Ejhle, přijde Pán

Nový církevní rok začíná první adventní nedělí. Název pochází z latinského slova „adventus“ (příchod). V křesťanském smyslu slova tento výraz označuje příchod Mesiáše, který se uskutečnil narozením Ježíše Krista . Adventní doba trvá dnes 4 neděle před slavností Narození Páně (25.12.). První začátky adventu se objevily v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi.

K předvánoční výzdobě patří již tradičně adventní věnec se čtyřmi svícemi, které se postupně zapalují vždy následující neděli. Tento zvyk nepřímo navazuje na židovskou tradici starou více než 2000 let při slavení svátků světla zvaných „chanuka“, které spadají na přelom listopadu a prosince. 

Výraznou postavou adventní doby je svatý Jan Křtitel, bezprostřední předchůdce Krista. Jde před Ježíšem a vydává o něm svědectví svým kázáním, křtem obrácení a nakonec svou mučednickou smrtí.
Následný vánoční okruh končí svátkem Křtu Páně, který připadá vždy na neděli po 6. lednu, kdy se slaví slavnost Zjevení Páně, neboli lidově svatých Tří králů.

 

V Římě bylo zvykem slavit Narození Páně 25. prosince už v 1. polovině 4. století. Odtud se tento svátek brzy rozšířil i na Východ

V neděli po Narození Páně se slaví svátek Svaté rodiny, zavedený v roce 1921. První leden je zasvěcen Matce Boží, Panně Marii. Tento nejstarší mariánský svátek se slavil v římské liturgii už v 8. století.

 

 

Nejznámější svatí adventní doby

Svatý Ondřej (30.11.)

Svatý Ondřej se narodil se v Betsaidě v Galileji. Se svým bratrem Šimonem se živil rybařením. Stal se učedníkem Jana Křtitele a později prvním učedníkem Ježíše Krista. Mezi učedníky přivedl i svého bratra Šimona (pozdějšího apoštola Petra).
Evangelia uvádějí, že byl jedním z nejbližších Ježíšových učedníků, kteří byli přítomni některým výjimečným událostem a býval zmiňován především v souvislosti se zázračným nasycením pěti tisíc.
Svatý Ondřej působil jako apoštol křesťanství v Malé Asii a Skýtii u Černého moře až po Volhu. Na sklonku svého života hlásal evangelium v řeckém Patrasu. Zde ho za vlády císaře Nera nechal zatknout místodržící Egee, krutě jej týral a nutil obětovat římským bohům. To Ondřej vytrvale odmítal, a tak byl podle legendy 30. listopadu kolem roku 60 ukřižován na kříži ve tvaru písmene X, který se od té doby podle něj nazývá svatoondřejský kříž.
Památkou svatého Ondřeje začíná nový církevní rok.
Sv. Ondřej je patronem :
rybářů a obchodníků s rybami, řezníků, horníků, provazníků, nosičů vody;
proti dně, bolestem v krku, křečím, růži (Ondřejova nemoc);
za dobrou svatbu.

 

 

 

Svatá Barbora (4. prosince)

Svatá Barbora – Barbora z Nikomédie – panna a mučednice patří ke 14 svatým patronům, jež lidé vzývali v nejtěžších chvílích, např. při morových epidemiích.
Podle legendy byla krásnou dcerou bohatého kupce Dioscura, žila na počátku 3. století v Nikomédii (malá Asie – dnešní Turecko). Její otec, zapřísáhlý nepřítel křesťanů, dceru vychovával v helénistickém duchu. V úmyslu chránit ji před vlivy „špatného“ světa a nápadníky, věznil ji ve věži vedle jejich domu . Přesto jeden ze sloužících – tajný křesťan – obrátil Barboru na víru. Když se o tom otec dozvěděl, chtěl, aby se dcera víry zřekla. Když odmítla, ze vzteku jí uťal hlavu mečem.
Příběh panny mučednice pochází pravděpodobně až ze 7. století, přesto Barbora patří k nejuctívanějším světcům, což dokládají stovky kostelů a kaplí jí zasvěcených, či nesoucích její jméno. Byly jí také zasvěceny mnohé kostelní zvony.
Svatá Barbora je patronkou mnoha řemesel a povolání, z nichž nejvýznamnější jsou horníci, jež jí zasvětili mnoho kostelů, kaplí a oltářů (nejvýznamnější u nás je chrám sv. Barbory v Kutné Hoře – městě stříbrných dolů), a pořádali na její svátek okázalá procesí. V dolech horníci nechávali tento den hořet ve štolách přes noc kahany na ochranu před smrtí a úrazy – Barbořino světlo
Sv. Barbora je patronkou horníků, slévačů, stavebních dělníků, pokrývačů, tesařů i architektů, dále kameníků, kuchařů a řezníků.
Dále je uctívána jako ochránkyně proti smrti bleskem, proti bouřím a požárům a je patronkou umírajících.

