Ohnuté břízky
Teplota klesá a klesá. Snáší se sníh, který na bundě chrastí. Fouká vytrvalý slabounký vítr od severovýchodu a slunce se halí do průsvitného pláště. Jeho zář jen tak prosakuje, zmatňuje. Na Malém Polci se černají ještě nezamrzlá oka rašelinné vody. Snažím se dostat k zasněženému jezírku, ale sníh mi pod nohou praská, slabá vrstva ledu nedrží. Musím vážit každý krok. Líbí se mi taková opatrná vědomá chůze, kdy člověk prožívá každý pohyb. Má chůze má blíže k rozjímavému tanci, než k pochodu. Některé šlépěje se zalijí temnou vodou. Kosodřevina i břízky jsou pokryté námrazky a novým sněhem.
Odcházím za šera.
„Dobrou noc, slatino mlčenlivá,“ otáčím se ještě.
„Ticho léčí. Dobrou.“
***
Vycházím z mrazivého stínu na sněžné pláně Zhůří. Je asi půl desáté, únorové slunce pomalu stoupá a obloha má hluboký modrý vhled. Ach, modři, modři, ty barvo volnosti, vysokých hor a svěží vody v bystřinách. Jak tě miluji!
Ledové oči
Praskla žárovka – místo drátků
je nataženo pavoučí,
zhaslo mi všechno, došel jsem napůl
zavátou cestou za oči,
za led tak modrý, kde nedoraší
co u plamene choulí se.
Nemohu milovat žádnou další,
nedojdu konce vánice.
Nad Huťskou horou plují oblaka, na stožáru musí obstojně foukat. V paprscích na sněhové pláni mi u nohou plápolají krystaly jinovatky. V noci teplota klesla pod -16 °C. Ani teď není o mnoho tepleji. Pokud se vzduch nehýbe, slunce hřeje. Tu a tam se však zvedne vánek a krystaly se zachvějí jak kovové plachty vzdálených lodí. Celou sněžnou pláň, kam až oko dohlédne, pokrývají blikotající světélka. Některá svítí, jiná se chvějí, pérují pod nápory větříku. Jsou i krystaly, které mi vysílají barevné signály. Musím být pozorný.
Po takové době se dívám do zrcadla. Ale zbyly jen střepy. Zavřu oči, otevřu. Tys ty své nikdy nezavřela. Skloním hlavu. Ale nic se nepřežene. Jen vrácené dary tu zůstanou.
Žebřík na stožáru je celý omrzlý. Když se při výstupu dostanu nad les, zavane mi do tváře čerstvý východní vítr. Námraza se pod rukavicemi odlupuje a vítr mi ji žene rovnou do tváře. Uši mi mrznou. Zůstávám však věrný své zásadě vzít si čepici, až když teplota klesne pod -20°C.
***
Vytírám meteorologickou stanici. Venku je -16 °C, vycházím do sněhu bosý, když vylévám pomyje. Áááá, cestou zpět jsem přimrzl ke schodům. Doslova jsem se ploskami nohou přilepil.
O něco později jsem vyšel pod hvězdy. V tak třeskutých mrazech se třpytí nejúžasněji. Jsou chaotickými ukazateli – ale jak se vpichují!
Náhle tmu probíjí zapraskání z černého lesa. Vzdych. To stromy hovoří s mrazem, který jim vniká pod kůru. Tajné šifry z lesa. Co to je, proboha! Co to je?!
***
Čekal jsem na ně. V největším mrazu se začaly snášet – osamělé sněhové hvězdice. Teplota se drží pod -10 °C. Ráno už skoro nesněží. Jen slunce, zatím tak nízké, uvolňuje sněhové chmýří z větví nad Losenicí. Něčím to připomíná podzim. Ale peří nejsou listy. Myslím, že pějí slunci naproti. Z toku Losenice se kouří.
O něco později stojím pod ojíněnou a zasněženou lípou ve Staších. Až nahoře odděluje delším tichem své opatrné trylky sýkorka. Vida, korunou stoupá kouř z komína chalupy pod lipou. Že by ptáček využíval tepla?
