Nechce se tomu ani věřit, ale další zima je za námi. Zatím tedy jen ta klimatologická, která je omezena třemi měsíci – prosincem, lednem a únorem, což ale již nyní umožňuje zimu vyhodnotit například z hlediska teploty vzduchu. Protože je Šumava na naše poměry poměrně rozsáhlé pohoří, rozdělitelné mimo jiné i podle nadmořské výšky, zaměřilo se hodnocení opět na naše stanice umístěné v různých polohách. Pokud jde o předložené hodnocení klimatologické zimy 2018/2019, jde v tomto případě o hodnocení teploty vzduchu měřené standardním způsobem na stanicích reprezentující do určité míry šumavské podhůří, střední, vyšší a nejvyšší polohy. V tomto kontextu zmíněné polohy zastupují meteorologické stanice ve Vimperku (658 m n. m.), u Řasnice (770 m n. m.), na Horské Kvildě (1052 m n. m.) a na lokalitě Březník – hřeben (1350 m n. m.). Jedná se o soukromé amatérské meteorologické stanice měřící teplotu vzduchu ve standardním režimu, pouze stanice Březník hřeben je navíc i součástí sítě Českého hydrometeorologického ústavu, jež data ze stanice také přebírá (Foto 1 – 4).
Jako dlouhodobý průměr pro porovnání s aktuální zimou byla pro uvedené amatérské stanice použita jimi naměřená 30letá řada zim (1986/87 až 2015/16). Pro nejvyšší polohy Šumavy, vzhledem k velmi krátké historii stanice Březník hřeben, byl jako dlouhodobý průměr uveden používaný normál (pravděpodobně 1982-2010) teploty vzduchu z archivu stanice Grosser Arber (1437 m n. m., zdroj dat: wetteronline.de a wetterzentrale.de), podobně i průměrná teplota pro porovnání dlouhodobé řady klimatologických zim. Dlužno poznamenat, že svou nadmořskou výškou je Březník hřeben ze všech našich stanic také stanici Grosser Arber nejblíže.
Foto 1. Zimní Vimperk ze 4. února 2018 (sumava.eu) Foto 2. Meteorologická stanice u Řasnice (770 m)
Foto 3. Meteorologická stanice Horská Kvilda 2 (1058 m) Foto 4. Meteorologická stanice Březník hřeben (1350 m)
Klimatologická zima 2018/19 byla jako celek na Šumavě teplejší než průměr o 0.6 °C na stanicích Řasnice a Březník hřeben, o 1.1°C na Horské Kvildě a o 1.5 °C ve Vimperku. Nejchladnějším měsícem na Šumavě byl na všech stanicích leden, s nejvýraznější odchylkou od průměru -2.7 °C v nejvyšších polohách (Březník hřeben) a nejnižší odchylkou -0.3 °C ve Vimperku. Nejteplejším měsícem byl v nejvyšších polohách únor s odchylkou +4.3 °C oproti průměru, na ostatních stanicích byl nejteplejším měsícem zimy prosinec, nejvýrazněji pak na Horské Kvildě (teplejší o +3.2 °C než průměr), dále na Řasnici (o +2.6 °C), ve Vimperku (o +2.5 °C). Stejnou průměrnou teplotu jako v prosinci měl ve Vimperku i únor. V nejvyšších polohách byla zaznamenána průměrná teplota prosince jen o 0.1 °C vyšší, než je uvedený průměr (Tabulka 1).
Tabulka 1. Průměrné teploty vzduchu za klimatologickou zimu 2018/19 a její jednotlivé měsíce, porovnání s 30letým průměrem (1986/87 až 2015/16).
* uveden normál ze stanice Grosser Arber (1437 m, dle wetterzentrale.de)
Ve svém teplotním průběhu se klimatologická zima vyznačovala výraznějšími teplými epizodami na počátku prosince či kolem Vánoc, a velmi výraznými především denními maximy od poloviny února (např. na stanici Grosser Arber byla 17. a 18. února překonána dosavadní maxima teploty vzduchu pro tyto dny dokonce o více než 10°C). Výsledkem je právě výrazně nadprůměrný únor v nejvyšších polohách, zatímco v údolích středních a vyšších poloh díky chladnějším nocím průměrná teplota v únoru takové kladné odchylky nedosáhla. Nejchladnější epizoda zimy i nejnižší průměrná denní teplota byly ve všech polohách zaznamenány ve druhé polovině ledna (Graf 1).
Graf 1. Průměrné denní teploty vzduchu v průběhu klimatologické zimy 2018/19 a porovnání s dlouhodobým průměrem (zdroj: vlastní data a wetterzentrale.de)
Na základě uvedených skutečností ze čtyř vybraných stanic lze skončenou klimatologickou zimu hodnotit pro většinu Šumavy jako teplotně mírně nadprůměrnou s nejvyšší kladnou odchylkou +1.5 °C od průměru v podhůří Šumavy. V nejvyšších polohách byla průměrná teplota zimy na stanici Březník hřeben -3.2 °C a na stanici Grosser Arber -3.4 °C, což zde činí zimu jen o několik desetin stupně Celsia teplejší, než je hodnota uvedeného dlouhodobého průměru. V tomto případě nebyla z hlediska průměrné teploty vzduchu uplynulá zima oproti předešlým ničím výjimečná (Graf 2). Pokud jde o celkové zimní projevy v kontextu posledních zim lze hodnotit uplynulou zimu, především od středních poloh Šumavy výše, jako velmi zdařilou (Foto 5 a 6).
Graf 2. Průměrná teplota vzduchu v zimním období (prosinec – únor) za posledních 33 let v různých polohách Šumavy (zdroj: vlastní data a wetterzentrale.de)
Foto 5. Únor 2019 na Horské Kvildě (sumava.eu) Foto 6. Leden 2019 na Březníku (sumava.eu)
(jp, av)
