szpuk

Miniatury: Vzpomínka na Lnáře

 

Boubín, co mě stál sto tisíc.

 

 

 

       Dopisuju večer 18. 12. 2019 u vánočního stromku v jídelně. Je tu klid, stromek svítí, barevněji než ten druhý, který postavili pacienti ve středu rajského dvora. Jsme všichni vyklepaní z opití se Tomáše. Vrátil se z vycházky s pěnou v koutcích úst. Těžce artikuloval. Nevím, jak mohl proklouznout sestrám. Následující den měl ukončit léčbu. Potřeboval mít v ruce papír, aby mu dovolili styk s dcerou. A všechno jeho mnohaměsíční úsilí skončilo krachem. Asi se ještě dokrmil tady. Začal řádit. Nadýchal čtyři promile. Jeho řev k nám doléhal z dolního patra, demoloval tam přijímací místnost, napadl sestru. Musela přijet policie. Kde je nyní?

       Sestupuju do dolního patra za Milanem, pětasedmdesátiletým mužem, který mi v počátku připomínal antického mudrce. Seděl tenkrát na chodbě ve vypolstrovaném křesle připomínajícím čímsi zdi izolace pro agresivní pacienty. To křeslo mělo vysoké opěradlo a masivní podpěry jako pro ruce svírající insignie královské moci. Měl na hlavě vysokého kulicha, ano, mohl to být vládce, ale podřimoval a za jeho vrásčitou tváří jsem tušil moudrost, která není z tohoto světa. Nyní sedí jinde. Překvapuje mě. Píše totiž básně. A píše je takřka nepřetržitě. Kdykoliv jej vidím, svírá v rukou drobné lístečky. Rád bych si nějaké přečetl, ale písmo je roztřesené, navíc na mnoha místech přeškrtané až do nečitelnosti. Začal tedy číst sám. Ale daleko nedočetl.

„Smrt je… Smrt je… A tady dál, takhle, bla bla, bla…“

„Proč jste tady?“ zeptal jsem se.

„Nevím. Nic mi neřekli. A vy?“

„Kvůli alkoholu.“

„Já prý taky. Ale nepil jsem. Měl jsem vidiny.“

„Jaké vidiny?“

       „Byl jsem bez sebe,“ vypravuje Milan. „Najednou jsem se probral před domem, nahý na zemi, neměl jsem klíče. Bylo kolem nuly, sousedi zavolali sanitku. Nevím, jak jsem se tam vzal. Nevím nic. Už pět dní jsem nepil.“

„Nebylo to delirium?“

       „Asi,“ připouští Milan. „Ale já pil jen trošku vína. Dal jsem si dvě deci, aby se mi líp psaly básně. Někdy pět piv. Byls někdy v Červeňáku?

“ Nebyl.“

       „Já jo. Ale po týdnu jsem podal reverz. Chodili jsme tam na vycházky do parku, takový spratek šel s námi, volal na mě: ‚Pohyb! Pohněte se!‘ ‚Copak si dovoluješ?‘ odpověděl jsem mu. ‚Takhle se mnou mluvit nebudeš.‘‚ Ale primář ho kryl. Asi tuhle práci nechtěl nikdo dělat. Nebo za to ani neměl prachy. Dělal to zadarmo.“

***

       Vracím se ze Lnářů do kláštera. Jde se mnou Milan s batohem na zádech.

       Dostalo mě to, nevím, co,“ vypravuje. „Bylo to delirium. Žádné bílé myšky, ale hrůzy. Ale nejsou všechna deliria z alkoholu. Já to měl z toho, jak jsem byl sám.

      Zapomněl jsem se vyjadřovat. Hledal jsem ženskou, ale jenom kvůli povídání. Pak jsem jednu sehnal, ale ta jen mluvila a nepustila mě ke slovu. Chtěl jsem byt v Písku. Řekla mi, že jsem vybral ten předražený. Měl jsem jich k výběru víc, tenhle byl o sto padesát tisíc dražší, jenže když jsem do něj vstoupil, koukám, co je to támhle v dálce za horu? To je Boubín. Tak jsem ten byt vzal. Za tolik peněz by ho nikdo nechtěl, řekla mi ona. Jo, ale vidím Boubín. Přestěhoval jsem si pak postel tak, abych na ten vrch viděl přímo z ní. Není vidět pokaždé, bývá zamračeno, ale já vím, že tam někde je. Boubín za stopadesát tisíc.“

***

Delirium

 

Bum-ta-rata, bum bum bum.

Málem přišel o rozum…

Bzum bzum

 

 

 

***

 

 

 

Alkohol

 

Šrum

a šrum,

již nepijeme rum.

My pijeme vodu!

Vodu,

co reakci na nedávnou,

na nehodu.

 

 

 

***

 

 

 

Na ovocné víno vsadil,szpuk

kdosi mu to prý poradil,

láce lákala,

peněženka, ta se smála.

 

Hlava ale plakala,

a ne málo!

 

Tož neplakej, hlavo,

neplakej,

život chudého starce

není jinakej.

 

 

 

***

 

 

 

Vědomí, bezvědomí,

podvědomí.

Že strašným deliriem jsme  prošli,

jsme si vědomi.

 

 

 

***

 

 

 

Lahve s ovocným vínem,

tak levné, jak jen mohou být –

Lahve pet – to je můj oblíbený svět. – – –

 

Zpět!!!

