Paliativní péče a mobilní hospic v Sušici?
Rozhovor s MUDr. Kateřinou Novou o nové pomoci těžce nemocným a jejich rodinám
Paliativní péče a mobilní hospice nabývá v posledních několika letech na významu. Jde o péči, kterou potřebuje stále více lidí, bohužel pro stále velkou část z nich je buď vůbec, nebo těžko dostupná. V Sušici by se pacienti a jejich rodiny mohli této péče v širším rozsahu dočkat už brzy. Především díky aktivitě praktické lékařky MUDr. Kateřiny Nové.
Co je vlastně paliativní péče a komu je určena?
„V laické, ale i odborné veřejnosti je paliativní péče spojena především s onkologicky nemocnými pacienty. To je sice pravda, ale tito pacienti tvoří jen malou skupinu. Paliativní péče se stará o nemocné, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém či terminálním (konečném) stadiu, s cílem zmírnit bolest a duševní i psychická strádání, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Patří sem pacienti s pokročilou formou demence, geriatričtí pacienti v závěru svého života, dále pacienti s pokročilým orgánovým selháním (srdce, ledvin, jater, plic), pacienti s neurodegenerativními chorobami jako je např. roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza, pacienti po kraniocerebrálních traumatu, či různých formách těžkých mozkových příhod.V neposlední řadě jsou specifickými skupinami pacienti s AIDS a dětští pacienti. Tento výčet ukazuje na velmi různorodou skupinu pacientů, kteří paliativní péči potřebují a využijí.
Dále je třeba si vysvětlit že paliativní péče se dělí na všeobecnou a specializovanou. Všeobecnou může (a měl by) poskytnout jakýkoliv lékař mající ve své péči pacienta, který by paliativní péči potřeboval; v číslech je těchto pacientů kolem 80-90 %. Jen asi 10-20 % pacientů potřebuje komplexní přístup s nutností zajištění léčby celým týmem specializované paliativní péče.“
Přehled typů paliativní péče, která by měla být pacientům dostupná, je možné přehledně uvést například tabulkou:
Hodně se mluví o mobilních hospicích, můžete nám je podrobněji popsat?
„Mobilní hospic je ambulantní forma specializované paliativní péče. V poslední době jich vzniká stále více, bohužel jen hrstka z nich má péči hrazenou zdravotní pojišťovnou. Aby tomuhle zařízení byla péče proplácena, musí splňovat poměrně přísné, především personální, podmínky. Musí zde pracovat minimálně lékař v úvazku 1,2 a z toho alespoň 1 celý úvazek pokrývá paliatr (lékař se specializací v paliativní medicíně), dále minimálně 5,0 úvazků zdravotních sester – z důvodu garance péče v režimu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu (24/7). Další podmínkou pro přijetí je, že pacient má zajištěnou celodenní péči jiné osoby nebo rodiny. Pojišťovna následně hradí hospicovou péči v délce 30 dnů, pak platby snižuje, ale ani v plné úhradě platby nepokryjí skutečně vynaložené náklady. Proto jsou mobilní hospice v podstatě doslova závislé na dalších zdrojích financování.“
Bylo by řešením více mobilních hospiců?
„Poptávka po mobilní hospicové péči je v současné době tak velká, že k tomu, aby bylo možné ji pokrýt, by muselo vzniknout nereálné množství takových ‚zařízení‘. Také je třeba vědět, že mobilní hospicová péče by měla být určena především pro pacienty symptomově těžkými, jejichž zdravotní stav je velmi vážný a je třeba zapotřebí i speciálního přístrojového vybavení a léčiv, které nemůže psát praktický lékař.
Mám-li odpovědět na otázku přímo, pak pouhé navyšování počtu mobilních hospiců nic nevyřeší.“
V čem tedy Vy vidíte řešení?
„Faktem je, že dnes jsou klienty mobilních hospiců v nemalé části i takoví pacienti, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou péči, ale plně by jim vyhovovala péče paliativní všeobecná, kterou může (a měl by) poskytnou zpravidla praktický lékař ve spolupráci s agenturou domácí zdravotní péče, tj. vyškolenými zdravotními sestrami. Z tohoto důvodu se domnívám se, že je nutno především rozvíjet paliativní péči všeobecnou, to znamená zapojit myšlenku paliativní péče hlavně do úrovně ošetřujících lékařů, v domovech pro seniory, v léčebnách dlouhodobě nemocných.
