Porovnání posledních pěti zim na Plechém

Meteostanice Plechý v nadmořské výšce 1344 m n.m. měří teplotu vzduchu a výšku sněhu již pátou zimu. Lze tak již porovnat, jaká byla meteorologická zima 2018/2019 z hlediska průměrných teplot, či dnů s teplotou pod bodem mrazu. Na podrobnější porovnání zatím ale chybí delší pozorovací řada.

Co se týče průměrné teploty, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou klimatologickou zimu hodnoty-3,5°C.  Nejstudenějším měsícem zimy se stal leden (-7,0°C) naopak nejteplejší byl únor (-0,7°C) a to dokonce výrazně teplejší než předchozí čtyři únory. 

Dalším parametrem, který lze z hlediska teplot hodnotit, je počet dnů s mrazem, tedy dnů, kdy teplota klesne pod nulu. V právě skončené zimě bylo takových dnů 82, tedy nemrzlo v 8 dnech. Minimální teplota nad bodem mrazu byla v prosinci ve třech dnech, v lednu ani jednou a v únoru pět dní. Pokud mrazové dny porovnáme s předchozími zimami, nešlo o nic výjimečného.

Ledových dnů, tedy dnů s celodenním mrazem, kdy maximum nepřekročí hodnotu -0,1°C bylo v klimatologické zimě 2018/2019 statisticky 57. Nejvíce ledových dnů bylo v lednu a to celých 31, mrzlo tedy nepřetržitě celý měsíc. Naopak nejméně lednových dní bylo v únoru a to jen 9. Za posledních 5 zim bylo ledových dnů druhý nejvyšší počet po loňské zimě (65 dnů). Nejméně ledových dnů bylo naměřeno v zimě 2015/2016 a to jen 35. Pro úplnost dodejme, že více ledových dnů za rok zaznamenají horské hřebeny než horská údolí. U mrazových dnů je tomu často naopak.

V zimním období lze vyhodnotit i tzv. „arktické dny“, tedy dny, kdy maximální denní teplota nepřekročí hranici -10°C. Jsou zimy, kdy takový den není zaznamenán ani jeden, jindy se vyskytne několik takových dnů v řadě za sebou, jako tomu bylo například na přelomu února a března v roce 2017. V letošní zimě byl arktický den zaznamenán pouze jeden a to 25. ledna. Za posledních pět zim se vyskytlo pouze 9 artických dnů.

V další tabulce se na chvílí zastavíme u sněhové pokrývky. Ta se na Plechém měří pomocí ultrazvukového čidla. Přesnost měření se několikrát za zimu na této stanici kontroluje ručním přeměřováním sněhové pokrývky. Klimatologická zima trvá 90 dnů, v přestupném roce (2015/2016) o den více. Z tabulky tedy vyplývá, že uplynulá zima zaznamenala 89 dnů se sněhovou pokrývkou, sníh neležel v období klimatologické zimy na Plechém jen 8. prosince. Za 5 klimatologických zim dohromady neležela souvislá sněhová pokrývka pouze v 5 dnech (1% všech dnů). 

U sněhové pokrývky lze hodnotit i výšku sněhu. Tento parametr ale zařazujeme spíše pro zajímavost, protože maximální výška sněhu není obvykle v hřebenových partiích zaznamenána v období klimatologické zimy, ale většinou až na přelomu března a dubna. Nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena v klimatologické zimě 2017/2018 v měsíci lednu a to 205 cm. V právě skončené zimě bylo sněhové maximum v prosinci jen 66 cm, v lednu 167 cm a maximální výška sněhu byla naměřena v únoru 183 cm a to ve dnech 4. a 12. února.

Na závěr se vrátíme ještě jednou k teplotám a to k minimálním a maximálním. Hřebenové partie hor nejsou v tomto ohledu u minimálních teplot závislé na zmenšené oblačnosti či na bezvětří, jak je tomu například u mrazových kotlin. Hlavním kritériem je příliv studeného vzduchu ve výšce, pro meteorology sledovaná hladina 850 hPa (tedy přibližně nadmořská výška 1500 m). Nejchladnější období zimy přišlo na přelomu druhé a třetí dekády ledna, kdy teplota klesla 19. ledna na -15,5°C. Jak je z tabulky ale patrné, šlo tuto zimu o nejvyšší minimum za pět zim.

Maximální denní teploty v zimním období v hřebenových partiích jen velmi sporadicky dosahují hodnot kolem 10°C, letošní zima je v tomto ohledu výjimečná. V přílivu teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry se maxima pohybují pod touto hranicí. Za jasných nocí teploty v přílivu teplého vzduchu neklesají často pod nulu, ale v přízemní vrstvě, tedy v 5 cm nad zemí je vzduch prochlazený a není výjimkou že například při teplotě vzduchu ve 2 metrech nad zemí je přízemní teplota i -10°C. Nedochází tak k odtávání sněhu. Přízemní vrstva si drží teplotu pod nulou především v období zimního slunovratu, kdy je slunce nejníže nad obzorem a sluneční paprsky se odráží od sněhové pokrývky. V čem byla letošní zima, co se týče maxim výjimečná? Hned ve třech únorových dnech  teplota překročila hranici 10°C, vůbec nejtepleji bylo 18. února a to 13,2°C. Jde tak o nejvyšší teplotu naměřenou za posledních pět zim na Plechém. Naopak leden s měsíčním teplotním maximem -0,6°C  se stal rekorním za poslední pět zim. 

Zima 2018/2019 byla v hřebenových partiích rozhodně zajímavá. Nejchladnější leden za posledních 5 let, kdy teplota ani jednou nevystoupila nad bod mrazu a došlo tak k výrazné tvorbě námrazy, na druhou stranu nejteplejší únor za 5 let, kdy maximální denní teplota vystoupila hned ve třech dnech nad hranici 10°C. I přes tyto výkyvy si vrcholové partie prakticky celou zimu udržely souvislou sněhovou pokrývku.

(ir)