Copak copak?

Ach tak, ono je to

přesně naopak

 

 

 

***

 

 

 

Krabičák? A proč ne?

Nebude-li škodit,pro vrstvy nejchudší

docela se bude hodit,

 

zde poslední je věta  naše,

to aby z této básně

nevznikla snad kaše,

taková, co se, coby rada  hodí

sami rozhodněte, zda se vám

ten krabičák bude hodit,

nebo škodit.

 

 

 

***

 

 

 

Po léčbě

 

Nevypil se ani doušek,

nebolela hlava, nebolel ni  břoušek.

______________

 

Nepilo se, nepilo,

půl roku to trvalo,

než se uzdravilo.

Jak mu potom bylo?

Inu, jak by bylo,

na smrt se pak již jen čekalo.

 

 

 

***

 

 

 

Co bude, až zemřeme?

Je to jasné jako facka:

Na pohřeb padne

nějaká ta dvacka,

zbytek bude zadara.

 

 

Podívejme se na něho,

na chachara!

Již jej žerou brouci!

Další a poslední změna;

stává se z něj nic nicoucí!

Zkrátka nic!

Ještě, že již nebude žít,

jinak by se z toho pic.

 

 

 

***

 

 

 

Kupředu stará, kupředu stará,

zpátky ni krok!

S rokem se sešel rok,

do hrobu již pouhý krok.

______________

 

Kupředu vpřed,

v hrobě nás již nebude trápit

alkoholu vřed.

 

______________

 

Skokem skok!

Od naší smrti možná

neuplyne ani rok

 

 

 

***

 

 

 

Zkvašená jablka,

základ levného vínka.

Někdy osminka, jindy čtvrtinka.

Jedna do prvé, druhá do druhé  nohy.

 

Stařec nebohý poté nevěděl,

co se s ním dělo:

Někdy měl takový pocit,

že se opil jako dělo.

Nevěděl, co ten jablečňák

s ním dělá:

Zapomněl,

kolik je jedna a jedna.

 

 

***

 

 

Slyším hlasy ve své hlavě,

že jsem zvláštní

asi

slyším jakési hlasy

z noci,

ať se snažím

mermomocí,

jen tak se jich nezbavím.

Jsou to asi

nějaké snad

z nebe hlasy,

právě, že to není

z nebe,

no právě,

no právě,

ty hlasy,

ty jsou v mojí hlavě.

 

 

 

Text a foto: Roman Szpuk

Básně: Milan Sedlák

 

 

 

 


 MINIATURY Romana Szpuka 2020:  

 

 

1. Tchořovické rybníky
2. Propustka
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky

 

 

 

 


 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2019:  

 

1. Posed u Modravy 
2. Výstup na Stožec 
3. Dlouhé zimní noci   
4.Předjarní povídání  
5. Jarní vítr  
6. Náušnice paní Zajícové 
7. Soumrak na Šeravě 
8. Hle, dělám věci nové 
9. Fragmenty 
10. Kohout  
11. Svár zimy a jara 
12. Jepičí láska 
13. Hadí vrch 
14. Voda, voda 
15. Čtení v kavárně na Dvorku 
16. Cesty nevyzpytatelné 
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška 
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy 
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru 
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko 
41. Hořící srdce

 

 

 


 


 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

 

1.  Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení   
3. Oheň tání 
4. Nesouvislý dialog  
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety 
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky 
11. Město je jiné
12. Osamělci 
13. Staří a mladí 
14. Zpáteční cesta 
15. Chodím furt v pantoflích 
16. Toto místo 
17. Celé jaro  je erotické  
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina 
20. České středohoří a Šumava 
21. Hýlové a blesk  
22. Bělásek a děti  
23. Omývání barev
24. Bolest křídel  
25. Slunovratova noc 
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje  
28. Ještěrčin ocásek 
29. Střet dvou vášní 
30. Zatmění  
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci 
35. Zanechávaje příbytek otevřený  
36. A měla jsem tě ráda? 
37. Vážka rudá 
38. Kohlschachten  
39. Na cello hraješ 
40. Zlatá a černá 
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod 
44. Vratká lávka slov 
45. O solitude 
46. Listopadové toulky 
47. Zasněžené město 
48. Přebrodit Křemelnou

 

 

 


  

 

 

 

 MINIATURY Romana Szpuka 2017 :   

 

1. Uplakaný čert
2. Hrušky 
3. Vánoční vzpomínka 
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh 
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice  
8. Pavoučice sněžn 
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy 
22. Boubínská noc 
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi  
25. Domov
26. Táta 
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně 
29. Fenka a okoun
30. Duha 
31. Cestou z Najmanky na Radost 
32. Žluna 
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek 
36. Nepoučitelní 
37. Dobršská brána 
38. Hvězdy a psík 
39. Malá ťapkající holčička 
40. Zářijové plody 
41. Buchingerův dvůr  
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?  
44. Nejmanka u Hrbu  
45. První sníh  
46. Úplňková noc 
47. Jepice 
48. Herwart a Empedokles 
49. Dálky na dosah 
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta 
52. Flöhturm 
53. Blízkosti opuštěných 
54. Miniatury: Čtyři úplňky 

 

{jcomments off}