Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – květen 2020

1 května, 2020
00:00

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31. května:

I poslední májový den vyvolává pomyšlení na téma rýmované lidové pranostiky, končící slovy “ … v stodole ráj.“ Současně však zavdává podnět k úvaze, co vlastně v této abnormalit obecně plné době vůbec funguje a platí – tedy mimo jiné, zda se skutečně lze na nějaký ráj těšit.

30. května:

Která z dnes vzájemně zápasících barev nakonec zvítězí?

Přece ta sluníčkem namíchaná 🙂 !

29. května:

Před patnácti dny objevené poštolčí hnízdo (tedy spíše poštolkami obsazené cizí hnízdo) na vysoké jedli zatím nevykazuje pražádný venkovní pohyb mláďat, což by odpovídalo obvyklému časovému průběhu, zahrnujícímu osmadvacetidenní inkubaci a zhruba třicetidenní hnízdní péči o vylíhlé potomstvo. Pečují zde, jak vidno, oba rodiče, …

… přičemž matka většinu času tráví na stráži. Mláďata začnou být k vidění patrně v druhé půli června.

28. května:

Včerejší boubínský odhad, že by mohlo vydatně zapršet, se začal naplňovat již časně zrána a teprve před jedenáctou hodinou naznačila oblačnost nad Vimperkem příští změnu.

Ta se začínala nejslibněji vybarvovat za poledne, …

… ale následné výjevy ještě dokázaly celou situaci lehce dramatizovat – zde 12:18, …

… 18:02 …

… a konečně předzápadová scenérie ve 20:36. Zítra namísto srážek očekávejme více sluníčka.

27. května:

Po delší době jsme se zase trochu ohřáli, třebaže ne teplotami, jaké střídaly v předchozích týdnech ledové muže a Žofii – letošní máj budeme ve výsledku bezesporu hodnotit jako studený. Boubínský večer nabídl nejen barvící se oblačnost nad svěží jarní krajinou, …

… ale navzdory obzorovému oparu též překvapivě viditelná torza alpského pásu …

… mezi Smrčinou a Plechým.

Na dohlednost si ostatně nebylo možno naříkat, večerní osvětlení na západním horizontu ideálně vytáhlo nejen běžně viditelné vrcholy jako Jezerní horu či oba Ostré, ale též třeba Špičák, který většinou před posledně jmenovanými bratry zaniká.

Ideálně vynikla též lipenská hladina, přičemž krajina jako by chtěla co večerní dominanty nabídnout šumavské kostelíky – zde sv. Jakuba Apoštola v Želnavě, …

… pod vrchním panoramatem Novohradských hor kostel sv. Víta (původně sv. Kateřiny) ve Zbytinách …

… a konečně i minulý měsíc – konkrétně 17. dubna (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17177) – zde co ze všech stran výrazný orientační bod vzpomenutý kostel sv. Vojtěcha ve Lštění.

Ve spolupráci se severozápadním větrem o rychlosti 4,4 m/s (15,84 km/h) vytvářela naměřená teplota přiměřeně snesitelný stav, v němž ovšem déle zde pobývající člověk nepohrdl zapnutou bundou.

Meteorologové mají na repertoáru opět studenou frontu, …

… a byť se zatím zdá, že by se mohla i uhnout jiným směrem, …

… není vyloučeno, že zítra opět vydatněji zaprší.

Rozlučme se tedy pohledem velmi podobným tomu, jaký se tu během zpáteční cesty naskytl přesně před týdnem.

26. května:

Jako na tolikrát již zde zmíněné houpačce je i teď nakročeno k zítřku, jenž se zařadí k teplejším.

25. května:

Nežli obdržíme další vítaný vodní příděl shůry, potěšme oči nápaditostí a umem dávných šumavských kameníků, dokázavších vybočit ze zaběhlé dobové fádní konvenčnosti.

