Nemocnice – s ODS na věčné časy…
V pátek 27. listopadu 2020 byla zřejmě promarněna poslední možnost, jak v Sušici zachovat nemocnici s akutní lůžkovou péčí. Podmínkou bylo odvolání současného jednatele Vlčka a zpětné jmenování jednoho z původních jednatelů, aby dokončil přípravu nemocnice na provoz ve standardním režimu. Tato podmínka je známa od samého začátku a od samého začátku je také znám důsledek nesplněním této podmínky, totiž že nemocnice přestává být schopna poskytovat akutní lůžkovou péči.
Výsledkem směřování státu po r. 1989 je fakticky rozvrácený zdravotní systém (samozřejmě mimo jiné), jehož významným projevem je nedostatek kvalifikovaného zdravotního personálu. A personál je pro chod a funkčnost nemocnice zásadní, což je nasnadě. Pokud tedy nemocnici hrozí ztráta zdravotního personálu, pak je ještě více nasnadě, že je nutno této ztrátě zabránit. Proč tedy takový odpor k rozhodnutí, které by personál v nemocnici udrželo a nemocnici dalo potřebný čas k tomu, aby se stabilizovala a konsolidovala? Pokud tak někdo odmítá učinit, pak jsou pro to logické důvody: Cui bono – v čí prospěch.
Záchrana nemocnice, logicky, pro město zachová (na základě dosavadní praxe je přesnější „vyvolá“) potřebu se o nemocnici starat. A to samozřejmě může být problém pro toho, kdo se dosud o nemocnici podle svých vlastních slov starat neuměl.
Další možnou nevýhodou, která ze záchrany nemocnice vyplývá, může být pro „odmítače“ to, že než se nemocnice plně stabilizuje a zaujme v rámci zdravotní sítě v kraji odpovídající místo, bude klást nároky na městský rozpočet. Sice je pravděpodobné, že později by náklady byly městu alespoň z části refundovány, ale to je až v daleké budoucnosti (navíc by to vyžadovalo výraznou iniciativu vedení města), a komunální volby jsou již za dva roky a sportovní hala dosud nestojí. A čím potom argumentovat, čím přesvědčovat voliče? Zachráněnou nemocnicí? Ale to přece není nic nového – vždyť nemocnice na vršku stojí už hodně přes sto let!
Další možnou nevýhodou by mohlo být zmaření případných záměrů převést ostatky nemocnice na výnosově atraktivní zařízení nebo je výhodně „realizovat“. Ale to je bezpochyby jen mylná spekulace.
Proti udržení lékařského personálu v nemocnici se postavila místní ODS s jejími lokálními satelity. Její příslušníci argumentují nákladovostí a tím, že jim to někdo poradil; deklarují zájem horoucí na zachování nemocnice, ale dosud pro to nic prokazatelně užitečného neudělali, dokonce ani nikdy nepředložili žádný program konkrétních kroků nebo opatření (proč asi?); za novým jednatelem stojí neochvějně, ač věcně pro to vlastně praktický důvod ani není.
Pokud v současnosti existuje jediná možnost, jak v nemocnici personál udržet, a tato možnost je panujícím vedením města kategoricky odmítána vágní argumentací, pak to prostě může mít pouze jediný důvod: je to skutečným zájmem vládnoucího vedení města.
Kraj prý nyní bude tři měsíce dotovat nemocnici půldruhým miliónem korun měsíčně a také zřídil pracovní skupinu, která bude nemocnici tři měsíce analyzovat (viz Klatovský deník 28.11.2020). Co tak asi pracovní skupina za ty tři měsíce zjistí? Nejspíš to, že nemocnice nemá k poskytování akutní lůžkové péče potřebný zdravotní personál a že jiný personál prostě k mání není, a proto akutní lůžková péče nebude. A s ní nebudou ani další služby, jež jsou k ní přidruženy. (Že by nový jednatel v příštích třech měsících dosáhl toho, čeho nedosáhl za téměř tři měsíce uplynulé, asi příliš pravděpodobné není, že?)
Pomoc kraje je určitě milá, otázkou však je, zda bude účinná, ale především zda podpora neměla být i jiná než finanční. To ovšem vyvolává další otázku, a to, zda vedení města o tu jinou pomoc žádalo. Pokud samozřejmě vůbec vědělo, oč by žádat mělo.
O záchraně nemocnice se rozhoduje na stranické úrovni (obyčejní lidé do toho samozřejmě mluvit mohou – vždyť tu přeci máme demokracii –, ovšem bez nároku na vyslyšení). Protože kraj vůči městu v podstatě žádné nařizovací pravomoci nemá, jediná šance byla přes, jak se kdysi říkalo, „stranickou línii“: Když byl v březnu 2019 vlivný člen ODS a (mimo další funkce) krajský radní Vilímec požádán o intervenci u svého partajního kolegy starosty Mottla ve prospěch záchrany sušické nemocnice, odmítl věc řešit veřejně a vše proběhlo na uzavřeném stranickém jednání – zájem strany nade vše. I nyní reakce kraje vypadá spíše na stranické řešení. Není známo, že by se vyšší úrovně ODS k chování své sušické buňky nějak oficiálně vyjádřily nebo že by dokonce učinily nějaká opatření.
Tak asi nezbývá, než se smířit s tím, že úsilí o likvidaci nemocnice bude úspěšné; koneckonců nemocnice jsou i jinde. Panující parta prostě vytvořila účelově sestavenou dozorčí radu, která jí dodala záminku, a vítězství si vyrvat nenechá: Žádné kompromisy, vydírat se nenechají. Svému přesvědčení se nezpronevěří, svému rozhodnutí zůstanou věrni; do poslední kapky naší krve, do poslední naší koruny. Zřejmě nic a nikdo jim v tom zabránit nemůže. To by mohly jenom čest, charakter a zodpovědnost.
30.11.2020
Vladimír Říha
{jcomments off}
