Smrtná neděle – pátá neděle postní do Velikonoc

Dnes je smrtná neděle: konec nadvlády zimy, jaro nastupuje!

Postní doba před Velikonocemi, postní neděle – názvy, význam, zvyky

Máme za sebou čtyři  z postních velikonočních nedělí: Liščí (Černou), Pražnou (Suchou), Kýchavou  a Družebnou neděli, dnes je neděle Smrtná.  Proč se právě tak jmenuje? Jaké zvyky jsou s ní spojeny?

Pátá neděle postní (Judica – Iudica ne Deus – zjednej mi právo, Bože)

Ač má tato neděle smutný název,  je oslavována, bývá plna radosti a veselí z nadcházejícího jara.

Morana, Mařena, Mařka, Mařana, Mořena, Smrtholka – takové zlidovělé vázvy má zima v podobě figury, která se tento den pohřbívá a v podobě Líta se přivádí a vítá jaro. V České zemi se tomu děje zároveň v jeden den, na Moravě se většinou na smrtnou neděli vynáší Morana a až další neděli, tedy květnou, přináší Líto. Vynášení smrti – Morany je zvyk pradávný sahající daleko do pohanských dob (první zmínka o tomto rituálu pochází roku 1366) a pro naši dobu stále platný – proto se také živě dochoval. Morana je symbolem nejen zimy, ale také nemoci, smrti, dlouhých tmavých nocí a vůbec všeho, co lidem škodí.

„Krutá zima konečně umírá a její moc jaro přebírá. To, co zabíjelo, musí nyní taky umříti…“

Liturgickou barvou je, po krátkodobé změně, opět fialová.

Oběd této neděle, připomínáme že stále postní,  by měl být střídmý a zároveň sytý – v mnoha krajích se podávala pučálka, jinde hrachová kaše.Jestli i vy zvolíte tenhle oběd je na vás – hrachovou kaši můžeme dochutit česnekem, solí a troškou pepře a dozdobit praženou cibulkou. Omastit  můžeme střídmě rostlinným tukem, kupříkladu řepkovým, lněným či slunečnicovým. Je striktně zakázán alkohol!

Práce kolem domácnosti byly pěkně rozdělené  – je to den předjarního úklidu a tak se muži věnovali dílnám a stodolám, ženy domácnostem.

Mládenci a děvečky se scházeli v některé stodole a ráno vytvořili ze slámy a klacků nebo dřeva  Moranu. Určitě u toho nechyběly děti a zvědavě pokukovaly jak se Morana vyrábí. Doma dostaly  nějaký kus starého obnošeného ženského odění a tím pak společně všichni oblékli Moranu. Nazdobili ji pentlemi a  namalovali (většinou zubatý) obličej. Některá děvčata dříve propůjčovala Moraně své šátečky, ovšem ty byly pak sundány před vhozením „zimy“ do vody.

Když bylo vše na obřad připraveno, šlo se na oběd.

Odpoledne se sešli chlapci s děvčaty a dětmi na návsi a Morana – Smrtka se vynesla na vysoké tyči za ves, kde byla vhozena do vody – musí to být tekoucí voda, velký potok nebo řeka, aby Moranu odnesla pryč. Vynášení Morany mají na starosti chlapci, děvčata je doprovází a zpívají. Ve vsi nebo městě kde tekoucí voda není, tam se smrtka zakopává – pohřbí.

Dříve se říkalo, že z kterého domu se hoch či mládenec tohoto obřadu nezúčastní, tam někdo vážně onemocní či zemře…

Po  pohřbení Morany je ale třeba ještě vnést do vsi nebo města jaro – symbolem jara a přicházejícího slunce a tepla je Líto. Je to poražený mladý smrček nazdobený pentlemi, papírovými věnci, svatými obrázky, květinami, pouchami (vyfouknutá bílá vajíčka) či kraslicemi.

Líto přináší děvčata za doprovodu všech ostatních a za hlasitého veselého zpěvu. Obcházejí s ním celou vesnici a koledují. A všichni, děti i dospělí se radují, že zima je pryč a přichází jaro.

Celé tyto obřady se neobešly (a i dnes s tyto  tradice dodržují) bez slavnostního odění a krásných slavnostních lidových krojů.

Neděle postní doby

Připomeňte si  také některé z velikonočních tradic, oživte je  u vás doma, nebo se jen na chvíli zastavte a v tichu poslouchejte… Možná některé z kouzel přijde i k vám.

{jcomments off}

zdroje: cs.wikipedia.org,  www.ceskevelikonoce.cz, www.novinky.cz,www.facebook.com/pratele.ceskych.tradic, velikonoce.net