Porovnání posledních tří zim na Plechém

Meteostanice Plechý v nadmořské výšce 1344 m n.m. měří teplotu vzduchu a výšku sněhu již třetí zimu. Lze tak již porovnat, jaká byla meteorologická zima 2016/2017 z hlediska průměrných teplot, či dnů s teplotou pod bodem mrazu. Na podrobnější porovnání zatím ale chybí delší pozorovací řada.

Co se týče průměrné teploty, ta dosáhla na Plechém za právě skončenou klimatologickou zimu hodnoty -3,0°C. Zima 2014/2015 byla tedy chladnější, naopak loňská zima byla o 1,7°C teplejší než ta právě skončená. Nejstudenějším měsícem zimy se stal leden (-6,6°C) naopak nejteplejší byl únor (-1,1°C).  

Dalším parametrem, který lze z hlediska teplot hodnotit, je počet dnů s mrazem, tedy dnů, kdy teplota klesne pod nulu. V právě skončené zimě bylo takových dnů 81, tedy nemrzlo pouze v 9 dnech. Zima 2014/2015 měla takových dnů o 5 více, naopak ta loňská jich zaznamenala pouhých 66. Nejvíce dnů s mrazem a to 31 měl leden, mrzlo tedy každý den. V únoru neomrzlo 4x a v prosinci nemrzlo 5x.

Ledových dnů, tedy dnů s celodenním mrazem, kdy maximum nepřekročí hodnotu -0,1°C bylo v klimatologické zimě 2016/2017 statisticky 44. Nejvíce jich bylo opět v lednu (23), nejméně v prosinci (10). Za poslední tři zimy bylo ledových dnů opět nejvíce v zimě 2014/2015 a to 55, nejméně v loňské zimě (35). Pro úplnost dodejme, že více ledových dnů zaznamenají horské polohy než horská údolí. U mrazových dnů je tomu naopak.

V další tabulce se na chvílí zastavíme u sněhové pokrývky. Ta se na Plechém měří pomocí ultrazvukového čidla. Přesnost měření se několikrát za zimu na této stanici kontroluje ručním přeměřováním sněhové pokrývky. Klimatologická zima trvá 90 dnů, v přestupném roce (2015/2016) o den více. Z tabulky tedy vyplývá, že uplynulá zima zaznamenala maximální počet dnů se sněhovou pokrývkou, stejně jako zima 2014/2015. Pouze v prosinci 2015 sněhová pokrývka 5 dnů, v období od Vánoc do konce roku, na Plechém neležela.

U sněhové pokrývky lze hodnotit i výšku sněhu. Tento parametr ale zařazujeme spíše pro zajímavost, protože maximální výška sněhu není obvykle v hřebenových partiích zaznamenána v období klimatologické zimy, ale většinou až na přelomu března a dubna. Nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena v klimatologické zimě 2016/2017 v měsíci lednu a to 112 cm, pro zajímavost maximum celé zimy je aktuálně 126 cm (naměřeno 9. března, stav k 18. březnu).

Na závěr se vrátíme ještě jednou k teplotám a to k minimálním a maximálním. Hřebenové partie hor nejsou v tomto ohledu u minimálních teplot závislé na zmenšené oblačnosti či na bezvětří, jak je tomu například u mrazových kotlin. Hlavním kritériem je příliv studeného vzduchu ve výšce, pro meteorology sledovaná hladina 850 hPa (tedy přibližně nadmořská výška 1500 m). Během zimního období se velmi často stává, že ve výšce proudí nad Šumavu velmi teplý vzduch a teploty tak vystupují nad nulu, kdežto v ostatních polohách například pod 1200 metrů je zaznamenán celodenní mráz. Ale vraťme se ke konkrétním hodnotám. V lednu 2017 byla naměřena v přílivu velmi studeného vzduchu od severovýchodu zatím nejnižší teplota na Plechém a to -22,4°C. Pro zajímavost uveďme, že přibližně stejně vysoko položená meteostanice Lysá hora v Beskydech měla teplotu ještě o 3°C nižší (-25,4°C).

Maximální denní teploty v zimním období v hřebenových partiích jen velmi málo dosahují hodnot kolem 10°C. I v přílivu teplého vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry se maxima pohybují pod touto hranicí. Za jasných nocí teploty v přílivu teplého vzduchu neklesají často pod nulu, ale v přízemní vrstvě, tedy v 5 cm nad zemí je vzduch prochlazený a není výjimkou že například při teplotě vzduchu ve 2 metrech nad zemí je přízemní teplota i -10°C. Nedochází tak k odtávání sněhu. Přízemní vrstva si drží teplotu pod nulou především v období zimního slunovratu, kdy je slunce nejníže nad obzorem a sluneční paprsky se odráží od sněhové pokrývky. Nejvyšší maximum posledních tří zim bylo naměřeno v únoru 2017, kdy maximum dosáhlo na 10,5°C.

Zima 2016/2017 se tak dle výše uvedených statistik zařadila někde mezi teplou loňskou zimu a chladnější předloňskou. Sice měsíc leden byl chladný, ale prosinec a únor naopak teplejší, což ovlivnilo průměrnou teplotu celé zimy dosti významně. Bohaté sněhové pokrývky jsme se na hřebenech Šumavy nakonec opět nedočkali, maximum na žádné šumavské stanici nepřekročilo 150 cm.

Zima sice možná ještě neřekla své poslední slovo, ale statistiky té klimatologické už jsou s posledním únorovým dnem uzavřené.

(ir)