Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2019

1 prosince, 2019
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31. prosince:

Poslední, dosud až na autora fotokroniky liduprázdný (což brzy prakticky na celý den přestane být pravdou) Boubín prožívá výrazné, i bez teploměru okamžitě citelné oteplení, …

… provázené zatím nejsilnějším zde naměřeným větrem. Fičelo od jihozápadu, a to v nárazech až rychlostí 15,9 m/s (57,24 km/h), …

… takže viditelné a dokonale prokreslené Alpy nebyly víceméně žádným překvapením.

Spíš bylo vinou zmíněného prudkého větru obtížné zachytit je, neboť za normálních okolností v daných světelných podmínkách nezbytný stativ byl na permanentně se chvějící věži (o což se mimo jiné staral i tradiční silvestrovský příliv turistů) pouhou zbytečností.

Čerstvě vyšlé sluníčko si pak mohlo jen zavzpomínat, kterak ještě předevčírem takhle zrána mělo šanci znásobit své paprsky v bělostných plochách zasněžených a namrzlých boubínských smrčin.

Teploměr zřetelně vysvětluje, proč je vše výše řečené již jen vzpomínkou.

Ta se nicméně zatím netýká (a týkat by ani nemusela) nejvýše položených ploch pozemních, …

… třebaže i ty mimo silně zledovatělé, a tím pádem nebezpečně kluzké vyšlapané cesty občas znatelně povolují. Silvestr roku 2019 zkrátka připomíná více jaro nežli aktuálně (ne)vládnoucí zimu.

30. prosince:

Obloha se nám opět shora zatáhla, …

… přibrzdila dráhu slibně startujícímu sluníčku, …

… jež mělo sotva krátkou šanci vytáhnout šumavské končiny, které se těší sněhové pokrývce. Ale nemělo by se jednat o celodenní stav, v průběhu odpoledne se snad vše projasní.

29. prosince:

Sluníčko konečně dostalo příležitost …

… naplno se rozzářit …

… pod blankytnou oblohou …

… a současně úchvatně pozlatit zimní převlek boubínských smrků.

Večer všemu dodal hlubokou atmosféru, …

… dokonale vychutnatelnou odkudkoli, avšak nejlépe asi z rozhledny.

Před blížícím se soumrakem lesy stihly ještě nádherně zrůžovět …

… a obzor zase po delší době propustil k dychtivým očím alpské velikány, …

… přesněji řečeno jejich vrcholky, které nedokázala pohltit inverzní hladina.

K čemu jinému všechny ty rozehrané barvy přirovnat, nežli k fantastickému koncertu.

Třebaže zůstáváme pod nulou, od včerejška se výrazně oteplilo. Jen vítr – stále severozápadní – nepatrně zesílil, a to na 6,6 m/s (23,76 km/h).

Zmíněné oteplení připravilo na obzoru půdu atmosférickému zrcadlení, zasahujícímu mimo jiné i vzácně viditelnou Zugspitze (zcela vpravo).

Proměny jejích nově vymodelovaných tvarů …

… se staly lahůdkovým vrcholem veškerého večerního pozorování.

28. prosince:

Co naděláme, svatý Petr tentokrát na včerejší vějičku nesedl, nedal se vyprovokovat, očekávaný sníh si stále střádá kdesi v nebeských peřinách – bezesporu až kamsi na příští rok, takže k pravému zimnímu slovu opět přichází jedině Boubín. Cesta na něj se ovšem přímo hemžila skvostnými momenty, …

… o něž se staralo především barvotvorné sluníčko, mající k dispozici fantasticky rozprostřená mračna.

Jedinou zásadní změnu oproti včerejšku tak představoval od neprůhledných čepic vysvobozený vrchol.

A také nám znatelně přituhlo.

Boubínský lev má stále nekonečný důvod k svému kamennému úsměvu.

Nepatrný poprašek, jenž přibyl od minulého výstupu, prakticky nic nezměnil na aktuální výpovědi sněhoměrné tyče, …

… ani na silně kontrastním pohledu z boubínského úbočí do širého kraje.

Sluníčko se ale tentokrát navíc postaralo o kouzelné překvapení, …

… když se takto osobně rozloučilo.

A tu již máme verdikt teploměru, k němuž zbývá připojit informaci o severozápadním větru, který nárazovou rychlostí 6,3 m/s (22,68 km/h) opět činil mrazík údernějším.