24. května:

Ještě i dnes se po včerejší vydatné a jistě žádoucí zálivce obloha nad Vimperkem chvílemi zatvářila takhle a podobně, ale již nijak výrazně nekáplo, aniž snad zabouřilo.

23. května:

Než se dá do očekávaného rozsáhlého lijavce, který nás zatím v celém dopoledni ušetřil, můžeme popřemýšlet o dalším osudu nedávno zplanýrovaných terasovitých prostor v sousedství bývalého pivovaru.

Ani teď tu není nouze o tajemná romantická zákoutí, čímž se vnucuje otázka, zda další plánované úpravy budou schopny ve výsledku konkurovat svébytnému přírodnímu dílu.

22. května:

Historické městské hradby se dle všeho dočkají opravy …

21. května:

Co dodat …

… k barevnému koncertu jednadvacátého májového večera?

20. května:

Po celý den nic výrazně nenasvědčovalo slibovanému přechodu studené fronty – v podvečer se dokonce vyčasilo do příjemně slunečné podoby. Ale na Boubíně …

… pak došlo k bleskovému nasunutí nízké oblačnosti od severu, …

… a to přesně ve výškové úrovni rozhledny.

Co naplat, jakékoli dohlednosti odzvonilo …

… a teplota skutečně začala z původních +10°C mírně klesat. Severní vítr neustále přiháněl další mlhu, konkrétně rychlostí 5,6 m/s (20,16 km/h), …

… a třebaže se místy zdálo, že tahle čepice bude jen chvilková, …

… mlha ve skutečnosti pomalu klesala po úbočí stále níž.

Přece jen však našla svou hranici – jmenovitě v nadmořské výšce okolo 1200 m. Od té níže se již nabídly očím zcela jiné výjevy, slibující na zítřek opět příjemné zážitky.

19. května:

Dlouho jsme se neohřáli … pro změnu se prý blíží studená fronta.

18. května:

Nastupuje další z teplotních obratů, v jehož rámci už nebudeme s překvapením nacházet v šumavských lesích čerstvý sníh, ale cíleně vyhledávat potřebný chládek.

17. května:

Co může být krásnějšího a více uklidňujícího …

… nežli pohled do jarní rozkvetlé louky?

16. května:

Jak již bylo zmíněno včera, Žofie se pustila do zmírňování následků činnosti svých předchůdců – ledových mužů, z nichž nejvíce „zabodoval“ hned první, a to v podobě čerstvého sněhu.

Cca dvoucentimetrová pokrývka již v důsledku pozvolného oteplování v boubínských lesích dle očekávání neleží, ale s posledními zbytky se časně zrána bylo možno setkat …

… ještě i ve spodních partiích schodiště na rozhledně. Uprostřed zimy by se jednalo o zcela zanedbatelné, za zmínku nestojící drobky – nacházíme se však uprostřed května.

Přetrvávající oblačnost sice zpočátku úspěšně blokovala samu viditelnost vycházejícího sluníčka, nicméně právě tato situace se stala základem úchvatného dvouhodinového zápasu, …

… v jehož průběhu nebylo vždy možno odhadnout, jak vše dopadne, …

… resp. která z možných variant počasí nakonec zvítězí.

Jako podle pravítka se jevila narýsována linka spodního okraje samostatného pásu mlhy, …

… který na obzoru halil Alpy.

K viditelnému oteplení se pojilo většinové naprosté bezvětří, jen občas zčeřené sotva měřitelným severním dýchnutím, které neroztočilo vrtulku anemometru vyšší rychlostí nežli 1,5 m/s (5,4 km/h).

Když už se vítězství zdánlivě klonilo k zatažené obloze, …

… sluneční paprsky v ní postupně nacházely stále více drobných děr, skrze něž se kouzelně dotýkaly země.

Po řadě překvapivých zvratů je dobojováno ve prospěch krásné slunečné soboty.

15. května:

Třetí májový páteční podvečer potvrdil, že Žofie letos přenechala svou úlohu ledovým mužům a sama namísto lidovou pranostikou jí připisovaného skrápění krajiny vydatně pracovala na obratu počasí k lepšímu.

