„Realita“ aneb internet a filozofie
Protože mám náctiletého syna, občas se mi podaří proniknout do tajů jazyka mladé generace. Jednou, když mi popisoval nějakou situaci, bezděky řekl, že jisté komplikace vedly k setkání s jedním kamarádem „IRL“. Byl překvapen, když jsem se zeptal, co je to IRL? Přece in real life, v realitě.
Již dlouho zde v rámci svých sloupků vedu úvahu, že se z reality stane podmnožina většího světa. Že se z reality stane jakési okno ve virtuálním světě, místo toho, aby digitální svět byl „oknem“ ve světě reality. Tak tomu bylo v naší generaci, nejslavnější program, dominantní operační systém se jmenoval Windows − okno. A to jméno bylo symbolicky dobře zvoleno. Samotná obrazovka se stala oknem do digitálního světa. I když obrazovka zabírá jen malé procento našeho zorného úhlu, umí nás vcucnout tak, že to malinké okno, obrazovka či displej jakoby zaplní vše kolem. Okna nám umí ukázat jiný svět, který je mimo, venku, jinde − aniž bychom do tohoto světa museli vstoupit nebo se stát jeho součástí. Zkrátka vidím ven (že tam prší, je zima), ale sám jsem v jiném prostoru, uvnitř, kde je teplo, sucho. Windows naší generaci otevřely barevné okno digitálního světa. Mohli jsme se do něj dívat, vnímat jej jako podmnožinu světa našeho. Ale nikdo si nepředstavoval, že bychom tam bydleli tak, jako tam bydlí nová generace.
Pískoviště a les nahradil Fortnite a Lego nahradil Minecraft. Ten, mimochodem, má čtyři miliardy čtverečních
kilometrů, naše zeměkoule má 500 milionů čtverečních kilometrů. Ve své kapse tak vaše dítě unese hravě svět, který je několikanásobně větší než ten náš. A tak se nám rodí generace, pro kterou je běžnější se vídat ve světě virtuálním a na setkání ve světě skutečném, v tom našem boomerovském světě (boomer je označení, kterým mladí označují staré, zejména narozené v babyboomerovské poválečné době) mají speciální termín. IRL. In real life.
Deset namátkových vlastností Země Nezemě
Z reality se tak stává něco, o čem hovořil Jean Baudrillard ve své knize Simulakra a simulace z roku 1981. Tehdy prorokoval, že se reálný svět stane pouští, že bude evakuován a že lidé budou bydlet spíše ve světě simulací. Z IRL se stane pustina. Pustina, do které se občas chodí, když jinak nelze, ale život, ten je jinde. Internet a propojený digitální svět se stává naším novým domovem, naše chalupa, kam instantně odjíždíme, je to Země Nezemě Petra Pana, kam si ulítával na křídlech kouzelné touhy po zemi, která není zemí.
Tento svět je ale zajímavý i z jiných úhlů:
• Zaprvé je civilizací typu jedna, tedy planetární propojenou entitou, které ale nemůžeme říkat stát.
• Zadruhé nemá žádnou vládu (není žádný král internetu nebo Poslanecká sněmovna), a přesto je organizovaný. To by se dalo číst jako jakýsi sen anarchisty.
• Zatřetí se ovšem vyznačuje jakousi až komunistickou vlastností: vstup do ní je levný a možný téměř pro každého − není třeba mít kapitál, aby se člověk mohl účastnit internetu.
• Začtvrté, má zvláštní ekonomickou vlastnost, že za mnoho věcí není třeba platit, třeba YouTube je bezplatný − a přesto na něm youtubeři a jiní vydělávají obrovské sumy, aniž by koncový zákazník platil. To samé platí pro drtivou většinu služeb koncovým zákazníkům Googlu. Takový marketingový model by ještě před třiceti lety byl neuvěřitelný.
• Zapáté zde vznikají úplně nové enklávy: například trh B2B („baby to baby“), kde dítě vytváří obsah přímo pro dítě − v minulosti to dělali dospělí. Tato enkláva dětí má silný vliv na reálný svět − viz Greta. Ta sice ještě nemůže volit, přesto má v jistém smyslu mnohem silnější hlas než mnoho politických stran.
• Zašesté všichni vědí, že nás tento svět sleduje, že máme v kapse odposlouchávací zařízení, o kterém se nesnilo ani Velkému bratrovi.
• Zasedmé je to svět altruismu, kde naleznete pomoc v sebebizarnější oblasti.
• Zaosmé internet má i odvrácenou, temnou stranou, podvědomí, id − darkweb.
• A zadeváté je internet něčím, co žádné proroctví nepředpovědělo. Anebo ano? 666 lze číst jako hebrejské označení pro www. On po nás nechce nic, jen naši duši, aby žila ve fiktivním světě, mimo realitu. Desátá vlastnost nového nesvěta je naděje a strach zároveň − může se stát rájem propojenosti a fantazie celého světa − nebo osamoceným peklem. Aby z IRL nezbyla jen mytická vzpomínka na onen svět.
Tomáš Sedláček
Psáno pro HN
{jcomments off}
