O hodinu kratší víkend – v noci na neděli začíná platit letní čas
V neděli 29. 3. 2020 se hodiny posunou o 60 minut dopředu, noc tak bude o hodinu kratší. Zpátky ke středoevropskému se čas vrátí v říjnu. Možná naposledy, pokud se Evropská unie shodne na doporučení Evropského parlamentu, který loni na jaře podpořil návrh na zrušení střídání času a odhlasoval ukončení v roce 2021.
Evropské země mají do letošního dobna oznámit, pro jaký čas se rozhodnou. Pokud ve světle stávajících událostí na toto rozhodnutí zbyde čas, pak se možná změny příští rok dočkáme.
Pro organismus je podle odborníků mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer. Poukazují na to, že správná synchronizace našich vnitřních hodin s denní dobou je nezbytná pro zdraví a že porucha časové regulace souvisí s výskytem řady civilizačních chorob. Ponechání standardního času celoročně by tedy podle nich umožnilo lepší ‚seřízení‘ našich vnitřních hodin a přispělo k nižší míře civilizačních chorob.
Zajímavosti z historie střídání času
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
První zmínka, která se podobá systému zavedení letního času, se objevila už v roce 1784 v dopise Benjamina Franklina. Byla však míněna ironicky, protože Franklin mluvil o tom, že lidé by měli chodit spát i vstávat dřív a díky tomu by lépe využili denního světla. Až roku 1907 vyvstal první skutečný návrh na změnu času v letním období. Londýnský stavitel William Willett to popsal ve své eseji Plýtvání denního světla.
-red-
{jcomments off}
