Dnes je KVĚTNÁ neděle – Dominica in palmis, Palmare nebo též Pašijová neděle; latinsky De passione Domini
Postní doba před Velikonocemi, postní neděle – názvy, význam, zvyky
Ocitli jsme se v šesté, poslední postní neděli před Velikonocemi. Dnes je neděle Květná, lidově také Květnice, Beránková nebo Palmová neděle- proč se právě tak jmenuje? Jaké zvyky jsou s ní spojeny?
KVĚTNÁ NEDĚLE, první den Svatého týdne, připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení – latinsky Passio).
Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše.
V našich zemích se k tomuto účelu užívá tzv. kočiček, tedy vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny.
Liturgickou barvou Květné neděle je červená, tato barva připomíná krev Krista.
Květná neděle se slaví už od 7. století našeho letopočtu a na tento den připadá mnoho náboženských i světských zvyků.
Lidé dříve přinášeli v procesích do kostela i březové větvičky nebo ratolesti z jívy či jasanu. Větvičky se pak svazovaly stuhami. Poté, co lidé odešli se svěcenými větvičkami z kostela, je měnili za staré větévky z loňského roku, které byly obvykle uloženy za svatými obrázky či krucifixem. Staré větvičky se pak spálily.
I když jsou jinak Velikonoce plné příprav velikonočních dobrot, o Květné neděli by se prý nic péct nemělo. Jaké zvyky a pověry se k tomuto dni vážou?
Na květnou neděli se nesmí nic péct, aby se nezapekly květy na stromech a bylinách a nebylo by ovoce a úrody.
Hospodář zapíchne dvě větvičky kočiček křížem do pole s poděkováním za dobrou úrodu.
Na květnou neděli by se člověk měl hezky ustrojit do nových šatů, aby celý rok kvetl.
Také se tento den tradičně vymetala obydlí zelenými ratolestmi, aby se vymetla veškerá neřest, nemravnost a zhýralost.
Na Strakonicku se dával posvěcený jasanový prut do sklepa, aby se v něm nedržela jedovatina.
Zvykem také bylo vymetat dům zelenými ratolestmi. Větvičky tak měly z domu vyhnat veškeré neřesti a nemravnosti.
Celá květná neděle se nese ve veselém slavnostním duchu a uctíme úrodu a zemi.
Pěkně se po ránu ustrojíme do čistých hezkých šatů, ženy si vždy na tuto neděli oblékaly nové šaty nebo nějaký nový kus oblečení, aby celý rok kvetly.
Dáme si brzkou snídani a jdeme na procházku do přírody. Tam s poděkováním a úctou uřízneme větvičky jívy – kočičky. Posvěcené kočičky s úctou zapíchnuté za svatým obrázkem nebo za křížem budou celý rok ochraňovat náš domov i úrodu.
Poslední nedělní postní oběd
Na stole nebudou chybět kočičky, oběd je ještě střídmý. Podávat můžeme zeleninovou polévku a zelené fazolky na smetaně s brambory. Jako dezert podáváme domácí vločkové nebo máslové sušenky (upečené v sobotu).
A můžeme se těšit na to, že po Květné neděli nám nastává poslední postní tzv. svatý týden plný tradic.
Kouzla a magie Květné neděle
Kdo o Květné neděli uřízne čarovný vrbový proutek, bude jej moci použít, pokud najde zlaté vejce. To nosí černá slepice s bílou chocholkou, avšak zanáší je. Kdo jej najde, ať jej zahrabe do slámy a před půlnocí jde na křižovatku lesní a polní cesty a zde je položí. Vrbovým proutkem ať zamává k jihu, severu a východu a objeví se duch a vyplní člověku každé přání.
Svěceným kočičkám se také přisuzovala zázračná moc k léčení různých nemocí. Říkalo se, že ten kdo spolkne 1-3 kočičky vcelku, nebude trpět celý rok bolestmi v krku. Nebo, toho kdo si přetře oči kočičkami a řekne: „Kočičky, kočičky aby nebolely vočičky“, nebudou bolet oči po dlouhý čas.
Neděle postní doby
|
název neděle |
lidové pojmenování |
datum v roce 2020
|
|
1. neděle postní |
Černá, Liščí |
1. března |
|
2. neděle postní |
Pražná, Suchá |
8. března |
|
3. neděle postní |
Kýchavá |
15. března |
|
4. neděle postní |
Družebná |
22. března |
|
5. neděle postní |
Smrtná |
29. března |
|
Květná neděle |
Květná |
5. dubna |
A teď už nás čekají další dny Svatého (Pašijového) týdne, plné zvyků, tradic, mýtů a legend:
|
Pondělí 6. dubna |
Modré a říká se i Žluté |
|
Úterý 7. dubna |
Šedivé |
|
Středa 8. dubna |
Sazometná, lidově také Smetná nebo Škaredá |
|
Čtvrtek 9. dubna |
Zelený |
|
Pátek 10. dubna |
Velký |
|
Sobota 11. dubna |
Bílá |
|
Neděle 12. dubna |
Boží hod Velikonoční |
a pomlázku koledujeme: v pondělí 13. dubna – „Červené“ pondělí.
—————————————————————————————————————————
Pašijový týden: od Modrého pondělí až do Božího hodu
Velikonoce jsou každoročně v jiném termínu – proto mají označení „pohyblivé“ svátky. Přesto je v této pohyblivosti určitá pravidelnost. Hod Boží velikonoční vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Svátky tedy mohou být už v předposledním březnovém týdnu nebo až po polovině dubna.
Součástí Pašijového (svatého) týdne, týdne, který už většina z nás vnímá jako předzvěst skutečného jara, jsou „barevné“ dny. Každý ze dní svatého týdne má svůj název – začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou. Vrcholem svátků jara je Boží Hod Velikonoční a Velikonoční pondělí….
Velikonoce jsou každoročně v jiném termínu – proto mají označení „pohyblivé“ svátky. Přesto je v této pohyblivosti určitá pravidelnost. Hod Boží velikonoční vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Svátky tedy mohou být už v předposledním březnovém týdnu nebo až po polovině dubna.
Celý pašijový týden vděčí za své pojmenování pašijím – biblickým vyprávěním o utrpení Krista, které sepisovali Ježíšovi apoštolové. Nejčastěji se čtou pašije svatého Marka, podle kterých se také provozovaly lidové pašijové hry, jejichž tradice opět ožívá.
O každém z dní pašijového týdne si postupně budete moci přečíst v samostatních charakteristikách v jednotlivých dnech.
—————————————————————————————————————————
Připomeňte si také některé z velikonočních tradic, oživte je u vás doma, nebo se jen na chvíli zastavte a v tichu poslouchejte… Možná některé z kouzel přijde i k vám.
{jcomments off}
zdroje: cs.wikipedia.org, www.ceskevelikonoce.cz, www.novinky.cz,www.facebook.com/pratele.ceskych.tradic, velikonoce.net