Obloha budila dojem, že každou chvilkou by se měla spustit snad i sněhová vánice, …

… leč nespadla ani vločka. Snad tedy někdy příště … ale mrazík nás v noci rozhodně neopustí.

27. prosince:

Čím méně padá sníh, tím více je nám meteorology slibován. Nu, dnes jim to na Šumavě nějak nevyšlo, …

… i když nahromaděná oblačnost, byť shora místy protrhávána do blankytných ostrůvků, …

… vyhlížela zprvu velmi slibně.

Ba i Boubín se opět nacházel pod mohutnou čepicí. Rosničkáři sice mají v rezervě ještě poslední letošní sobotní dopoledne, ale není vyloučeno, že zítra bude možno jen zopakovat dnešní konstatování.

26. prosince:

Boží hod ve Vimperku (a nejen v něm) prakticky propršel, ale dalo se předpokládat, že vyšší polohy se za takových okolností dočkají namísto pouhé vody vánočního sněhu. Svatoštěpánský pohled k Boubínu …

… onu myšlenku jen potvrdil a současně ukázal, kde všude se ještě paní Zima nechopila vlády.

O Štědrém dnu v těchto místech ani zdaleka nepanovalo kouzelné bílo, …

… mající úžasnou moc převléci krajinu do slavnostního roucha.

Tajemný pomník pana lesmistra Johna se sice již těšil bílému přizdobení, ale jistě ne tak bohatému, jaké mu uchystal právě včerejšek.

Spodní sněhoměrná tyč pak rovněž neměla čím se zrovna výrazně chlubit – to k dnešku si polepšila o rovných deset centimetrů, jejichž zásluhou je zde možno v součtu hovořit o patnácti centimetrech čerstvého sněhu, …

… který navíc během cesty vzhůru opět fantasticky předváděl, že bílý je jen za vzácných určitých okolností a neustále především odráží i nejjemnější celodenní barevné proměny svého okolí včetně oblohy.

Vrcholová tyč nám toho, jak vidno, mnoho nepoví. Ostatně není jediným zařízením, které tu je schopno zdokumentovat ještě bohatší bílou vrstvu – totiž aktuálně většinově dvaceticentimetrovou. Dnes bylo navíc stejně mnohem zajímavější podívat se spíše do dáli za ni, a vychutnat si tak výjimečnost naší svátečně oděné hory, pod níž se modrají, zelenají a dalšími nejrozmanitějšími nezimními barvami hrají holé plochy, lesy, háje … zkrátka ostatní níže položená krajina.

Nelze samozřejmě opomenout ani s přibývající výškou sílící mrazík, na rozhledně diktující teploměru bezmála čtyři minusové stupně, tentokrát bez zásadní zkreslující podpory západního větru, který ve svátek dosáhl maximální síly 3,4 m/s (12,24 km/h).

Náležité vychutnání skvostné štěpánské koledy …

… už jistě může proběhnout za naprostého umlknutí dalších slov.

Boubínské Vánoce přejí všem krásnou dobrou sváteční noc 🙂 .

25. prosince:

Božíhodový Vimperk sice stále bez sněhu, ale aspoň přizdobený nejednou odpolední duhou.

24. prosince:

Štědrý den v sobě ukrývá krom jiného též nemalý díl tajemna – a na Boubíně dnes o ně skutečně nebyla nouze.

Cesta vzhůru vedla v naprosté většině pod zářícími hvězdami posetou oblohou, příjemně střídající startovní vimperské zataženo s deštěm (na Kubovce pak sněžením). Avšak nad samotný vrchol se náhle v časně ranním šeru přihnala orografická mlha a delší dobu držela všechny přítomné na rozhledně v napětí, zda se protrhne, či nikoli. Jako pravděpodobnější se jevila první varianta – a také se po cca půlhodině čekání naplnila.

Od počátku se nezapřelo ani sluníčko, …

… třebaže zase jednou nemělo vůbec lehkou úlohu.

Podporováno vydatným jihozápadním větrem o nárazové síle až 11,3 m/s (40,68 km/h) však statečně bojovalo, …

… a to nejednou pod velmi slibně již odkrytým blankytem.

