Bouřlivý začátek jednání zastupitelstva města, vyvolaný rozhodnutím rady města vypsat konkurzy na ředitele/ředitelky dvou škol, mě přiměl napsat pár následujících vět.
Setrvání na místě výkonného ředitele /vedoucího/ není – nesmí být – výrazem vděčnosti nebo odměny za minulé služby.
Proto odvolání na konci funkčního období NEMÚŽE BÝT NEVDĚKEM.
Každý, kdo je jmenován /zvolen/ na ohraničené období, s tím musí počítat.
Chápu, že to přináší určitou nejistotu a tlak, ale jmenovaná osoba s tím do své funkce nastupuje, musí s tím počítat a v neposlední řadě se to promítá i do jejího platu.
Prioritou dobrého ředitel je řádný chod svěřené organizace a její další rozvoj. Není to sportovec nebo bojovník vyžívající se v osobních soubojích, aby byl nadšen konkurzy a vyžíval se v nich. Nicméně, jak už jsem řekl, musí s nimi počítat.
Obě ředitelky jsou již dlouho ve svých funkcích, na konci minulých 6ti letých období konkurzu nebyly vystaveny. To, že by nyní byly konkursnímu řízení vystaveny, nelze považovat za nepřiměřenou zátěž.
Zřizovatel má právo konkurzy vypsat.
Ředitelky se mohou do nich přihlásit.
Složení komisí dává dobrý předpoklad objektivního hodnocení, při kterém se jistě přihlédne k dosavadní práci a i z ní vyplývající míry jistoty splněný předložených plánů dalšího směřování svěřeného zařízení.
Politizace a emocializace případu veřejným dopisem převážně členů ODS před nastávajícími komunálními volbami je dalším příkladem i důsledkem stávajícího rozdělení Vimperku, kde diskuse jako způsob nalézání a dosahování řešení jsou nahrazovány nátlakovými akcemi.
Milan Straka
{jcomments off}
