Nemocnice není „za vodou“
Na podzim minulého roku, po dlouhém zápolení a přetahování se zastánců nemocnice s jejich protivníky, město konečně převzalo zpět provozování nemocnice. Na začátku ledna letošního roku pak nemocnice zahájila svou praktickou činnost spuštěním provozu, byť zatím jen v omezeném rozsahu. Proč omezeném? Inu proto, že v situaci, kdy věcná potřeba je válcována partikulárními zájmy pod pláštíkem ekonomické starostlivosti, změnit „rumiště“ zpět v plně funkční organizaci během čtyř měsíců prostě nelze. Plán ovšem počítá s postupným obnovováním jak rozsahu, tak i spektra služeb.
Nyní, kdy nemocnice teprve nastartovala a postupně by se měla rozjíždět do plné rychlosti, pokud použijeme přirovnání s automobilem, připravila Ing. Andrea Staňková, zřejmě se svým právním poradcem, požadavek, který starosta Bc. Petr Mottl před pár dny předložil radě města k odsouhlasení. O co jde: Předkladatelé požadují, aby byl proveden hloubkový audit efektivity provozu nemocnice, a přikazují jednatelům nemocnice, aby se zdrželi jakýchkoli zásahů do provozu a organizace nemocnice, jež by mohly mít vliv na provedení auditu.
Efektivitou je zpravidla rozuměn stav, kdy pro dosažení požadovaného cíle je spotřebováno nejmenší možné množství zdrojů. Zde je třeba důrazně upozornit na fakt, že se nejedná o nejmenší množství, ale o nejmenší MOŽNÉ množství zdrojů, tedy že požadovaného cíle MUSÍ BÝT dosaženo! Požadavek na efektivitu je zcela legitimní a každé město by tento požadavek mělo uplatňovat na VŠECHNY své aktivity a VŠECHNY své provozy. Tedy i na nemocnice. Když ovšem teď, krátce po zahájení, provoz sušické nemocnice rozhodně ještě nelze nazvat zaběhlou rutinou a v situaci, kterou jistě většina obyvatel města zaregistrovala, totiž v průběhu epidemie koronaviru, jež negativně zasáhla snad všechny oblasti života společnosti, tedy i provoz sušické nemocnice (!), lze jen hádat, z jakého důvodu starosta Bc. Petr Mottl se svými spolupracovníky požadavek auditu předložil:
Snahy o zrušení nemocnice přetrvávají. Výsledek auditu současného stavu nemocnice totiž nemůže dopadnout jinak, než že provoz 100% efektivní není, stejně jako automobil okamžitě po startu nejede plnou rychlostí (pokud znovu použijeme přirovnání s automobilem). Navíc realizační projekt obnovení provozu nemocnice se fakticky začal vytvářet až po předání provozu Pentou zpět městu, kdy bylo nutno okamžitě řešit akutní provozní problémy, takže projekt nutně nemohl být úplný a naprosto dokonalý. (Pokud se snad REALIZAČNÍ projekt provozu vytvářel již před převzetím provozu, pak tedy určitě musel být ve stupni nejvyššího utajení.) To vše za urputného odporu nepřátel obnovy nemocnice, v situaci rozkladu personální stránky českého zdravotnictví, při určitém střetu zájmů nemocnic v kraji a za nechápavého nebo lhostejného přihlížení některých zúčastněných. Výsledek auditu by se tedy pro mocné nepřátele nemocnice stal argumentem pro nastavení takových podmínek, za nichž by nemocnice nadále nemohla fungovat jako plnohodnotná lokální nemocnice, a pokud by nebyla rovnou zrušena, postupně by degradovala do stavu, do něhož spěla pod správou nájemce za zaujatého přihlížení minulého zastupitelstva města a správní a dozorčí rady OPS.
Zda je to proto, že se vedení města chce zbavit starostí s nemocnicí (protože to bezesporu starosti přináší) a veřejné zdroje věnované nemocnici chce užít politicky efektivněji, nebo že se spekuluje na pozdější privatizaci majetku nemocnice (město prodává kdeco), nebo že jsou ve hře osobní očekávání zajímavého prospěchu či snad nějaké jiné zájmy, je otázkou. (Důvod „Já jsem vám to říkal, že…“ můžeme považovat za nicotný.)