Pokud tato část nebude fungovat, pak se pacienti a jejich blízcí budou nadále obracet na domácí hospice, které jsou pak kapacitně zcela vytížené a nejsou schopné vyhovět skutečně potřebným pacientům, kteří následně umírají v nemocnici.“
Jaká je situace ohledně dostupnosti paliativní péče u nás v regionu?
„Nedávno jsem byla na stáži v mobilním hospici Cesta domů; tam jsem viděla přehlednou mapu všech poskytovatelů paliativní péče v ČR. Na mapě byla 2 bílá místa: Klatovsko-Sušicko, a oblast Ostravy. Co se týče dostupnosti paliativní péče u nás, jsme na tom skutečně hodně špatně. V podstatě tu nemáme možnost žádné formy specializované paliativní péče. Mobilní hospice, které vznikají na Strakonicku a Plzeňsku, nejsou z hlediska vzdálenosti dostatečně dostupné. Zde paradoxně asi zatím nejvíce v rámci svých možností zajišťují péči praktici ve spolupráci s HC službou (domácí zdravotní péče – Home Care) která ale bohužel nemá plný počet potřebných sester, takže může za pacienty přijet jen v denních hodinách, a to maximálně 3x.“
Vidíte možnost, jak situaci zlepšit?
„Věřím, že ano. Právě proto, že o této neutěšené situaci víme, podnikáme v posledních několika letech kroky, které by ji dokázaly zlepšit.“
Konkrétně?
,,Poslední 4 roky se vzdělávám v tomto oboru, a půjde-li vše podle plánu, měla bych tento rok atestovat (získat plnou odbornou způsobilost k výkonu lékaře – paliatra). Rovnou upozorňuji a chci vyvrátit již kolující dohady, že v Sušici budu osobně zřizovat mobilní hospic (samozřejmě nevyloučím, že někdo jiný ano). Zatím to určitě nemám v plánu, protože by to znamenalo vzdát se praxe praktického lékaře, což nechci. Ráda bych šla cestou zřízení paliativní poradny, kde by pacienti a jejich rodiny získali všechny potřebné informace týkající se paliativní péče. Ideálem by bylo, pokud by se povedlo se zdravotními pojišťovnami nasmlouvat ve zkráceném úvazku paliativní ambulanci a s tím související zlepšení dostupnosti domácí zdravotní agentury v režimu 7/24.
Od roku 2018 zavádíme paliativní postupy v domově pro seniory, díky spolupráci s vedením domova bylo v říjnu loňského roku třicet sester a pečovatelů proškoleno ve specializovaném ELNEC kurzu (End Of Life Nursing Education Consortium – intenzivní vzdělávací kurz s mezinárodní licencí pro všeobecné sestry a pečovatele pracující s pacienty v konečné fázi života). V letošním roce bychom rádi pořídili speciální přístrojové vybavení jako je oxygenátor, infusní pumpa a další.“
Kdo tyhle aktivity financuje a jak budou pokračovat?
,,Dosud jsme si vše financovali z vlastních zdrojů. Nyní ve spolupráci s Ing. Dášou Jíchovou jsme v listopadu loňského roku podali žádost o grant, který byl vypsán fondem Avast. V prosinci jsme byli pozváni do užšího výběru a k naší velké radosti se podařilo grant získat. Jedná se o částku 400 tisíc, která má posloužit právě pro sdílení paliativní péče v regionu. Díky tomu můžeme uspořádat ucelený cyklus přednášek s paliativní tématikou pro lékaře klatovského okresu, vytvořit vzdělávací a informační materiály pro laickou i odbornou veřejnost a na podzim plánujeme další ELNEC kurz nejen pro zaměstnance sociálních služeb města Sušice, ale i pro sestřičky z nemocnice, které by měly zájem, pečovatele charity nebo Home Care služby působící na Sušicku a Horažďovicku.
Myslím si, že na letošní rok toho máme v plánu poměrně dost a doufám, že většina z řečeného vyjde a obyvatelé Sušicka budou paliativní péči, zase o něco blíže.
Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří myšlenku rozvoje paliativní péče v našem regionu podporují, ať už se jedná o vedení Domova pro seniory, jeho zaměstnance, nebo Mgr. Šafaříkovou z Odboru sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu.‘‘
-ed-
{jcomments off}
