Nemocnice České Budějovice zadala za 10 měsíců veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun jediné firmě bez soutěže. Celkově šlo podle registru smluv o 697 jednotlivých zakázek. Zařízení podle zjištění spolku Oživení zneužívá výjimku v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Podle dřívějšího rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přitom nemocnice nemohou nakupovat léky podle této výjimky. Upozornit úřad na konání nemocnice je ale příliš drahé: občané by museli zaplatit poplatek 10 000 korun za podnět na každou zakázku. Celkově by tak museli zaplatit skoro 7 milionů korun. Nastává tak absurdní situace, kdy si občan musí „připlatit” za to, aby mohl upozornit kontrolní orgán, že stát se nechová hospodárně.
Nemocnice České Budějovice přiklepla bez soutěže dodávky léků za 200 milionů korun jedné firmě. Společnost Phoenix, a.s. dodala jen od června 2017 do dubna 2018 nemocnici celkem 697 zakázek v této hodnotě. Zařízení podle všeho zneužívá výjimku v zákoně o zadávání veřejných zakázek. „Výjimka se vztahuje na nákupy komodit, jejichž cena kolísá. Z našeho pohledu však do této výjimky nespadají pravidelné nákupy léků a zdravotnického materiálu. Potvrzuje to i dřívější rozhodnutí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže,” říká právník Marek Zelenka z protikorupčního spolku Oživení, které je součástí Rekonstrukce státu.
Nákupy léků podle zmíněné výjimky se ÚOHS věnoval na základě podnětu Oživení už v létě 2017. Tehdy prověřoval stejný postup Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), který pomocí rámcové smlouvy nakupoval léky za miliony korun ročně – bez soutěže. Úřad přitom pravomocně rozhodl, že Ústav hematologie výjimku ze zákona zneužil. Udělil tehdy pokutu 200 tisíc korun.
Nemáme dost peněz na velké ryby
V čem je tedy případ nemocnice České Budějovice odlišný? V prvé řadě v tom, že protikorupční spolek nemá dost peněz, aby mohl upozornit na podobné obcházení zákona o veřejných zakázkách. Úřad si totiž za každý podnět účtuje poplatek 10 000 korun. Vzhledem k tomu, že nemocnice s firmou Phoenix, a.s. uzavřela hned 697 jednotlivých zakázek, musela by organizace podat takřka 700 žádostí a utratit tak necelých 7 milionů korun. „Podali jsme proti tomuto poplatku už stížnost k Ústavnímu soudu. Přijde nám absurdní, aby občané platili kontrolním institucím státu za to, že chtějí upozornit na možnou nehospodárnost některé ze státních institucí,” dodává právník Marek Zelenka z Oživení.
Povinnost platit takto vysoký poplatek za vyřízení podnětu inicioval sám předseda ÚOHS Petr Rafaj. Zákonodárci ji vložili do nového zákona na konci roku 2016. A podle protikorupčních organizací měla na chod úřadu zásadní dopad. „Od zpoplatnění se podněty na pochybení ve veřejných zakázkách téměř přestaly používat – chodí jich na úřad osmkrát méně. Jednalo se přitom o nenásilnou cestu, která neblokuje zadávání veřejných zakázek a pomáhá kontrolní činnosti úřadu,” říká ekonomický analytik Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab.
Statistiky podnětů to dosvědčují. V oblasti veřejných zakázek řešil ÚOHS od roku 2012 do října 2016 měsíčně v průměru 84 podnětů. Po zavedení poplatku, tedy od října 2016 do června letošního roku, je to měsíčně v průměru jen 10 žádostí, které jsou placené, a úřad se jimi tedy zabývá. Zbylými žádostmi se úřad vůbec nezabývá.
Oslovíme úředníky jinou cestou
Úředníci ze sekce veřejných zakázek ÚOHS by měli řešit každý podnět, o kterém se dozví. „Zkoušeli jsme je už kontaktovat různými způsoby – třeba osobním dopisem nebo žádostí na základě práva o svobodném přístupu k informacím, ale předstírají, že bez poplatku podnět neviděli, a proto jej neřeší,” dodává Marek Zelenka z Oživení. Z tohoto důvodu připravila protikorupční platforma Rekonstrukce státu billboard, který shrnuje základní informace o praktikách nemocnice České Budějovice. „Billboard bude od čtvrtka stát před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, aby se úředníci nemohli vymlouvat, že o popsané situaci nic nevědí,” přiblížil právník Lukáš Kraus z Frank Bold.
Ministři slíbili nápravu
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na protikorupční radě vlády minulý týden přislíbil, že se tématu zneužívání výjimky na nákupy léků u českých nemocnic bude osobně věnovat. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) k problému poplatků na radě uvedl, že ministerstvo zatím nebude navrhovat změnu zákona, protože počká na rozhodnutí Ústavního soudu. Zatím tak nejsou známé žádné kroky, které by ministři reálně provedli k zastavení této praxe.
Kdo je Rekonstrukce státu?
Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.
