Mistr výčepní v loňském roce a letos opět vítězství
Pětadvacetiletý vimperský rodák Stanislav Potůček vyhrál v minulém roce 1. místo v regionálním kole soutěže Mistr výčepní a letos toto prvenství opět obhájil. O soutěži se dozvěděl jen tak mimo řeč a rozhodl se, že to zkusí. Řekl si, že i kdyby neuspěl, tak nové zkušenosti se mu budou rozhodně hodit.
Mistra výčepu můžeme potkat v restauraci Hamajda ve Vimperku , kde vám určitě načepuje to nejlepší pivo, jaké umí.
Kdy jste načepoval své první pivo?
Své první pivo jsem načepoval myslím už v 15ti letech, kdy jsem měl brigádu u kamaráda v pojízdném občerstvení. Od té doby jsem se okolo piva začal pohybovat a věděl jsem, že to není tak jednoduché načepovat pivo jak si ostatní myslí. Už od té doby mě bavilo si zkoušet, co všechno se dá vlastně s pípou vykouzlit.
Dva roky po sobě jste obhájil první místo v soutěži, co to pro Vás znamená?
Znamená to pro mě strašně moc. Toto je už pro mě třetí ročník této soutěže. První se mi nevyvedl vůbec. Hlavní roli hrála hlavně nervozita, tak jsem sbíral alespoň zkušenosti od ostatních. Když jsem vyhrál loni tak jsem si myslel, že mi k úspěchu dopomohlo hlavně štěstí. Povedlo se mi to, jak mělo, ale v celostátním kole se mi moc nedařilo. Tento rok jsem byl nervózní hlavně z očekávání ostatních první místo obhájit. Připravil jsem se na soutěž víc a vyplatilo se mi to. Teď už vím, že to není o štěstí, ale o tom co člověk umí a jaký má k čepování a pivu vztah.
Jak taková příprava na soutěž vypadá? Čepovat, čepovat a čepovat…?
Tak nějak bych to řekl. Čím víc piv člověk načepuje tak se to potom samo nějak zautomatizuje. Hlavní je si zkusit napřed dělat ty chyby a poté čepovat bez nich. Dobré je, když vám někdo napřed ukáže schválně nějakou chybu a hned vedle toho postaví pivo správné, abychom viděli ten rozdíl mezi nimi.
Kolik bylo celkem účastníků v soutěži a jak to celé probíhalo?
Tento rok nás bylo 19. Je to sice méně než loni, ale na prestiži to neubíralo. Ráno jsme přijeli do Srdcovky v Českých Budějovicích, kde soutěž probíhala, a zaregistrovali jsme se. Poté nás tam přivítal moderátor celého dne Jonáš Novotný a tříčlenná porota v čele se sládkem pivovaru Gambrinus Pavlem Zítkem. Pak nás čekal písemný test, kde je 30 otázek, na které máme 10 minut. Otázky jsou zaměřené hlavně na to, jak se pivo vaří, historie pivovaru a i teoretika čepování. Povedl se na výbornou, protože jsem byl tento rok jediný, kdo dal test na 30/30. Největší problém je pro většinu historie pivovaru a osobnosti které jsou s ní spojeny. Po krátké pauze nastala část praktická. Úkolem je načepovat z výčepního kohoutu celli (tzv. pákový kohout) pivo do štucu „nadvakrát“ (štuc-vysoká sklenice) a z kohoutu baroko (tzv. otočný) pivo do krýglu „na hladinku“(krýgl-půllitr s uchem). Jeden z porotců kontroluje čepování, druhý čistotu skla a třetí servírování a celkový dojem. Zde jsem ztratil 3 body z 30ti možných. Po praktické zkoušce následoval oběd a vyhlášení výsledků.
Je soutěž rok od roku náročnější a panuje rivalita mezi soupeři?
Náročnější to je hlavně protože letos pivovar Gambrinus slaví 150let od založení. Celá soutěž je tím pádem větší, a prestižnější. Porota je tento rok přísnější a každý z nich má k dispozici jiný počet bodů, který může udělit. Test je o trochu složitější. Rivalita? Ta není žádná. Právě naopak, jeden druhému to přejeme, aby postoupil. S některými soutěžícími se už známe, takže si před testem naopak i poradíme a zkoušíme se navzájem.
Jaké jsou podmínky úspěchu?
Být nejlepší… Teď vážně, musíte to dělat hlavně srdcem. Svojí práci miluji a vím, co chci dělat celý život. Když o pivu člověk něco ví a může zákazníkovi trochu svých vědomostí i předat tak to je ta nejlepší odměna, kterou můžu získat. Samozřejmostí je i trocha toho tréninku. Je to o něco jednoduší, když jste za výčepem skoro každý den. Hlavně se o pivo člověk musí zajímat víc než jako o svoji práci.
