Proč?
I když jsem si říkala, že fakt ne, nejde mi to a reaguji na otevřený dopis starostky města, Jarky Martanové.
Nechci se zabývat urážlivými a až úsměvnými vyjádřeními a úvahami Libora a ostatních na mou adresu a jeho hodnocení všech, kdo stojí za něčím, co je v rozporu s jeho požadavky a názory.
Nechci se zabývat ani tím, co bude následovat.
Spíš se chci vrátit k tomu, u čeho jsem od začátku byla.
Jarku jsme před volbami na místo starostky podporovali všichni. Snažili jsme se hodně, jak na osobní, tak i na veřejné rovině. Všichni z VPM i naši známí jsme se snažili, aby se stala starostkou. Spojovaly nás společné představy, jaké vytvořit plány pro město a měli jsme i, jak starostka píše, téměř totožné volební programy. Já sama jsem chtěla z politiky odejít, proto jsem také své druhé místo na kandidátce VPM nabídla panu Czerwenkovi a před sebe jsem předsunula pana Líkaře. Myslela jsem, že je třeba místo uvolnit mladším a byla jsem přesvědčená, že ve vedení města budou lidé, kterým můžeme věřit.
Již druhý den po volbách bylo ale vše jinak. Pokud by se respektovaly alespoň z části výsledky voleb, jak bylo dohodnuto. Měli bychom již po volbách takové složení rady, jaké nyní starostka navrhuje a vůbec by k této situaci v našem městě nemuselo dojít.
Úspěšnost volebních výsledků jednotlivých stran nebyla tehdy vůbec brána na zřetel. Do vedení radnice byla prosazena ODS (předposlední ve volbách) a pan Cais a za SNK ED byli v RM 2 členové. To byl požadavek Jarky, na kterém trvala. Tento požadavek byl plně podporován Bohoušem Petráškem z VPM. Právě toto obsazení bylo příčinou názorového rozdělení tohoto uskupení, kde dokonce padaly názory, abychom odešli do opozice. Tehdy se za názor B. Petráška postavili 4 lidé včetně jeho. Ostatních 13 lidí, jejichž názor prezentovala Šárka Janásková, nesouhlasilo s pozicí ODS na radnici a postavili se za ní. V tomto smyslu bylo vydáno i veřejné prohlášení. Pro klid a jednotnost ve městě jsme nakonec respektovali požadavek starostky. Vznikla Koalice.
Teď, o dva a půl roku později se tedy budou konečně respektovat výsledky voleb. Ale zase jde o to, kdo bude v radě. Souhlasím, že důvěra je základem práce. Ale důvěra není o tom, že musím souhlasit se vším, co říká šéf J .
Nyní jde o to, zda bude v radě Petrášek, nebo Janásková. Janásková prý nemá důvěru. Čí důvěru nemá?
A nemá ji, protože veřejně projevila odlišný názor, nepostavila se za projekty, které ve volebních programech a prioritách nebyly a řídí se svým svědomím? Jde o to, že pokládala stejné otázky, na jaké se ptají lidé ve městě? Proto byla zařazena k opozici a už není považována za součást VPM?
Šárka vždy se většinou ptala nejdřív neveřejně a hledala řešení v rámci vedení města, rady a poté i v zastupitelstvu. Teprve pak se zapojila veřejnost.
Co se týče problémů, na které upozorňovalo, nic se neřešilo. Pořád se mlžilo, řešení se oddalovalo a zde je výsledek – rozdělené město, odvolaný místostarosta.
Proč si hned nesedli všichni kompetentní a problém se neřešil? Ani nyní se nemluví a otevřeně se o problémech nejedná. Kdyby se všechno rozebralo, přiznaly se chyby, nedostatky, leccos by se vysvětlilo a může se jít v zájmu věci dál.
Proč se špiní, urážejí a lživě osočují lidé, kteří chtějí znát odpovědi. Kdo a proč za tím stojí?
Myslím si a věřím, že za tím není starostka, ta z toho neprofituje ani nešpiní své oponenty, ale pouze s nimi nechce jednat a pracovat.
A zase se ptám proč? Asi proto, že na osobní bázi mi je blízká, což se leckomu může zdát divné, možná falešné. To však neznamená, že jí nebudu říkat, co si myslím, s čím já nebo jiní nesouhlasí. Nebudu jí ani plácat po ramenech a bezdůvodně jí lichotit. Nedělám to ani svým úplně nejbližším.
Také si myslím, že by bylo nejlepší, kdyby starostkou zůstala. Bylo by dobré, kdyby byla starostkou opravdu všech. Starostkou, která spolupracuje a naslouchá všem, je schopná se všemi pracovat a neklade si podmínky, s kým bude nebo nebude pracovat. To se stalo už po volbách a výsledek se zdaleka nezdá být dobrý.
Možná je to tím, že lidé kolem ní, ji ovlivňují natolik, že ostatním nevěří a už je nechce ani slyšet a poslouchat. A zase je tu to proč, které nyní rozděluje Vimperk. Proč si kamarádi a lidi neumějí zase společně sednout, pohádat se, zavolat si a diskutovat. Proč si píší přes média. Rozděluje to spolky, sdružení a známé.
Pokud si nesednou, nezačnou třeba znovu od začátku a nebudou si odpovídat na ta svá proč otevřeně, pravdivě, bez osobních zájmů a ambicí, nikam se nepohneme. Tak bude stále ve Vimperku jedno velké, nevysvětlené, nezodpovězené a rozdělující PROČ.
Věra Vávrová, st.
Komentář Lenky Kohoutové
Pokud mě moje paměť nešálí, žádný předchozí vimperský starosta nekomunikoval s občany tak intenzivně jako paní Jaroslava Martanová. To, že není v jejích silách (a nebylo by v silách ani kohokoliv jiného) vyhovět všem, to neznamená, že lidem nenaslouchá, že jejich připomínky nebere v patrnost. Co jsem kdy měla příležitost být svědkem na zastupitelstvu, s některými jedinci je komunikace opravdu velmi náročná – nevybavuji si, že by paní starostka neměla vůli kohokoliv vyslechnout. Spíše si vybavuji, že její trpělivost je nezměrná 🙂 . Komunikace ve Vimperku není v nejlepší kondici, to je pravda, ale proč se ta či ona komunikace nepovedla, to lze hodnotit pouze na konkrétních případech, ne takto obecně.
{jcomments off}