14. května:

Servác ani Bonifác neudrželi v nižších polohách Pankrácovo původní bílo, …

… což možná uvítala …

… i tato na špičku vysoké šumavské jedle přistávající poštolčí krasavice.

Bedlivě se rozhlíží …

… všemi směry, …

… a pokud si dole povšimla pozemského dvounožce s fotoaparátem, …

… nikterak ji to nevyvádí z klidu.

Střeží tu totiž své potomstvo, …

… dávající o sobě vědět vícehlasým pisklavým křikem z tohoto mohutného hnízda.

Těžko říci, kdo je postavil – o poštolkách se traduje, že samy se této činnosti nevěnují a k vyvádění mláďat využívají cizí opuštěná hnízda, nejčastěji krkavcovitého ptactva.

Věrná strážkyně se odsud téměř nehne, …

… jen chvílemi přesedne na jinou větev.

Možná vyčkává, jestli se ze zakaboněné oblohy aspoň na chvilku neusměje sluníčko.

13. května:

Pomyslíme-li, že ještě krátce v poválečném období byly děti z dnes již zaniklé samoty Zelenohorské chalupy nuceny denně chodit do školy až dolů do Srní, jistě jim nebylo mimo krásné okolní přírody co závidět (obzvláště pak ne cestu zpáteční, zejména v zimě).

Naproti tomu úchvatné rozhledy – např. přes vrchol Spálený směrem k hradu Kašperku a Kašperským Horám – dozajista závidět lze, pokud si ovšem neuděláme pěkný výlet a vše si v těch kouzelných místech osobně nevychutnáme.

12. května:

Po včerejší celkem slušné nadílce srážek, třebaže nad ránem ustala, bylo zřejmé, že je zbytečné vstávat s cílem zastihnout boubínský východ slunce, protože vrchol bude v ten čas s nemalou pravděpodobností uvězněn v klasické mlžné čepici. Pozvolna se tedy již rozednívalo, když Basumské louky jako druhé po Kubovce prozradily, jak si vede Pankrác v otázce zvěstovaného sněhu.

Nalezené májové bílo nicméně nebránilo obvyklému kritickému pomyšlení na nejrozmanitější tradičně směšně stupidní formulace internetového bulváru, z nichž asi největší „perlou“ senzacechtivosti byl nedávný titulek „Česko zasype sníh“, …

… jehož napadne až 25 cm.

Napadla samozřejmě sotva desetina, …

… ale na druhé straně by nebylo bez zajímavosti, kdyby nám spodní sněhoměrná tyč (vrcholová již byla demontována) mohla prozradit, zda v tomto období po celkově bídné uplynulé zimě vůbec ještě kolem sebe čekala něco chladně bělostného.

Více nežli ona však byla dozajista i bez pomyslného ptaní překvapena veškerá jarní flóra, často – jako např. půvabné dřípatky – zcela utopena v postačujícím sněhovém příkrovu.

Vida, prvotní očekávání situace na vrcholu se potvrdilo … a možná potrvá ještě nejméně hodinu, …

… nežli bude z kouzelně namrzlé rozhledny …

… něco k vidění.

Oproti poslednímu měření jsme se dočkali velmi slušného propadu, inspirujícího zajímavé srovnání: zatímco sněhové příděly loňské zimy byly na Boubíně výrazně bohatší nežli letošní, Pankrác se oproti dnešku zastavil jen na nule a se sněhem nakládal spíše symbolicky (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/15699). Shodným rysem pak byl v obou případech severní vítr, aktuální maximální rychlostí 6,6 m/s (23,76 km/h) však pro změnu ztrácející na silnější loňský přesně 4,4 m/s .

V každém případě se ale poctivě snažil rozhánět houževnatou mlhu …

… a vyčištěním prostoru před stoupajícím a sílícím sluníčkem se zasloužil o nejednu gloriolu s bílou duhou (14. březen ovšem v daném směru předstižen nebyl – viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17038).