Ve vzácných chvilkách se dokonce s nepatrnými jemnými korónami …

… ukázalo i samo, …

… a když mlha opět s novou intenzitou vystrkovala růžky, půvabně aspoň zlatilo krajinu pod ní, …

… případně se staralo o nanejvýš působivé oblačné scenérie.

Dle teploměru celkem nevýrazný mrazík získával zásluhou výše vzpomenutého vytrvalého větru na mnohem větší pocitové síle.

Nebýt všudypřítomné oblačnosti, …

… celá krajina by dávno byla svátečně projasněna, …

… ale i stávající situace přinášela výjevy …

… místy až přízračné – inu, přece máme Štědrý den.

Jediným místem, …

… na něž se můžeme vydat za skutečně bílými Vánoci, …

… tak zůstává široko daleko …

… náš úžasný Boubín.

Sněhu je tu sice poskrovnu – sotva 5 cm čerstvého poté, co se staré zbytky, nalézané tu ještě předminulé neděle, stihly zcela rozpustit, …

… ale sváteční kouzlo je tu velmi silně přítomno – ostatně bylo by i beze sněhu, neboť zde má svůj domov.

23. prosince:

Ano, naprosto nic nepřipomíná, že dětem zbývá už jen jedenkrát se vyspat před příchodem Ježíška, na něhož se tolik těší … tak se snad nikoli poprvé utěšme pomyšlením, že ani tam, kde se narodil, neměli – a nikdy nemají – sníh.

22. prosince:

Vida, jak se včerejší otázka dočkala bleskové odpovědi. Noc skutečně přinesla mrazík, který v plynulé návaznosti na vytrvalé mrholení naplno rozvinul svou bezbřehou fantazii. Poezie ranních oken …

… ani střech …

… však neměla dlouhého trvání, neboť se záhy oteplilo a vše nejspíš směřuje k napodobení předešlého scénáře.

21. prosince:

Potkalo nás další předvánoční deštivo. A tak namísto snímků, které by mohly vyznívat v onom čase nepatřičně ponuře a navíc vyvolávat otázky, co vše může – zejména na silnicích – nastat, poklesne-li teplota na nulu či pod ni (což jistě není obzvláště v noci vyloučeno), zavítejme zase jednou do krajin detailu – jmenovitě vimperského. Kdepak, milí čtenáři, můžeme v našem městě narazit na tuto zajímavou kamennou sestavu 🙂 ?

20. prosince:

Ukazuje se užitečným a snad i zajímavým sledovat vývoj počasí střídavě na identických místech.

Po včerejší závojové slavnosti je veta, ale ani tento ranní blankyt nebude celodenního charakteru.

19. prosince:

Dnes si ranní mlha usmyslela provádět svá kouzla v krajině …

… doslova před očima každého, …

… kdo měl čas a chuť přihlížet.

A bylo skutečně čemu.

Třeba dočasnému zakletí Bobíku, …

… chvilkově zcela mizícího za neprůhlednými závoji …

… a následně z nich vysvobozovaného.

Téhož se dočkaly i Šumavské Hoštice, …

… jen Boubín tentokrát úspěšně odolal.

18. prosince:

Těžko říci, zda by na základě dnešního rána někdo tipoval, …

… že nás čeká den, v jehož poledním čase naměříme za plného slunečního svitu +15°C.

17. prosince:

Týden před Štědrým dnem činí ranní teplota +12°C … co dodat? Snad jedině, že před týdnem se táž podboubínská krajina tvářila rozhodně předvánočněji.

16. prosince:

Vánoce jsou za dveřmi, ale příroda zatím chystá spíše cosi jako předjaří.

15. prosince:

Třetí adventně nedělní dopoledne se nejmarkantněji neslo ve znamení putovní duhy. Svým levým koncem začínala ještě o něco jižněji od zámku, …

… a jak sluníčko postupně plulo oblohou za takřka neustálého jemného mrholení, …

… posouvala se stále více k východu. Tento snímek vznikl již po poledni, kdy bylo dávno zcela jisté, že včerejší sněhové intermezzo se ani v sebekratší symbolické variantě nezopakuje.

Osvědčenou lokalitou, která je schopna výše řečenému oponovat, je však náš úžasný Boubín. Pravda, ani tam aktuálně nesněžilo, ale své již dříve nabyté bílo si milá hora zákonitě umí podržet přece jen déle nežli níže položené lokality. První ze dvou sněhoměrných tyčí o tom vydala jasné svědectví, …

… byť nesourodá sněhová pokrývka dosud nebyla schopna kompletně zamaskovat zežloutlou stařinu.

