nebo vlastně nic vysvětlovat nemusí, protože ví, že mu to vedení města bude tolerovat. Tak alespoň doufám, že si město dá do pořádku svůj majetek nejen na Vodníku a vystaví nutná povolení k němu. A třeba zpětně doúčtuje pronájem.
– Záhada vody z nádrže – pan Paštika opakovaně v různých žádostech apeluje na vstřícný přístup Města – pronájem parkoviště na 30 let, pronájem chatek na 35 let (oboje s dědickým právem), povolení stavby hotelu – a jako kompenzaci nabízí vodu a přístup k nádrži. Voda není pana Paštiky a přístup k ní přes jeho pozemek je již ošetřen smluvně. Nechá se Město stále vydírat přístupem k vodě, nebo bude hledat vlastní možnosti získání vody k zasněžování? Nechá vás banka poskytovat stále stejnou záruku za různé věci? A proč vůbec potřebujeme být závislí na vodě ze soukromé nádrže? V minulosti se řešila dotační možnost vybudování nádrže na Křesanovském potoku z titulu zadržování vody v krajině. Určitě by z důvodu dotace nešlo čerpat vodu hned, ale výhledově by mohlo být město v tomto ohledu soběstačné a nádrž by byla využívána i veřejností. Tato možnost byla Městem zamítnuta a jiné možnosti, pokud je mi známo, se nehledají. Jo holt voda pana Paštiky je a bude nad zlato. Uvidíme, kolik povolení za slib stále stejného přístupu k vodě pan Paštika ještě dostane.
A ještě k plánované výstavbě nových chatek. Na zastupitelstvu zaznělo, že platná dohoda zastupitelů i široké veřejnosti ohledně rozvoje areálu Vodník zahrnuje i výstavbu nových chatek. Ať jsem hledala jak jsem chtěla, za mého působení v zastupitelstvu (do 6/2020) ani po něm, jsem žádný bod na zastupitelstvu zabývající se areálem Vodník nenašla. Pokud vím, proběhla na toto téma veřejná diskuse v kavárně Ve skále na podzim 2019, od té doby jsem nic podobného nezaznamenala.
Vzhledem k velkému veřejnému zájmu o dění v této lokalitě, specifickým potřebám sportovních klubů zde trénujícím, sportující veřejnosti hojně tuto lokalitu navštěvující bych očekávala jiný přístup. Nejvíce se zde zatím rozvíjí pouze soukromý majetek za přispívání značných finančních prostředků z rozpočtu města. U nás Ve Vimperku se tomu říká synergie. Bohužel zatím uplatňována pouze na Vodníku a vůči jednomu podnikateli, ten to však prý nedělá pro sebe, ale pro rozvoj města.
Shodneme se všichni, že tento prostor je tradiční, moc hezký, k potřebám veřejnosti i sportovních klubů vstřícný. Proto by bylo nanejvýš vhodné se o rozvoji a vylepšení prostoru poradit s architekty, specializovanými na tuto problematiku, tak aby budovaný areál měl smysl jak pro sportovce, veřejnost i životní prostředí, které je v této lokalitě chráněné. Alespoň zatím a snad i zůstane.
V minulosti bylo z tohoto důvodu zadáno vypracování posudku vlivu na životní prostředí a zároveň hledán vhodný architekt, který by toto všechno dokázal skloubit. Po volbách se však všechny tyto snahy zastavily a rozhodování o podobě Vodníku přešlo na neoficiální jednání zastupitelů a hlavně radních.
Je to velká škoda, protože začínat rozvoj areálu tím, že si napřed postaví soukromník resort uprostřed městem vybudovaného oválu, a pak se zřejmě bude nějak přizpůsobovat zbytek podle volného místa, mi nepřipadá příliš šťastné ani koncepční.
Pomoc architekta, který může mít nový pohled na území, zároveň by bral v úvahu cennost , chráněnost a využitelnost tohoto území ( i pro soukromníky) by byla velice cenná a snad by dokázala uklidnit velké vášně kolem tohoto území.
Architekti jsou navíc většinou schopni navrhovat více variant řešení a o těch by měli hlasovat v ideálním případě sami občané, např. formou referenda (příležitost by byla u letošních voleb). V jiných městech to jde a dělá se to tak, proč tedy ne u nás ve Vimperku.
My teď jdeme cestou výběrového řízení na zhotovitele chatek, bez vyjasnění vztahů k nim, jasné definice záměru a velikosti zásahu do území. Rozhodovat budou zastupitelé neodborně, dle svých pocitů.
Není jasné, kdo a kde přesně bude budovat příjezdovou komunikaci, napojení chatek na kanalizaci. Ale uvidíme třeba se přihlásí někdo nový, kdo bude muset investovat do svého podnikání. A nebo ne a dál se bude v rámci synergie investovat z veřejného rozpočtu. Vždyť chatky budou vždy v majetku Města, pronajaté za zhruba 10000 Kč za jednu za rok a podnikat v nich bude osvědčený, z hlediska města „důvěryhodný“ podnikatel a případně jeho potomci -35 let, tedy 9 volebních období. V jakém stavu pak budou chatky možná předány Městu zpět můžeme jen hádat.
Ale určitě budeme mít vždy Vodník krásný a smysluplně využitý, ale pro koho je využívaný nejvíc, je otázka, na kterou si musí každý odpovědět sám.
MVDr. Šárka Janásková
{jcomments off}
