ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK
Jiří Fried: Léto v Altamiře
Je tu zas pondělí. A já bych měl už přemýšlet o knize na recenzi. Jenže žádnou nemám. V lednu toho totiž moc nevychází a to co jsem objednal z antikvariátu dorazí nejdříve za týden. A já mám mít do čtvrtka napsáno. Zašel jsem do knihovny. Je sice zavřená, protože Covid, ale naštěstí tam musím pracovně s nějakými lejstry. A jak jsem je tak dával na stůl, podali mi knihu, co tam pro mě nechal jeden čtenář. Je prý tam někde něco o Volarech, tak jestli ji prý nechci. Autora jsem neznal, o knize jsem nikdy neslyšel. No což, podívat se na to můžu.
Večer jsem chvíli listoval a hledal ty Volary, pak se začetl. A nepřestal, dokud jsem nedošel nakonec. Trochu to připomínalo Holubova Červeného Nepomuka. Přátelství dvou kluků, Čecha a Němce, v době, kdy se začaly vyostřovat českoněmecké vztahy. A to i mezi dětmi. Jako vždy jsem se snažil odhalit, kde se to odehrává. Nějaké městečko Záhoří. To je u Písku. Ale chodili k Blanici, což měla být z knižního Záhoří hodinka chůze a do Boubínské obory to měli trojnásob daleko. Chvíli jsem hleděl do mapy. V Záhoří měli hradby, podloubí na náměstí, Dolní bránu a koupaliště Kandlův mlýn. Žádné Záhoří, ale Prachatice.
Jiří Friedl se totiž v Prachaticích narodil, vychodil tu obecnou školu a čtyři třídy reálky. Když mu v roce 1938 bylo patnáct museli se z města vystěhovat. Věděl, o čem je řeč. Léto v Altmiře rozepsal již v polovině šedesátých let, ale nebyla vhodná doba. Ta přišla později a v roce 1970 bylo vše připraveno k tisku. Jenže… Friedla vyhodili ze strany, pak z práce a netisklo se. To se podařilo až v roce 1992. Trochu jsem se styděl, že o Friedlovi nic nevím a šel to napravit. Dokonce o něm vyšla jedna diplomka. „Léto“ jako četbu na pokračování v Českém rozhlase nahrál Lukáč Hlavica a David Novotný. Bohužel vypršela autorská práva, takže to není k mání. Ale třeba někdy bude. Rád bych si to poslechl.
Abych to shrnul. Vánoce neskončily, Vánoce trvají. A já čistě náhodou dostal dárek, který jsem nečekal a který vlastně ani neměl být dárkem. I když, co já vím, třeba to zas tak náhoda nebyla. Třeba nějaký knižní anděl.
Jaroslav Pulkrábek
1. Christoph Janacs: Šumava : básně = Böhmerwald : Gedichte
{jcomments off}
