Státní svátek – DEN ČESKÉ STÁTNOSTI / 28. září
historie svátku
Až do 31. prosince 1951 byl svátek sv. Václava památným dnem. V roce 1929 vyvrcholily v tento den oslavy Svatováclavského milénia za účasti prezidenta T. G. Masaryka, který byl hlavním řečníkem v předvečer svátku 27. září 1929 na Václavském náměstí v Praze, kde předal čestnou standartu Svatováclavskému jezdeckému pluku.
Vyhlášení dne státním svátkem bylo navrženo na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z 24. března 2000. Výbor zvolil pro státní svátek označení „Den české státnosti – Svatý Václav“.
Při druhém čtení návrhu zákona se k tomuto dni vyjádřil nejprve tehdejší premiér Miloš Zeman, který svátek s ohledem na historický kontext nepřímo označil za symbol servility a kolaborace. Poslanec Vojtěch Filip poté navrhl vypuštění tohoto dne ze seznamu státních svátků uvedených v návrhu zákona. Nakonec navrhl poslanec Vlastimil Tlustý, aby svátek nesl pouze označení „Den české státnosti“.
—————————————————————————————————————————————————————————
Velkou událostí konanou k oslavě tohoto svátku je pravidelná Národní svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi. Jejím vyvrcholením je poutní bohoslužba sloužená českými biskupy na tamějším Mariánském náměstí (do roku 1990 nesoucím název Václavské náměstí). Na václavské proboštské louce sloužil v tento den v jubilejním roce 2009 mši papež Benedikt XVI.
Sv. Václav byl právě ve Staré Boleslavi u dveří kostela sv. Kosmy a Damiána ráno 28. září roku 935 zavražděn svým bratrem Boleslavem I , stojícím na dnešním Svatováclavském náměstí . Na místě vraždy nechal kníže Břetislav I. po roce 1039 postavit trojlodní románskou baziliku, která zde stojí dodnes. Národní pouť se vyvinula roku 2003 z každoroční poutní oslavy konané v Boleslavi z popudu katolické církve reprezentované místní kolegiátní kapitulou, pražským arcibiskupstvím a Českou biskupskou konferencí a městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Navázala na staletou tradici, kterou omezil ovšem nikdy nepřerušil komunistický režim.
Pouť se skládá jednak z duchovního programu a liturgické oslavy sv. Václava, jednak z několik dní trvající lidové pouti určené pro širokou veřejnost.
Vrcholem každoročních oslavy je koncelebrovaná bohoslužba sloužená na Mariánském náměstí za účasti českých a moravských biskupů, ústavních činitelů a několika tisíc poutníků. Po dobu bohoslužby je vystavena též lebka svatého Václava, v jiné dny spočívající v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.