Jistě si tak nebylo možno stěžovat na nouzi o úžasné výjevy, …

… obzvláště pak v okamžicích definitivního zlomení mlžného vzdoru.

Oblačnost navíc od samé noci zjevně spolupracovala ve více svébytných vrstvách.

Jak vidno, jehličková námraza …

… nehledí do kalendáře. Krášlí vše, čeho se kdy dotkne, a to je hlavní.

Nebýt Pankrácova čarování, osamělý listnáč uprostřed jehličnanů by budil dojem skutečného, nikoli mrazivého rozkvětu.

Jedno se ale zdá být jistým: Basumské louky do večera zase zezelenají.

11. května:

Dnes už nás pořádný vytrvalý lijavec nemine, občas navíc opět zabouří …

… a zůstává napínavou otázkou, přinese-li zítřejší první ledový muž předpovídaný sníh.

10. května:

Scénář Dne matek se ukazuje být přesně opačným oproti včerejšímu – nad Boubínem se sice zatím obloha mračí do deštiva, ale do večera se dočkáme slunečného rozuzlení.

9. května:

Změny počasí pokračují. Oblačnost nad Šumavou nám dnes zhoustla a především vzhledově zdramatičtěla, …

… čímž neklamně předznamenala odpolední deštivo, …

… předurčené k střídání s útržky blankytu a sluníčkem. To sice většinou mlčelo, …

… ale své příležitosti k parádním sólovým výstupům si rozhodně také dokázalo najít.

Po celou dobu však panovalo dusno, …

… což zpravidla věští bouřku. A ta se také skutečně, byť z dálky, ozvala.

Největší dílo zjevně odvedla u německých sousedů, …

… Šumavu zatím ponechala v klidu, do nějž občas jen zašuměl déšť. Toho si ostatně budeme užívat až do noci – však je zapotřebí řádně probudit všechny potůčky, mnohé už téměř vyschlé.

8. května:

Příjemné oteplení, jež provázelo druhý májový pátek, …

… přineslo co průvodní jev přibývající oblačnost, …

… která sice na jedné straně ubrala na dohlednosti z Boubína (Klínovec jako předevčírem ovšem rozhodně očekáván nebyl), ale na druhé vytvořila prostor pro neotřele pojatá oboustranná parhelia.

Levé poblíže Roklanů pak ještě předvedlo působivou variaci.

Zasněná obloha ostatně nešetřila zajímavými úkazy ani v jiných směrech, …

… třebaže ten západní …

… dnes v daném ohledu rozhodně vedl.

Minule zmiňované zimní bundy již nebylo třeba, občasný východní vánek o symbolické rychlosti 1,1 m/s (3,96 km/h) jen sem tam příjemně pohladil tvář.

Sluneční rozloučení dokázalo zahnat pomyšlení, že se má ještě ochladit, ba pro počátek příštího týdne je dokonce vyhrožováno sněžením.

7. května:

Po delší době zase bez mráčku …

6. května:

Ve třech po sobě následujících posledních dnech večerní obloha takřka celodenní modř zdobenou bělostnou oblačností vystřídala temnou šedí. Dnes, do třetice, z ní však již nepršelo …

… a zapadající sluníčko na rozloučenou barevně vytáhlo ve své blízkosti zajímavé oblačné tvary.

Pohled z Boubína zkrátka měl přebohatě co nabídnout nejen z pestré palety nejrozmanitějších soumračných nálad, …

… ale též stran dohlednosti. Opět se můžeme vydat až do Krušných hor na báječně zřetelný Božídarský Špičák či Klínovec.

Pozorným okem obráceným k západu pak nepřehlédneme, že na Velkém Roklanu se stále nacházejí při samém vrcholu poslední symbolické miniaturní zbytky sněhu.

Noční a časně ranní šumavská májová teplota zatím stále dokáže slušně sestoupit pod nulu a ani tato, provázená západním větrem o rychlosti 4,1 m/s (14,76 km/h), nenavozovala zrovna iluzi vlahého jarního večera (prvomájový byl nicméně ještě chladnější). Za delšího pobytu na věži se pořád ještě velmi dobře snese zimní bunda, jakkoli by v ní člověk dole před výstupem možná vzbouzel pozornost.

Měsíc po dvoustých jedenáctých narozeninách kardinála Bedřicha Schwarzenberga …

… zazářil ve vzácné chvilce i nebeský Měsíc, jenž zítra po poledni – konkrétně ve 12.45 – dostoupí úplňkové fáze.

5. května:

Vida, jak voda shůry naší krásné jarní Šumavě svědčí … 🙂

4. května:

V poslední době zcela pravidelně slýcháme každoroční nářky na nedostatek vody. Letos už byly dokonce podpořeny tvrzením, že takové sucho, jakým je aktuální, tu nebylo za posledních pět set let. Májové počasí nicméně zatím budí dojem, že zmíněné lkaní dolétlo až k nebesům, odkud se dočkalo vytoužené reakce … však ať jen prší!

3. května:

28. dubna (viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17177) jsme si tu představili novodobý smírčí kříž na místě bývalého Kepelského Zhůří. Dnes zavítáme ke skutečné středověké památce zmíněného druhu, vzniklé na základě vzpomínaného smírčího práva a nacházející se na Klatovsku, konkrétně na půl cesty mezi obcemi Luby a Lomec. V blíže neurčeném čase kdesi před dobou husitskou zde údajně jakýsi kočí utloukl pro kus jídla malého chlapce – pohůnka. Vnucuje se tu paradoxní historické srovnání. Středověk bývá z pohledu dneška často vnímán jako v mnoha ohledech drsná doba, ale jedno je jisté: v naší současnosti by vražda dítěte jistě neprošla s tak mírným trestem – ba v daném kontextu možno říci přímo nepotrestána – jako tehdy.

2. května:

Klid, mír a pohoda vyzařují dnes z míst, k nimž se jinak z principu prvotně pojí smutek.

Každý židovský hřbitov bohužel nemá to štěstí, aby se co dnes již historická památka těšil náležité péči. Nad mnohými by člověk ještě dnes zaplakal, …

… ale tento v pošumavském Kolinci představuje v daném ohledu jakýsi kompromis a bez nadsázky možno říci, že je místem přímo magickým.

1. května:

Prvomájové počasí letos nezklamalo – přineslo sice chvílemi výraznější větrno, ale jen jako doprovod krásného slunečna. Ještě v pozdním odpoledni se klenul nebeský blankyt s bělostnými obláčky i nad lesním gotickým obloukem, jímž je možno vejít na jednu z cest stoupajících k Boubínu.

Našim známým čarodějnicím (viz včera – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17177), zjevně odpočívajícím po vydařeném reji o Valpružině noci, pranic nevadil náhlý zvrat – od západu se zatáhlo a začalo vytrvale mrholit.

Tím pádem se dalo očekávat, jak asi bude vypadat přivítání na rozhledně, …

… ale současně nebyl důvod propadat skepsi – rozhodně mohlo být i hůře. Situace volala po trpělivosti, za niž slibovala odměnu. Stačilo vydržet zhruba půl hodinky a nastala série fantastických proměn, které nepotřebují dalších komentářů.

Doplníme-li naměřenou teplotu o skutečnost, že od západu foukalo rychlostí 8,7 m/s (31,32 km/h), snadno dojdeme k závěru, že by nebylo překvapením, kdyby se tu ráno namísto deště objevil sníh.

Ať už bude další vývoj májového počasí jakýkoli, první večer jmenovaného měsíce se na Boubíně navzdory pocitu, že tu má nakročeno k návratu zima, rozhodně vydařil 🙂 .