Miniatury: Krátká zastavení

27 ledna, 2018
08:58

Krátká zastavení

Krátkou ulicí otřásá nervózní troubení. Koukám, co se děje. Takřka uprostřed stojí auto. U jeho otevřených dveří si dvě ženy navzájem ukazují dětské oblečky. Rozkládají je v rukou, obracejí ze strany na stranu. Divoce gestikulujícího řidiče za předním sklem dodávky nevnímají.

***

U Volyňky stojí dívka v džínovém kabátku a s barevným šátkem na krku. Zpod kapuce jí prosvítají blond vlasy. Je prosté všední ráno, chumelenice se snáší a ona tu sama krmí kachny. Zimu tu přečkávají čtyři rozkošné párečky. Hned si zapisuju haiku:

Hejno kachen –

mezi sněhovými vločkami

padají kousky chleba.

Dvě děti se rozbíhají. Chlapec je rychlejší, holčička se školní brašnou trochu zaostává, klouže jí to. Nakonec oba stojí vedle dívky a dívají se dolů do proudu říčky.

***

Jdu si koupit pod most párkový salát. Těším se, že si sednu na kámen a budu pozorovat proud Volyňky. Teče a přesto stojí na místě. Běží a setrvá v přítomnosti.

Pod mostem potkávám podroušeného chlápka s rudou a poněkud oteklou tváří. Na zádech nese omšelý batoh. Usměju se na něj.

„Promiňte, pane,“ zastavuje se. „Jel jsem stopem a jsem krapet… trinken.“

Aha, bude chtít almužnu, myslím si, ale on se ptá: „Co máme za měsíc? Je duben?“

„Leden, kamaráde, leden.“

„Já kvůli počasí,“ usmívá se chlápek a alkohol z něj táhne. „Není to tak dlouho, pršelo, teď ta záplava sněhu.“

***

A už jsem doma. Dvě vnoučátka se pozorují. Sedmiměsíční Benjamín leží na bříšku v postýlce. Již více než roční Emička stojí, drží se za příčky ohrádky a dívá se na chlapečka. Oba spolu žvatlají tajemným jazykem. Jeho nesrozumitelnost je však jen zdánlivá. Důležitá je dikce. Hlas prozrazuje náladu, údiv, veselí, projev energie, křik plný nadšení.

Benjamín si hraje s tenisákem. Emička protáhne ruku příčkami. „Da,“ řekne, a to znamená: Dej mi to. Benjamín přichází o tenisák, ale Emička mu nabízí náhradu. Chrastítko. „Da!“ podává mu ho a Benjamín ho hned uchopí a chrastí a chrastí, směje se.

{gallery}vimperk/2018/01_leden/miniatura_leden{/gallery}

Text a foto: Roman Szpuk

MINIATURY Romana Szpuka 2018 :

1. Loučení s Friederike