A nezíská-li v dohledné době další posily shůry, ani se jí to nepodaří – vrcholová tyč pronesla ještě přísnější verdikt. Inu, cesta vzhůru momentálně není zrovna žádný med – sníh taje, slehá se a břečkovatí, místy ukrývá zledovatělé podloží, takže noha nachází potřebnou pevnou oporu jen velmi sporadicky. Až pak do všeho případně promluví mrazík, bude ještě veseleji.

Mrznout se však v dohledné době rozhodně nechystá, zato vítr si dnes užíval vzdušného prostoru, co hrdlo ráčilo. V nárazech dokázal zadout až do velmi slušných 13,2 m/s (47,52 km/h), …

… čímž mimo jiné dokonale odkryl po celém jižním obzoru známá alpská panoramata.

O tom, že k činu se měly i srážky, pak svědčila četná virga (rozpouštějící se srážkové pruhy), …

… viditelná na ohnivém pozadí prakticky všude, …

… kam oko nad báječně čistými Alpami …

… libovolně zabloudilo.

Tváří tvář všemu, co skvěle rozehrané živly na sklonku dne postupně předváděly, nejen mohou, ale přímo musí další slova umlknout.

Po návratu dolů na Kubovku tentýž teploměr ukázal hodnotu o pouhý jediný stupeň vyšší – v tomto ohledu byl vzájemný stav téměř vzácně vyrovnán.

Jako by chtěla spolykat všechno dohasínající večerní světlo, tak působila od západu se sunoucí otevřená tlama oblačného ještěra. Však právě ze jmenovaného směru kvapil nad Boubín další jemný deštík, který nám i v nižších polohách bezesporu popřeje dobrou třetí adventní noc.

14. prosince:

Osm dní před započetím astronomické zimy (nastane 22. prosince v 05:18:56 hodin) a deset před Štědrým dnem je ve vzduchu stále vidina případného sněhu, ale teploměr jí zatím vytrvale odporuje, a to i v okamžiku, kdy schází deset minut do osmé hodiny ranní.

O necelé čtyři hodiny později se přece jen rýsuje jakási zimní iluze, ale je zcela jisté, že nedožije večera. Bude smyta deštěm.

13. prosince:

Další vlna víceméně sporadického drobného bílého poprašku se ve výsledku zákonitě tváří nesměle, ale dnešní ranní obloha jí byla příslibem velké opory, …

… tím působivějším, čím více, byť jen chvilkami danými četností trhlin v oblačnosti, do hry zasahovalo sluníčko.

Rozhodně převládaly věštby další sněhové nadílky, …

… ačkoli s ohledem na teplotní průběh by asi výhledově bylo příhodnější hovořit jen v obecnější rovině o srážkách, neb s nemalou pravděpodobností může mnohde jít o pouhý déšť.

To na Roklanech či Poledníku je o převládající barvě dávno rozhodnuto. V údolích pod nimi ji však zatím zastupují jen inverzní mlhy, …

… v jejichž putujících peřinách se střídavou intenzitou mizí známé krajinné dominanty, ať již přírodní nebo vytvořené lidskýma rukama – zde např. hřbitovní kostel sv. Mikuláše a sousedící kaple sv. Anny v Kašperských Horách.

Sušický Svatobor přece jen dostal aspoň malý prostor k nadechnutí.

A sluníčko statečně bojuje o každý kousek zatažené oblohy, …

… která se chvílemi dokáže protrhnout skutečně velmi slibně. Dominující šedi se ale přesto rozhodně nezbaví.

Jak vidno, někde mají sněhu dost, jinde na něj teprve čekají.

12. prosince:

I šumavská lidová architektura se občas dočká v zájmu prodloužení životnosti nějakého modernějšího zásahu. Je-li proveden náležitě citlivě, nic jí neubere na autenticitě.