S tím ovšem souvisí otázka: Proč tedy bylo tak vehementně bráněno tomu, aby byl audit nemocnice proveden ještě před jejím zpětným převzetím městem?
Vedení města neumí nemocnici řídit (jak koneckonců stále tvrdilo). Proto tak zaráží aktivita, s níž se do řízení nemocnice pouští, když v době, kdy tak mělo činit, tedy v době před pronájmem a během pronájmu, projevovalo všechno, jen ne opravdový a užitečný zájem o nemocnici. Navíc v současné situaci, kdy je to věcně zcela nevhodné! (Názor, že provádět audit nemocnice v této době není vhodné, údajně vyjádřily i některé společnosti, jež předkladatelé požadavku vytipovali jako zpracovatele.) Oprávněnost důvodu „řízení“ posiluje i fakt, že cenu auditu, který by měl obsahovat popis současného stavu, analýzu procesů, rizikovou, organizační a ekonomickou, analýzu řízení a správní a mnohé další včetně vzdělávání a správy dokumentace, a samozřejmě návrhy změn a návrh realizace, předkladatelé určili jako „více než 200 tis. Kč“. Přitom cena auditu, pokud by byl proveden dle zadání, by určitě byla o řád vyšší! V požadavku se tedy jedná o běžně užívanou techniku podhodnocení ceny, nebo cenu předkladatelé opravdu mysleli vážně, a skutečnost je tedy ještě mnohem horší, než uvádí název tohoto důvodu?
Vedení města nečte zprávy z nemocnice, nebo jim nerozumí. Jako důvod auditu předkladatelé totiž uvádějí, že město Sušice (tedy zřejmě předkladatelé) i přes opakované žádosti nemá od jednatelů nemocnice žádné relevantní podklady, jež by podaly informaci o využití finančních prostředků poskytovaných nemocnici. Pokud je tomu skutečně tak, pak by to bylo jen další potvrzení předchozího důvodu o schopnosti řízení, ovšem nyní i v obecné úrovni.
Není pravděpodobné, že by jednatelé nemocnice důsledně a nekompromisně ignorovali žádosti o poskytnutí informací – takové jednání je dobře známé z jiných kruhů a sfér. Lze tedy předpokládat, že požadované informace průběžně poskytují, a to určitě i s příslušným výkladem pro přítomné laiky. Jednatelé tedy bezpochyby snadno prokáží, jaké podklady, kdy a komu poskytli.
—
Předložení požadavku auditu ovšem vyvolává další otázku – požadavek auditu byl totiž formulován jako požadavek rady města coby vykonavatele působnosti valné hromady společnosti Sušická nemocnice s. r. o.: Valnou hromadou nemocnice je tedy pouze rada města, nebo valnou hromadu tvoří celé zastupitelstvo a předkladatelé požadavku chtěli zastupitelstvo obejít a „pouze“ překročili pravomoci rady? (V současné radě pět členů ze sedmi bylo již v minulém zastupitelstvu, které nemocnici pronajalo, a většina z nich i ve správní radě OPS.) A není vůbec podstatné, že požadavek auditu na radě nebyl schválen. Již samotné předložení požadavku není korektní!
Případ „Audit nemocnice“ je bezpochyby zneklidňující i pro zaměstnance, kteří i bez toho v současné situaci pracují pod tlakem a již dlouhou dobu v nejistotě, co s jejich nemocnicí, kde mnozí pracují celý život, bude. Skončí jako Solo? Určitě stojí za to sledovat, jak bude kauza „Audit nemocnice“ dále pokračovat a jak bude vyřešena.
Ať už je důvod požadavku předloženého starostou Bc. Petrem Mottlem a jeho spolupracovníky ten či onen nebo jiný, v každém případě to svědčí o tom, že nemocnici stále „jde o krk“. A to nejen od vnějších odpůrců, kterým by likvidace sušické nemocnice vyhovovala, protože nejsou zainteresováni na jejích službách pro region, ale naopak očekávají profit z jejího zrušení, ale evidentně i od „vlastních“.
Snad všechny volební strany a uskupení ve volbách 2018 více či méně proklamovaly otevřenost vůči veřejnosti a transparentnost svého jednání, proto by měly svá stanoviska ke kauze „Audit nemocnice“ zveřejnit.
25.04.2020
Vladimír Říha
{jcomments off}
