Hodinový blok občanské a investigativní žurnalistiky o životním prostředí. Dokument na ekologické téma, Nedej se plus a Občanské noviny
Když byla v roce 1991 Šumava vyhlášena největším českým národním parkem, netušil asi nikdo, že začínají tři dekády napínavých sporů o zonace – a s nimi i o samotnou budoucnost tohoto chráněného území. Ačkoliv na počátku podobu hranic parku a jeho odstupňovaných zón ochrany formovaly různé náhledy ochránců přírody a biologů, nejpozději v období náhradních restitucí koncem 90. let začaly čím dál více přicházet ke slovu spekulace zájmových skupin s lukrativními pozemky v málo osídlené přírodě.
Náhradní restituce a další ožehavé chvíle pro osud šumavské divočiny se tehdy většinou děly stranou zájmu veřejnosti. To se mělo změnit nejpozději v roce 2007, v názorové bitvě ekologů s těžaři nad následky orkánu Kyrill. Od tohoto momentu se park ocitnul v epicentru celonárodní pozornosti – aby v něm zůstal až do přijetí zákona o národních parcích na jaře roku 2017. Dokument se pokouší o historickou analýzu milníků, které demarkační čáry národního parku Šumava v posledních třech desetiletích proměňovaly a ovlivňovaly.
{jcomments off}
