Lidové zvyky: od Květné neděle až do Velikonočního pondělí
Velikonoce pro mnohé z nás představují oslavu příchodu jara. Pro křesťany jde o nejdůležitější svátky v roce. Květnou nedělí začíná Svatý neboli pašijový týden. Svatý týden je významné období křesťanského liturgického roku, ve kterém si křesťané připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení.
Květná neděle
Květná neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Na památku této události světí kněz před mší svatou ratolesti a rozdává je lidu. Jelikož palmy a olivové ratolesti jsou k dispozici jen v jižních zemích, světí se v ostatních částech světa nějaké jiné zelenající se a kvetoucí ratolesti či zimostrázové větvičky, ve střední Evropě většinou vrbové proutky, které již mají kočičky.
O Květné neděli nesměla hospodyně péci nic z mouky, aby nezapekla stromům květy. Hospodáři zase sledovali počasí – říkalo se: „Jaká je Květná neděle, takové budou i žně.“ A domácnosti se zdobily posvěcenými kočičkami.
Modré pondělí
Na Modré pondělí se kostely zdobily modrým nebo fialovým suknem, žádné zvláštní obřady se ale nekonaly. Jinak vrcholil půst, takže se výrazně omezoval jídelníček. Jedlo se méně a jídla se nemastila. Míň naloženo dostal také dobytek a drůbež. Hospodář přestal kouřit a šňupat.
Šedivé úterý
Před Škaredou středou bychom měli upravit hlavně zahrádku a okolí domu. Hospodyně uklízely i doma v kredenci a myly okna. Pro nadcházející dny bylo také nutné připravit i sváteční šaty.
Naše babičky posílaly různá přání, ke kterým přikládaly pomlázky z proutí nebo velikonoční pečivo.
Škaredá středa
Zatímco Modré pondělí a Šedé úterý bývaly celkem obyčejné dny, ve středu se na vsi naplno rozběhly předsváteční přípravy. A proč se středě říká Sazometná nebo Škaredá? Právě ve středu zradil Jidáš Ježíše a prodal ho za oněch 30 stříbrných. Svoji zradu nakonec neunesl a spáchal sebevraždu. Někde si proto tuto událost připomínají pečivem, které má tvar písmene J jako Jidáš.
Na Škaredou středu hospodyňky chystaly chutné, avšak nevzhledné jídlo. Často se připravovaly bramboráky, které kuchařka schválně potrhala, aby nebyly tak pěkné. Koledníci se začali pomalu chystat na koledu a vyráběli si řehtačky.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma a měl by to být den odpuštění. Ve staveních se uklízelo a lidé věřili, že když smetí odloží na křižovatce cesty, nebudou se v domě držet blechy. Hmyz a myši vyženete nejlépe bušením paličky o hmoždíř. Omývání rosou prý zase zažene lišeje a kožní nemoci.
Velký pátek
Na Velký pátek se dějí zázraky – hory se otevírají, aby ukázaly své poklady. I v dnešní době plné moderní techniky se dobrodruzi vydávají do přírody. Při hledání pokladů jim pomáhá detektor kovů.
V kostelech se na Velký pátek zakrývaly všechny okrasy a jen ve výklenku pod oltářem býval otevřený „boží hrob“ s figurkou mrtvého Krista. Hlas zvonů nahradily řehtačky. Děti chodily po vsi a honily Jidáše.
Bílá sobota
Bílá sobota symbolizuje den, kdy Ježíšovo mrtvé tělo leželo v hrobě. Přes den se žádné bohoslužby nekonají. Noc ze soboty na neděli je nazývána Velká noc či Velikonoční vigilie a je vyvrcholením svátečního týdne. Tmu a ticho v kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany.
Hospodář na Bílou sobotu sázel ovocné stromky, což mělo zajistit, že ponesou hodně ovoce. Hospodyně zase dopoledne zadělávala na mazance a koláče. S rukama od těsta pak vyšla do sadu a poplácala usychající stromy, aby znovu vykvetly.
V sobotu odpoledne už muselo být všechno jako z cukru. Každý měl mít na sobě něco nového, aby ho nepokakal beránek.
Neděle Boží hod
Velikonoční neděle je pro křesťany nejvýznamnější svátek roku. Křesťané oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
V noci ze soboty na neděli nastává vzkříšení Spasitele. Noc byla proto označována za „velkou“. Odtud tedy také pochází název Velikonoce. Celý křesťanský svět se raduje ze svého vykoupení.
O Božím hodu se nepracovalo. Hospodář jen nakrmil dobytek a hospodyně uvařila. Nádobí ale nechali neumyté. Kdo by dnes šil nebo vzal do ruky jehlu či žehličku, tomu by se podebraly prsty.
Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů – například klobás a na stole nesměla chybět ani nádivka.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí je spojené s koledováním a pomlázkou.
Na Velikonoční pondělí se nejvíc těšila mládež. Už od časného rána koledníci obcházeli vesnici s pomlázkou. Nejčastěji dostávali obarvená vejce.
{jcomments off}