11. prosince:

Stačí pouhých čtyřiadvacet hodin a změna, která se ještě včera zdála víceméně zanedbatelnou, nabývá zcela jiné podoby. Další noc se již nesla v duchu sedmistupňového mrazíku, …

… jehož lehce zmírněnou působnost pak odkázala celému dnešnímu dopoledni – možná jako oslavu již šestnáctého Mezinárodního dne hor. Kalendářní zima se má ujmout vlády za deset dní a dlužno dodat, že nás na ten okamžik připravuje oproti předchozím letům (viz třeba 2017 – http://vimperk.eu/index.php/vimperk/13252) zatím docela opatrně.

10. prosince:

Třebaže zatím nelze hovořit o nějakém zásadním zvratu ve smyslu výrazného ochlazování, je zřejmé, že dnešní noc si musela sáhnout k nule, ba možná lehce pod ni. Více nežli místy viditelný bílý poprašek o tom svědčila další ranní ledovka, tím nepříjemnější, čím méně očekávaná.

Zatažená obloha by pak mohla být předzvěstí sněžení (a tento týden by je skutečně měl přinést), …

… ale přes všechnu spíše teatrální dramatičnost bylo zásluhou náhlé, možno říci bleskové proměny barevné tonality krajiny celkem brzy jasné, …

… že nebudeme mít nouzi ani o sluníčko.

9. prosince:

Mnozí už by si nepochybně přáli vidět adventní Šumavu v bílém, …

… ale přispěje-li k aktuální realitě svým dílem obloha, ani barvy pozdního podzimu nemusejí v celkovém pohledu vyznívat vysloveně fádně.

8. prosince:

Jak již bylo oficiálně avizováno, profesionální městský novoroční ohňostroj …

… bude 1. ledna 2020 na základě výsledků veřejné ankety posledním.

Jakožto derniéra též změní místo odpálení, …

… neboť po dosavadní léta již tradiční vimperský zámek …

… je z důvodu rekonstrukce uzavřen.

Možná tak Vimperku zůstane jen menší prosincová předehra, …

… jíž se vždy o druhé adventní neděli stává ohňostroj, …

… kterým pokaždé vrcholí slavnost rozsvícení vánočního stromu před ZŠ TGM.

Nescházel ani letos, jen co se celkem slunečná, ale ve svém závěru současně nemálo větrná neděle dočkala setmění.

7. prosince:

Včerejší odhad došel svého naplnění – oteplilo se. Přibyly ovšem také srážky a v průběhu noci vytvořily na stále ještě podmrzlém terénu první ledovku, jež ráno přinutila cestáře k posolení silnic. První prosincová sobota se přinejmenším do oběda nezbaví plačtivého údělu, provázeného však dalším mírným oteplováním.

6. prosince:

Opět jsme se dočkali teplotního poklesu o další stupeň pod nulu – ráno jich bylo možno napočítat téměř osm. To ovšem může potvrdit i nejednou již docílenou zkušenost, že se totiž mrazík, lidově řečeno, ztrhá.

Známý pohled do šumavské krajiny by tomu i nasvědčoval, …

… byť nám pozdější sluníčko ještě vytáhlo i bělostnou výzdobu. Za chvilku ji ale sprovodí ze světa – a zítra budeme moudřejší.

5. prosince:

Zatím stále neúnavný mrazík se tentokrát pro změnu inspirativně spřátelil s hustou mlhou, …

… což mělo v průběhu jejího dopoledního protrhávání …

… za následek …

… celý řetěz pohádkových scenérií.

4. prosince:

Mrazíky začínají nabývat na intenzitě (dnešní se ukázal být šestistupňovým), …

… a přinášejí tak projasněné noci s bezmračnými rány, …

… během nichž se však Šumava dokáže místy i téměř neočekávaně zasnít.

Na každém kroku se nám dostává možností vychutnávat si nefalšovanou adventní náladu.

3. prosince:

Je sice pravdou, že křídla slouží k létání, ale přesto se v případě vimperských kruhových objezdů vnucuje otázka, …

… proč náš andělský trumpetista všehovšudy poněkud komicky přelétl ze starého na nový, když sem (nebo, toužil-li tolik po změně, na své původní místo) mohl přivolat třeba nějakého dalšího kolegu z nebeské kapely (???)

2. prosince:

Mladičký prosinec se od počátku snaží držet teploty okolo nuly, ale Šumava zatím není ochotna nabídnout příznivější tvář nežli takovouto, která může hravě přerůst v další sněhové přísliby včetně jejich realizace.

1. prosince: