„Na činku naložíme 135 kg pro Kateřinu Kunclovou…“ „Činka naložena!“ „Činka naložena a nastupuje Kateřina Kunclová a pokusí se o EQ (vysvětleno později) dřep s 135 kily!“ A přesně toto je jeden z mých silných zážitků, jedna z větších výzev tohoto roku, této první závodní sezóny. A nebudu vás dlouho napínat, podařilo se mi s tou převelikou zátěží tzv. „dřepnout“.
Ale jak to vůbec všechno začalo? Jak se mladá studentka vimperského gymnázia, Kateřina Kunclová, dostala k SILOVÉMU TROJBOJI?
Teď je to přesně rok, kdy se začalo domlouvat něco velkého, konkrétně moje závodnická „kariéra“ ve volném čase. Není tajemstvím, že jsem se tomu mnoha lidmi zavrženému „zvedání železa“ věnovala již dříve, ale tedy se jednalo o něco spíše dosti rekreačního, bez jakéhokoliv řádu, efektu, techniky. Poměrně často jsem snila o tom, jaké by to asi bylo, přímo v tomto odvětví sportu soutěžit, věnovat se tedy SILOVÉMU TROJBOJI. Jak je již z názvu poznat, jedná se o sport, který se skládá z tří disciplín: DŘEP, BENCHPRESS, MRTVÝ TAH.
V prosinci 2016, přesněji v době mých narozenin, se mi podařilo poznat jednoho úžasného človíčka a dál? Přišly konzultace, tréninky, úprava techniky při provedení jednotlivých cviků, ale také stravy. Byla jsem tenkrát po závažné nemoci, čili jsem byla značně oslabená a začínala prakticky zase od nuly. Ale i tak po necelých dvou měsících spolupráce jsem měla možnost se zúčastnit své první soutěže. Jednalo se o „Mistrovství České republiky v klasickém (RAW) benchpressu dorostu, juniorů a masters“ ve Svitavách dne 5. února 2017, kde jsem se s výsledkem 50 kg umístila se své kategorii JUNIORKY do 63 kg na prvním místě. Na podobné soutěži jsem byla i v Jihlavě.
Důležitější ale pro mě byla soutěž v celkovém prvním trojboji, tudíž ve všech třech disciplínách najednou a ta se měla odehrát dne 13. května 2017 ve Zbýšově- 9. ročník Poháru starosty města Zbýšova v klasickém (RAW) silovém trojboji dorostu a juniorů s mezinárodní účastí. Zde jsem měla celkový trojboj (tzn. za všechny tři disciplíny dohromady) „nazvedala“ 265 kg (dřep- 100 kg, benchpress- 52,5 kg, mrtvý tah- 112,5 kg). Bohužel mi zde ale o 2,5 kg uteklo 3. místo ve své kategorii, ale v absolutním pořadí (pořadí, v kterém hraje významnou roli přesná a ten den navážená tělesná váha) jsem z jedenácti juniorek byla šestá a zároveň poslední, která mohla získat nějaké ocenění.
O prázdninách by se mělo hlavně cestovat, že? A také, že jsem si toto nepsané pravidlo splnila a podívala se spolu s trojbojem do Finska na „Mistrovství Evropy v klasickém (RAW) benchpressu“ v Ylitorniu a se svým výkonem 55 kg jsem se ve své kategorii umístila na 3. místě. Byl to opravdu krásný zážitek a zároveň se zde ukázalo jisté posunutí.
Ale abych nemluvila jen o tom „RAW“, tak bych ráda zmínila ještě jednu, hned v úvodu zmíněnou a také právě první zkušenost v oblasti EQ. EQ znamená, že závodník závodí opět v silovém trojboji, ale zde přichází na řadu ještě jakýsi speciální DRESS, který dokáže člověka více zpevnit, dalo by se říci, že mu i dodá více síly, ale jen pod tou podmínkou, že závodník přesně ví, jak s touto poměrně praktickou věcičkou zacházet. Dne 30. září 2017 na „4. Mistrovství Čech v silovém trojboji družstev“ jsem byla součástí čtyřčlenného družstva, složeného z dvou juniorek a dvou dorostenců, které se umístilo na 3. místě. Byl to opravdu boj a jsem na nás moc pyšná, nejmladší ze všech závodníků a i tak jsme se dokázali dostat na bednu. To byl zároveň i můj poslední závod sezóny 2017.
Týden před touto soutěží, tudíž dne 24. září 2017 na „1. Mistrovství Čech v klasickém (RAW) silovém trojboji dorostu a juniorů“ jsem měla možnost otestovat, zda přibyly za uplynulý půl rok od poslední soutěže v celkovém trojboji nějaké síly. A ano, přibyly. Celkový trojboj se rovnal hodnotě 285 kg, čili 20 kg příbytek, možná i více.
Ovšem konec roku 2017 zase přinesl jisté zdravotní potíže a já jsem byla vyřazená z prvních týdnů přípravy na novou sezónu 2018. Ale jak se říká, věř, běž a dokážeš. Nevzdávám se a trénuji i s menším zpožděním. I tak se cítím silnější, jak psychicky, tak fyzicky.
Jedno z větších posílení mé psychiky byl i dárek, co dárek, přímo dar od našeho města Vimperk. Vložili ve mě důvěru a podpořili mě finanční částkou 5 000,- Kč, za kterou jsem jim neskutečně vděčná. Mohla jsem si z ní koupit novou výbavu, která je pro mě dosti důležitá. Proto jen a jen doufám, že mé budoucí výkony budou natolik pěkné, že se za mě nebude muset celé město stydět, ba naopak, bude na mě třeba i trochu pyšné.
Na závěr bych chtěla podotknout, že tento sport nedělám rozhodně pro slávu či peníze. Dělám prostě jen to, co mě baví, motivuje, učí. Ano, učí. Je to asi zvláštní, ale já to tak vnímám. Naučil mě klást si priority a tvrdě si za nimi jít, nevzdávat vše hned při prvním nezmaru, zvednout hlavu vzhůru, usmát se a zkoušet to dál. Díky němu jsem poznala tolik nových lidí, kteří se pro mě stali důležitými a bez kterých by to teď už rozhodně nešlo. Proto ještě jednou moc děkuji, že mám tu možnost provozovat silový trojboj i v těchto šumavských končinách, přivádět do něj i nové lidi, že zde můžu žít a plnit si sen.
Děkuji za podporu!
Kateřina Kunclová
{jcomments off}
