Zima na vrcholu Plechý

Meteostanice Plechý v nadmořské výšce 1344 m n.m. měří teplotu vzduchu a výšku sněhu již šestou zimu. Lze tak již porovnat, jaká byla meteorologická zima 2019/2020 z hlediska průměrných teplot, či dnů s teplotou pod bodem mrazu. Na podrobnější a hlavně přesnější porovnání zatím ale chybí delší pozorovací řada.

Co se týče průměrné teploty, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou klimatologickou zimu hodnoty -1,0°C, což je nejteplejší zima za dobu měření. Nejstudenějším měsícem zimy se stal únor (-1,5°C) naopak nejteplejší byl leden (-0,6°C). Prosinec i leden zaznamenaly nejvyšší průměrnou teplotu za proběhlých šest zim.

Dalším parametrem, který lze z hlediska teplot hodnotit, je počet dnů s mrazem, tedy dnů, kdy teplota klesne pod nulu. V právě skončené zimě bylo takových dnů 79, tedy nemrzlo ve 12 dnech. Minimální teplota nad bodem mrazu byla v prosinci v šesti dnech, v lednu a únoru ve třech dnech. 

Ledových dnů, tedy dnů s celodenním mrazem, kdy maximum nepřekročí hodnotu -0,1°C bylo v klimatologické zimě 2019/2020 statisticky pouhých 32. Nejvíce ledových dnů bylo v prosinci a to celých 14. Naopak nejméně lednových dní bylo v lednu a to jen 6. Za posledních šest zim bylo ledových dnů úplně nejnižší počet. Překonána tak byla zima 2015/2016 s 35 ledovými dny. Pro úplnost dodejme, že více ledových dnů za rok zaznamenají horské hřebeny než horská údolí. U mrazových dnů je tomu často naopak.

V zimním období lze vyhodnotit i tzv. „arktické dny“, tedy dny, kdy maximální denní teplota nepřekročí hranici -10°C. Jsou zimy, kdy takový den není zaznamenán ani jeden, jindy se vyskytne několik takových dnů v řadě za sebou, jako tomu bylo například na přelomu února a března v roce 2017. V letošní zimě nebyl ani jeden arktický den. Pro zajímavost nejnižší teplotní denní maximum zimy bylo naměřeno 28. prosince a to -5,7°C. Za posledních šest zim se vyskytlo pouze 9 artických dnů.

V další tabulce se na chvílí zastavíme u sněhové pokrývky. Ta se na Plechém měří pomocí ultrazvukového čidla. Přesnost měření se několikrát za zimu na této stanici kontroluje ručním přeměřováním sněhové pokrývky. Klimatologická zima trvala 91 dnů. Z tabulky tedy vyplývá, že po celou klimatologickou zimu ležel na vrcholu Plechý sníh, což není nic neobvyklého. Za šest klimatologických zim dohromady neležela souvislá sněhová pokrývka pouze v 6 dnech (1% všech dnů). 

U sněhové pokrývky lze hodnotit i výšku sněhu. Tento parametr ale zařazujeme spíše pro zajímavost, protože maximální výška sněhu není obvykle v hřebenových partiích zaznamenána v období klimatologické zimy, ale většinou až na přelomu března a dubna. Nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena v klimatologické zimě 2017/2018 v měsíci lednu a to 205 cm. V právě skončené zimě bylo sněhové maximum v prosinci jen 54 cm, v lednu 87 cm a maximální výška sněhu byla naměřena v únoru 127 cm a to 28. února.

Na závěr se vrátíme ještě jednou k teplotám a to k minimálním a maximálním. Hřebenové partie hor nejsou v tomto ohledu u minimálních teplot závislé na zmenšené oblačnosti či na bezvětří, jak je tomu například u mrazových kotlin. Hlavním kritériem je příliv studeného vzduchu ve výšce, pro meteorology sledovaná hladina 850 hPa (tedy přibližně nadmořská výška 1500 m). V proběhlé zimě nelze určit nejchladnější období či dekádu, žádná výrazně chladná epizoda nenastala. Nejnižší teplota zimy byla naměřena 29. prosince a to -13,4°C.

Maximální denní teploty v zimním období v hřebenových partiích jen velmi sporadicky dosahují hodnot kolem 10°C, v naprosté většině případů při silných inverzních situacích, kdy ve vyšších vrstvách atmosféry proudí velmi teplý vzduch. V letošní zimě byla hranice 10°C překročena i přes velmi teplou zimu pouze jednou a to 15. ledna s maximem 11,8°C.

Zima 2019/2020 byla v hřebenových partiích velmi teplá. Jen každý třetí den teplota zůstala pod bodem mrazu. I přesto ležela po celou zimu souvislá sněhová pokrývka. Za posledních šest zim ale byly tři ještě chudší na sníh než ta právě skončená. 

(ir)