Vážení vimperáci, spoluobčané, kamarádi, sportovci i nesportovci.
Zřejmě jste zaregistrovali, že se po nějakém čase členové spolku Vimpersko opět obuli do Vodníku, nebo spíše do Ski klubu. Dovolte mi, abych Vám předložil můj pohled nejen na jejich udání, ale na Vodník jako takový.
Jak se má Vodník?
Zatím dobře. Má za sebou veskrze úspěšnou zimní sezónu a již se těší na jarní a letní život, který bude jistě opět vyplněn spokojenými sportovci, maminkami s kočárky, seniory na procházkách, malými i velkými inlinisty, běžci, cyklisty a dětmi hrajícími si na loukách i v okolních lesích.
V zimě se městu Vimperk a Ski klubu Šumava Vimperk podařilo vytvořit, troufám si říci, špičkové podmínky pro lyžaře běžce. A to nejen pro členy klubu. Areál je volně přístupný a byl hojně využíván domácí i přespolní veřejností. Lyžovalo se od půlky listopadu do konce února. Velmi nám pomohlo počasí i dostatek přírodního sněhu, který jsme doplnili sněhem technickým. Lyžovalo se i večer za umělého osvětlení a několik týdnů byla v provozu i upravená stopa na Šindlov. Malými dětmi byl hojně využíván i svah pro bobování. Prostě paráda. Tolik pochvalných reakcí na úžasný běžecký areál od návštěvníků z celé republiky jsme nezažili nikdy v minulosti. Byli dokonce tací, co na lyže jezdili opakovaně do Vimperka a ne na Kvildu. Pro Vimperk vynikající reklama…
A co budoucnost Vodníka?
Stále nejistá.
Za poslední půl rok se nestalo vůbec nic. V současné době stále probíhá zpracování změny územního plánu číslo 1, která se týká lokality Vodník a jejímž cílem je v duchu zadání schváleného zastupitelstvem umožnit v tomto prostoru nějaký budoucí rozvoj. Zdůrazňuji nějaký. O tom co by se na Vodníku mohlo dál „budovat“ není v žádném případě rozhodnuto a nebylo to ani veřejně, ani v zastupitelstvu diskutováno. V souvislosti se zpracováním změny územního plánu bylo nařízeno vypracovat posouzení SEA (posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí). Toto posouzení nějakým způsobem dopadlo. Dle mých informací pozitivně s ohledem na umožnění budoucího rozvoje území pro sport a rekreaci. V konečné fázi budou o přijetí změny územního plánu a tudíž de facto o umožnění či neumožnění dalšího rozvoje areálu Vodník rozhodovat vimperští zastupitelé.br>Stále se však nebude jednat o rozhodnutí, které by říkalo: „Na Vodníku se bude stavět to a to…“. To mohou určit až další rozhodnutí zastupitelů, která jsou v současné době politicky neklidné době opravdu v nedohlednu. Jelikož se však jedná o pozemky v majetku města, je každému jasné, že bez rozhodnutí zastupitelů nic nechtěného na Vodníku nevznikne. Podpora a přijetí změny územního plánu tudíž rozhodně není riziková. Pokud ovšem za samotné riziko nepovažujeme nějaký rozvoj Vodníku.
A věřte, že lyžaři by na Vodníku potřebovali velmi mnoho. Bez změny územního plánu nevybudujeme stabilní čerpání vody pro zasněžování, nebudeme schopni prodloužit zasněžování podél Křesánovského potoka, nemůžeme umístit byť jen provizorní zázemí pro trénující děti a pro pořádání závodů. Věříme, že Vodník, nejen jako zázemí vimperského Ski klubu si zaslouží ze strany vedení města a zastupitelů stejnou podporu, jako ostatní sportoviště ve Vimperku. Ten proces, pokud nebude zastaven, k tomu po dlouhých létech směřuje. A skiklubáci se těší a děkují.
Bohužel se pro mne z nepochopitelných důvodů namísto radosti z krásného přírodního sportoviště stal Vodník terčem a nástrojem veřejných konfrontací.
I proto jsem na únorovém zasedání zastupitelstva navrhl zbavit téma Vodník politiky a odmítl návrh paní kolegyně Janáskové na umístění jedné unibuňky na Vodníku pro malé skiklubáky na převlékání. Pominu-li fakt, že paní kolegyně tento návrh se Ski klubem ani v nejmenším nekonzultovala, tak tím zásadním důvodem pro odmítnutí takovéhoto návrhu byla jeho naprostá nekoncepčnost. Paní kolegyni Janáskovou jsem následně dvakrát žádal o schůzku, bohužel bez reakce.
