ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK
Ondřej Fibich: Za obzorem
Minulý týden přijel k nám na faru na návštěvu Ondřej Fibich. Přivezl borůvkový koláč a knihy. Jako zkušený antikvář odhadl, co mám a co ne a tak se trefil. Třeba Tři prózy od Hanze Watzlika, to byl úplný poklad. Ale o ní jindy. Mě spíš zaujala ta, kterou napsal Ondřej sám. Není sice zas tak o Šumavě, i když i ta sem tam z textu probleskává , ale i tak sem patří. Ondřej je totiž svým dílem se Šumavou bytostně spjat.
Přestože se tomu snažím bránit, často si o někom (nebo o něčem) udělám nějaký obraz. Mnohdy zkratkovitý, jednoduchý ale jasný. A většinou neměnný. Stane se však, že dostanu příležitost k bližšímu poznání a pak se nestačím divit. No a právě tahle knížka ukázala, jak ošemetné je škatulkování. Věděli jste například, že Ondřej Fibich byl dost dobrý brankář, co v mládí chytal za Duklu. Nebo že se setkal s Titem (s tím Krvavým psem). Nebo že s rodiči v roce 1968 emigrovali a po roce se vrátili, což přineslo své neblahé plody.
A přestože jsem se dozvěděl o Ondřejovi věci, o kterých sem neměl tušení, tak největším přínosem bylo utvrzení se, že musíme ovoce hodnotit ne podle šlupky, ale podle dužiny. A už proto to stálo za přečtení.
Jaroslav Pulkrábek
1. Radek Ocelák, Jiří Tříska: Větev ztracená, nalezená
2. Ladislav Skočný: Boletice
3. Maria Franková: Poválečné osudy šumavských rodáků
4. Zuzana Rampichová: Mrtvý muž a další záhady šumavských kešek
5. Bedřich Peška: Šestero pověstí šumavských
6. Rosa Tahedl: Sternreischtn
7. Libuše Straková: Šumavské pověsti báje a pohádky – výběrová bibliografie
8. Alois Anderle: Pravdivé příběhy šumavských čertů
9. Zdeněk Šmíd: Trojí čas hor
10. David Jan Žák: Žeberův odkaz