Jak správně načepovat pivo a jaké se dělají nejčastěji chyby při čepování piva?
Nejdůležitější ze všeho je sklo. To musí být studené, mokré a hlavně čisté. Bez toho to prostě nejde. Existuje 5 správných stylů čepování piva. Hladinka, pivo čepované nadvakrát, mlíko, čochtan a šnyt. Záleží jen na tom, jak chceme, aby pivo chutnalo. Každý má chutě jiné a proto je jen na něm, které z nich si vybere. To je důvod proč jedno pivo může chutnat pokaždé jinak. V hospodách je nejčastěji vidět čepování hladinky a nadvakrát. Nejčastější chyby dělají hospodští právě se sklem. Hodně se setkávám s tím, že je pivo načepované do suché nebo špinavé sklenice (to poznáme tak, že na skle ulpívají malé bublinky). Někteří také načepují pivo a po té „dodělávají“ pěnu až na konci. Přitom by to mělo být naopak, napřed pěna a pod ní pivo. Pěna by také měla být čistá, mokrá a bez větších bublinek.
Vnímají štamgasti to, že jste mistr v čepování piva v našem regionu?
Myslím, že ano. Hodně lidí se ptá, jak to celé probíhalo, občas někdo přijde i pogratulovat ale jinak bych ani neřekl, že mě vnímají jako „mistra“. Se všemi štamgasty se znám, s většinou jsme kamarádi i v osobním životě, takže se tím nic moc nemění. Hlavní je abych i mimo soutěž za výčepem dělal vše na 100% tak, jak má být.
A co na to říká Váš šéf p. Dubský? Dal Vám přidáno?
Přidal mi práci :-)… Dělám si srandu. Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. V celé věci mě neustále podporuje, snaží se mě tlačit pořád dál, a co se týče techniky čepování a tak, rád se občas i na něco zeptá.
Jaké hříchy vídáváte u hostů a na co by si laici měli dávat pozor?
O hříchy až tak nejde. Jen občas někteří lidé si myslí, že tomu rozumí a snaží se vás poučit o něčem, co vlastně není pravda. Nejvíc bych asi vyzdvihl míru piva. Setkal jsem se s člověkem, který se mě snažil přesvědčit, že pivo má být přesně na míru a pak teprve pěna. (vždyť v pěně je přeci taky pivo, takže by se výčepní okrádal a nevypadalo by to zrovna esteticky) Nebo tak pivo na třikrát, čtyřikrát, pětkrát atd. Proč? Vždyť je akorát pak zbytečně teplé než ho doneseme na stůl. Jinak si myslím, že k nám chodí dobří hosté, kteří vědí co a jaké pivo chtějí.
Co umíte ocenit v jiném podniku a na co by se měl zaměřit laik?
Já ocením hlavně to, že se ostatní snaží. Je to totiž hlavně o snaze dělat pivo takové jako má být. Sládek pivo vaří, ale výčepní ho dělá. To funguje úplně všude. Takže jestli někdo řekne, že v nějakém podniku to pivo není dobré, rozhodně si myslím, že za to nemůže pivovar. Laik, který tomu třeba moc nerozumí, by si měl dávat pozor na bublinky, jestli neulpívají na skle (to znamená znečištěnou nebo suchou sklenici) a pak také na pěnu, která by neměla obsahovat žádné bublinky (výjimkou je podpis).
Kolik piv načepujete a kolik je rekord natočených piv pro jednoho člověka za den?
Někdy víc, někdy míň. Přes týden se to pohybuje okolo 150 piv denně. O víkendu to může být klidně i 2x tolik a když se na zimním stadionu hraje hokej tak to může být až 500 piv za den. To už je ale fakt hodně a lítá jedno za druhým. Ohledně rekordmana si už nejsem jist kdo to byl, ale od oběda až do večera vím, že u mě jeden člověk vypil 26 piv. A chtěl bych dodat, že se jednalo o „dvanáctky“.
Co je pivo s podpisem a podepisujete svá načepovaná piva i Vy?
To je ten pravý „majstr-štyk“. Podpis výčepního je jedna velká bublina dodaná na konci celého čepování navrch pěny. Je to takový bonus, který můžeme zákazníkovi dát. Když je čas, tak se podepisuji. Ve velkém spěchu na to bohužel není čas, ale když je, tak se snažím, aby bylo poznat, že takové pivo není možné dostat jen tak někde.
Jaké pivo je nejlepší?
Stručně? To, které je načepované správně.
Na závěr bych vás chtěl všechny pozvat na superfinále Mistra výčepního, které se koná 22.6.2019 na Náměstí republiky v Plzni, kde bude probíhat Gambrinus den 2019, při kterém oslaví pivovar 150 let od svého založení.
Dej bůh štěstí.
{gallery}Jitka/brezen/mistr_vycepni{/gallery}
{jcomments off}