Co vyřeší jedna unibuňka? Nic. Našich více jak 100 dětí se tam nevejde. A co veřejnost? Ostatní sportovci, malí i velcí, v zimě i v létě se budou dál převlékat a přezouvat na jedné lavičce u popelnice? Toto jsme museli odmítnout. Přejeme si Vodník pro všechny. Se zázemím pro rekreační, výkonnostní i vrcholové sportovce. Chceme, aby se mamina, když přijde bruslit na inliny s dětmi, měla kde přezout a převléci a věci uzamknout do nějakého boxu a po sportu se třeba i osprchovat, stejně jako vrcholový sportovec, či obyčejný lyžař, či běžec. Chceme, aby na Vodníku byla například půjčovna bruslí, lyží, míčů, celoodpružených kol pro plánované singtreky, nebo například map pro orientační běh. Prostě takový sportovní ráj na zemi, který vytáhne děti od počítačů a přivede je i dospěláky sportovat do přírody. Vymyslet se toho dá velmi mnoho.Je potřeba v tom prostoru mít především možnost rozvoje a vůli hledat náplň a finance na jeho realizaci. Anebo na rovinu říct, že žádný rozvoj Vodníka nepřipustíme, protože by z toho měl možná někdo prospěch. I to je názor. Pak je ale potřeba zvážit, co a kde ve městě realizovat, protože vždy se najde někdo takový, „kdo může mít prospěch“…
Ski klub se na Vodníku angažuje již více jak 10 let a jeho současná podoba je z velké části naší zásluhou. Máme radost, že se kromě podzimních brigád již o Vodník nemusíme v létě starat. Městské služby Vimperk odvádějí vzornou práci, stejně jako na všech ostatních městských sportovištích. S nákupem nové městské rolby, která vloni nahradila stařičkou skiklubovou, se výrazně zlepšila i kvalita lyžařských stop. I o ně pečují Městské služby Vimperk. A svezení letos až na Šindlov bylo parádní. Ski klub dál zasněžuje. Využívá k tomu svá děla i čerpadlo, bohaté zkušenosti a nadšení pro běžecké lyžování. Bohužel zasněžování zatím na bedra Městských služeb Vimperk předat nelze. Chybí dobudovat čerpací stanici vody a prodloužit rozvody vody a elektrické energie podél Křesánovského potoka. Bez této investice je umělé zasněžování jednou velkou improvizací, kdy se neustále rozbalují a sbalují hadice a kabely, což se děje zejména v noci, kdy většinou mrzne. Je to dřina s nejistým výsledkem, jejíž odměnou je však hemžení malých špuntů, větších nadějí i velkých hvězd, ale i dospěláků z Vimperka i okolí. To je ta nejlepší pochvala.
Pochvalou však rozhodně není udání Ski klubu spolkem Vimpersko na inspekci životního prostředí.
Upřímně musím říct, že mě to šokovalo. Zároveň nás ale tito lidé donutili se zamyslet, co všechno na Vodníku děláme s nadšením, s vírou v dobrou věc, pro děti i veřejnost, za své peníze, ale přitom nevědomky a neúmyslně na hraně, či za hranou zákona. Díky nim jsme vytáhli ze šuplíku povolení na využití povrchové vody pro zasněžování, které je z roku 2006, kdy ve Vimperku ještě žádné sněžné dělo nebylo a my pouze šetřili peníze na jeho nákup a nevěděli nic o tom, jak se zasněžuje. Díky nim již také víme, že improvizovat při čerpání vody pro zasněžování se nemusí vyplatit a pár metrů krásné bílé stopy navíc nás zřejmě přijde pěkně draho. Víme též, že když chceme v údolí u potoka vyspravit pěšinu, musíme na to mít povolení. To jsme opravdu netušili. Naopak si myslíme, že jsme na Vodníku neprovedli ani černou stavbu cesty, ani nelegální přeložení vodoteče.
V současnosti tedy probíhá správní řízení, a my uvidíme, jak naší činnost na Vodníku zhodnotí kontrolní orgán inspekce životního prostředí. A pokud jsme pochybili, svou odpovědnost přijmeme! Do budoucna doplníme potřebná povolení a uvidíme, zdali nám zbyde ještě síla něco ve Vimperku a na Vodníku pro malé i velké Vimperáky dělat.
Závěrem mi dovolte vyjádření osobní pocitu. Celý život se věnuji ve svém volném čase lyžování ve Ski klubu a jsem pyšný na všechny své současné i minulé kolegy. Staráme se o děti, učíme je lásce ke sportu v přírodě. Myslím, že se nám to všem celkem daří. Pracujeme bez přestávky a pravidelně již téměř třicet let. My nemůžeme udělat dvě akce a dát si rok pauzu. To při práci s dětmi nejde. Odměnou jsou plné tréninkové skupiny, malá i velká vítězství. Vimperští lyžaři pro slávu a věhlas Vimperka udělali opravdu hodně. Naši svěřenci studují na místním sportovním gymnáziu a i v jeho barvách hájí pověst Vimperka jako města sportu. Velmi dobře si také uvědomuji, že lyžování není jediným sportem ve Vimperku a vždy jsem se snažil, aby podpora jednotlivých klubů a sportovišť byla vyvážená a jsem přesvědčen, že současné vedení města se v tomto duchu chová.
Také si velmi vážím všech podobných bláznů, funkcionářů a trenérů, kteří mnohdy navzdory manželkám či manželům, ale vždy na úkor své rodiny, věnují svůj volný čas „cizím“ dětem. A nemusí jít vždy o sport. Všem nám jde o děti, jejich zdravý vývoj, aby se nepoflakovaly, nefetovaly.
O co jde na Vodníku, doopravdy nevím. Při veřejných diskuzích a v médiích je vedení města vyzýváno k alternativním návrhům, aktivitám v jiných lokalitách. Jsem toho názoru, že Vodník je tím nejlepším místem pro lyžování a sportování v přírodě ve Vimperku, že každá jiná lokalita vhodná pro lyžování a zasněžování bude opět v údolí, bude opět u potoka, bude opět údolní nivou. A opět se může najít někdo, kdo řekne: „Tady JÁ chci divočinu“ a to nemluvíme o tom, že by bylo potřeba vybudovat minimálně to, co je již nyní na Vodníku vybudováno. Nedovedu si představit, že by na to město někdy mělo. Obzvlášť když chceme pro Vimperk řešit bazén, atletickou dráhu, fotbalové kabiny, halu… A to mluvím jen o sportovištích.
My VIMPERÁCI máme na Vodníku krásný areál, který nám každý závidí. Nedovolme jeho zánik, umožněme jeho rozvoj.
s úctou
Karel Hudeček, předseda Ski klubu Šumava Vimperk
{jcomments off}