Myslím, že pěje naproti slunci.
***
Po velikých mrazech se vracím sloužit na stanici. Břízky, které ohnula námraza, se většinou zlomily. Nic jim nebyla platná pokora.
Před pár dny šel tudy na stanici opilý Pošťák. Lomcoval břízkami, aby je zbavil tíhy. Ale nikdy se nevzpřímily natolik, aby nalezly svoji někdejší lehkost a volnost. Námraza z nich opadala, mírně se narovnaly, ale jistou schýlenost si ponechaly, snad pro jistotu. Pozvi si hrbatou stařenu k tanci…
„Vzpřimte se a pozdvihněte hlavu!“ křičel na břízy Pošťák. „Nemáte proč se ponižovat, ohýbat se. Máte svoji hrdost!“
Text a foto Roman Szpuk
{gallery}Jitka/rok2021/unor/brizky{/gallery}
Popisky k fotkám:
1) Parhelium na diamantovém prachu ve stratu, vedle Boubín s oblakem orographicus leticularis
2) Spící hřbitov v Rejštejně
3) Irizace ve stratocumulu na Zhůří.
4) Pohled ze Zhůří k Roklanům. V popředí staré jívy.
5) Pohled z churáňovského stožáru přes Kašperk až na hřeben Krušných hor (Klínovec a Špičák u Božího daru)
MINIATURY Romana Szpuka 2021
1. Silentio
MINIATURY Romana Szpuka 2020:
1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22. Inverze
23. O čtení
24. Lidi budou klidnější
25. Když už nemůžeš, přidej!
26. Zmrzlý čaj na Milešovce
27. Malířka a převozník
MINIATURY Romana Szpuka 2019:
1. Posed u Modravy
2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci
4.Předjarní povídání
5. Jarní vítr
6. Náušnice paní Zajícové
7. Soumrak na Šeravě
8. Hle, dělám věci nové
9. Fragmenty
10. Kohout
11. Svár zimy a jara
12. Jepičí láska
13. Hadí vrch
14. Voda, voda
15. Čtení v kavárně na Dvorku
16. Cesty nevyzpytatelné
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko
41. Hořící srdce
MINIATURY Romana Szpuka 2018 :
1. Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení
3. Oheň tání
4. Nesouvislý dialog
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky
11. Město je jiné
12. Osamělci
13. Staří a mladí
14. Zpáteční cesta
15. Chodím furt v pantoflích
16. Toto místo
17. Celé jaro je erotické
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina
20. České středohoří a Šumava
21. Hýlové a blesk
22. Bělásek a děti
23. Omývání barev
24. Bolest křídel
25. Slunovratova noc
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje
28. Ještěrčin ocásek
29. Střet dvou vášní
30. Zatmění
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci
35. Zanechávaje příbytek otevřený
36. A měla jsem tě ráda?
37. Vážka rudá
38. Kohlschachten
39. Na cello hraješ
40. Zlatá a černá
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod
44. Vratká lávka slov
45. O solitude
46. Listopadové toulky
47. Zasněžené město
48. Přebrodit Křemelnou
MINIATURY Romana Szpuka 2017 :
1. Uplakaný čert
2. Hrušky
3. Vánoční vzpomínka
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice
8. Pavoučice sněžn
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy
22. Boubínská noc
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi
25. Domov
26. Táta
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně
29. Fenka a okoun
30. Duha
31. Cestou z Najmanky na Radost
32. Žluna
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek
36. Nepoučitelní
37. Dobršská brána
38. Hvězdy a psík
39. Malá ťapkající holčička
40. Zářijové plody
41. Buchingerův dvůr
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?
44. Nejmanka u Hrbu
45. První sníh
46. Úplňková noc
47. Jepice
48. Herwart a Empedokles
49. Dálky na dosah
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta
52. Flöhturm
53. Blízkosti opuštěných
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky
56. Kometa Neowise