 

 

Svatý Mikuláš (6. prosince)

Skutečná historie, legenda a tradice se spojují u Mikulášovy osoby v pestrý celkový obraz: Mikuláš, světec a přítel dětí, patron zajatců, biskup, mučedník a pomocník v nouzi.
Historicky doložená data: Mikuláš se stal kolem roku 300 jako mladý muž (narozen kolem r. 270 v řeckém Patrasu) biskupem v Myře (Turecko). Za pronásledování křesťanů kolem r. 310 se Mikuláš dostal do zajetí a byl v žaláři těžce trýzněn. Ještě poznamenán utrpěným mučením, vystoupil r. 325 na Nicejském koncilu. Více se o jeho životě a působení s jistotou neví. Je známo až přibližné datum biskupova úmrtí: 6.prosinec mezi roky 345 a 351.
Mikulášův kult se rozšířil asi po dvou staletích v celé řecké církvi, později i ve slovanských zemích. K největšímu Mikulášovu uctívání došlo od 8. století v Rusku, jehož je od té doby patronem. Od 10. století je úcta k sv. Mikuláši známá v Německu, Francii a Anglii a od 11. století v Itálii, kam italští piráti přenesli v Turecku uloupené Mikulášovy ostatky. Dodnes jsou uloženy v bazilice sv. Mikuláše v jihoitalském městě Bari.

Štědrost světce vychází z legendy o obdarování tří dcer zadluženého otce, který se rozhodl prodat své dcery do nevěstince. Když se o tom dozvěděl sv. Mikuláš, vhazoval otevřeným oknem do ložnice dívek tři noci za sebou peníze, jimiž jejich otec nejen splatil dluhy, ale ještě zbylo na věno. Z této legendy vychází i typické znázorňování sv. Mikuláše se třemi zlatými jablky na knize.

Sv. Mikuláš (St. Nicolaus, odvozeně Santa Claus) naděluje dětem dárky o vánocích v Anglii, USA, Švédsku a v dalších zemích. Ke spojení postavy sv. Mikuláše s vánoční nadílkou však ve střední Evropě nedošlo. V české tradici se mikulášská nadílka odbývala vždy v předvečer světcova svátku. Nejstarší zápisy o tom u nás existují již ze 14. století.

Sv. Mikuláš je patronem Ruska a Lotrinska. ministrantů, dětí a panen, poutníků, cestujících, obchodníků a právníků.Dále je patronem lékárníků, hasičů, hostinských, řezníků a zajatců.Též je vzýván jako ochránce proti zlodějům. Sv. Mikuláš je hlavním patronem českobudějovické diecéze, kde je mu též zasvěcen katedrální chrám.

 

 

Neposkvrněné Početí Panny Marie (8. prosince)

Neposkvrněné početí Panny Marie definoval jako článek víry papež Pius IX. 8.12.1854 v encyklice „Ineffabilis Deus“, podle níž „blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí s ohledem na zásluhy Ježíše Krista uchráněna veškeré poskvrny dědičného hříchu“.

Tato skutečnost se v církvi vždy vyznávala. Již od prvních staletí se v tomto smyslu vyjadřovali následující světci: Justin, Irenej, Tertulián, Ambrož, Augustin a další. Na křesťanském „Východě“ se svátek Neposkvrněného početí Panny Marie začal slavit ke konci 7. nebo počátkem 8. století. Na „Západě“ se s konečnou platností prosadil ve 14.-15. století.

Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie je v liturgii katolické církve slavností.

 

 

 

 

Svatá Lucie (13. prosince)

Lucie pocházela z bohaté rodiny, narodila se roku 286 v Syrakusách, kde prožila celý svůj život. Od dětství byla tajnou křesťankou a tajně se zaslíbila Bohu – složila slib věčné čistoty. Když jí matka chtěla vdát za pohana, uprosila ji na odklad svatby. Matka se v této době roznemohla a Lucie ji přesvědčila, aby se vydala do Catanie ke hrobu svaté Agáty. Matka se zde zázrakem uzdravila a za to, že jí dívka tak dobře poradila, slíbila jí splnit jakékoli přání. Lucie si vyprosila zrušení svatby. Matka svolila, avšak uražený mladík udal dívku místodržícímu císaře Diokleciána, který nechal Lucii velmi krutě mučit, až ji nechal usmrtit dýkou v hrdle nebo setnout. Zde se legendy rozcházejí.

Podle jiné pověsti mladíkovi, který si jí chtěl vzít a jenž si zamiloval její krásu, především její oči, poslala své oči, které si předtím vydloubla. Mladík byl uražený a dal ji mučit, až jí nakonec podříznul sám hrdlo.
Jiná legenda tvrdí, že nebyla tak krutě mučena, ale protože odmítla obětovat pohanským bohům a vzdát se víry, měla být odvezena do nevěstince povozem s volským zápřahem . Když dívka usedla na vůz, nemohli s ním hnout ani lidé, ani koně. Rozezlený kat jí podříznul hrdlo.
Lucie byla usmrcena ať tak či tak 13. prosince. Nad jejím hrobem byl postaven kostel. Kosterní ostatky jsou uloženy v Benátkách, ale nárok si na ně činí Syrakusy i francouzský Metz.Ve chvíli, kdy dívka umírala, vyřkla proroctví, že pronásledování křesťanů brzy skončí. A skutečně, roku 313 povolil křesťanství římský císař Konstantin.
Je uctívána především v Itálii, kde se konají každoročně slavnosti s průvody nebo procesím se zapálenými světly, stala se symbolem čistoty a patří k nejuznávanějším světicím.
Sv. Lucie je patronkou velkého množství profesí a řemesel. Např. kajících se nevěstek, sedláků, sklářů, sedlářů, krejčích, švadlen, tkalců, nožiřů, kočích, písařů, notářů, poduškářů, pedelů i vrátných. V Anglii je patronkou advokátů, podomních obchodníků, spisovatelů a služek. Lidé se k ní modlili proti očním nemocem, bolestem v krku, infekcích, krvácením a úplavici. Je ochránkyní dětí a slepců.

 

(čerpáno z www.hostyn.cz_cirkevni_rok)

 

——————————————————————————————————————————————————————————————————————————

A pro dnešní večer:

 

Štědrej večer nastal

 

 

 

Štědrej večer nastal,
štědrej večer nastal.
Koledy přichystal,
koledy přichystal.(opakovat)

Paní mámo vstaňte,
paní mámo vstaňte.
Koledy nám dejte,
koledy nám dejte.(opakovat)

Paní máma vstala,
paní máma vstala.
Koledy nám dala,
koledy nám dala.(opakovat)

 

Narodil se Kristus Pán 

Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se.
Z života čistého,
z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Člověčenství naše, veselme se,
ráčil vzíti na se, radujme se.
Z života čistého,
z rodu královského,
nám, nám narodil se.

Goliáš oloupen, veselme se,
člověk jest vykoupen, radujme se.
Z života čistého,
z rodu královského,
nám, nám narodil se.

 

 

TIchá noc, svatá noc

 

Tichá noc, svatá noc
jala lid v blahý klid.
Dvé jen srdcí tu v Betlémě bdí,
Hvězdy při svitu u jeslí dlí,
V nichž malé děťátko spí,
v nichž malé děťátko spí.

Tichá noc, svatá noc!
Co anděl vyprávěl,
přišed s jasnosti v pastýřův stan,
zní již z výsosti, z všech země stran:
„Vám je dnes spasitel dán,
přišel Kristus Pán!“

Tichá noc, svatá noc!
Ježíšku na líčku
boží láska si s úsměvem hrá,
zpod zlaté řasy k nám vyzírá,
že nám až srdéčko plá,
vstříc mu vděčně plá.

————————————————————————————————————————————————————————————————

 

 

KRÁSNÝ A POHODOVÝ ADVENTNÍ VEČER V KRUHU NEJBLIŽŠÍCH, S RADOSTÍ PROŽITÝ, VE

ZDRAVÍ UŽITÝ, ALESPOŇ JEDNO SPLNĚNÉ PŘÁNÍ A POD STROMEČKEM  MILÉ PŘEKVAPENÍ 

VÁM VŠEM PŘEJE

 

redakce

 

 {jcomments off}