Klimatologická zima sice již skončila posledním únorovým dnem, nicméně v těchto dnech nabývají především ve vyšších horských polohách na významu měření spojená se zimním obdobím. Jedná se o měření výšky sněhové pokrývky (SCE) a její vodní hodnoty (SVH). Pro zjištění konkrétního stavu těchto parametrů na počátku klimatologického jara byla uskutečněna hned v prvních březnových dnech expediční měření na vybraných lokalitách horní části povodí Modravského potoka, Řasnice, Teplé a Studené Vltavy zahrnující část Šumavy od hřebenu Plechého až po oblast Březníku.
Zaznamenané údaje jsou zpracovány a poskytnuty Českému hydrometeorologickému ústavu pro doplnění a interpolaci údajů ze standardních klimatologických a srážkoměrech stanic za účelem vyhodnocení zásob vody ve sněhové pokrývce. To probíhá v zimním období ke každému pondělí a používá se k sestrojení hydrologických předpovědí průtoků na vodních tocích a slouží také jako podklad pro manipulace na vodních nádržích. Z uvedeného vyplývá, že nastává období, kdy je měření SVH věnována o poznání větší pozornost.
Pokud jde o dosavadní průběh akumulace sněhu ve vyšších polohách Šumavy, tak první sníh napadl už v první polovině listopadu (na hlavním hřebenu již neroztál) a k největší akumulaci došlo během ledna. Automatická meteorologická stanice Březník hřeben registrovala ten měsíc, přesněji 17. ledna, maximální výšku sněhu 138 cm. Poslední větší sněžení na Šumavu dorazilo na přelomu února a března, kdy na hřebenu napadlo kolem 40 cm sněhu.
V průběhu těchto expedičních měření bylo mezi 3. a 5. březnem proměřeno 33 profilů v pramenných oblastech Modravského potoka, Řasnice, Teplé a Studené Vltavy, s nadmořskou výškou od 795 m do 1370 m. Vždy s ohledem na charakter terénu, porost, expozici, vodní režim apod. se vlastní profilové měření uskutečňuje pomocí 10 měření výšky sněhu metodou vpichu sněhoměrných sond a z tří odběrů sněhu do laminátového válce o ploše 50 cm2. Válec s odebraným vzorkem sněhu se zváží a přes známé hodnoty váhy sněhu, plochy válce a průměrné výšky sněhu se vypočítá výsledná SVH v daném profilu. SVH se udává, podobně jako srážkové úhrny, v mm vodního sloupce, což odpovídá objemu vody v litrech na jeden metr čtverečný.
Některé profily s naměřenými údaji poskytuje k náhledu tabulka:
| lokalita | nadm.výška | SCE | SVH | datum | ||
| název | m n. m. | cm | mm | měření | ||
| Strážný sedlo | 878 | 33 | 125 | 3.3.2017 | ||
| Bischofsreut – obec (D) | 990 | 22 | 55 | 3.3.2017 | ||
| Haidmühle – obec (D) | 795 | 6 | 13 | 3.3.2017 | ||
| Třístoličník sedlo | 1270 | 82 | 284 | 3.3.2017 | ||
| Trojmezná vrchol | 1359 | 100 | 319 | 3.3.2017 | ||
| Trojmezí les | 1325 | 96 | 326 | 3.3.2017 | ||
| Hufberg – les (K2) | 1365 | 114 | 379 | 3.3.2017 | ||
| Rakouská louka – meteo | 1344 | 114 | 377 | 3.3.2017 | ||
| Plechý pod vrcholem | 1360 | 112 | 370 | 3.3.2017 | ||
| Pod Černou horou | 1200 | 90 | 284 | 4.3.2017 | ||
| Ptačí potok – SPA | 1135 | 70 | 208 | 4.3.2017 | ||
| Modrava – potok | 1005 | 61 | 226 | 4.3.2017 | ||
| Na Ztraceném – potok | 1110 | 102 | 298 | 4.3.2017 | ||
| Hraniční slať – točna | 1160 | 98 | 368 | 4.3.2017 | ||
| Březník – meteo | 1137 | 88 | 276 | 4.3.2017 | ||
| Blatný vrch – stanice | 1357 | 127 | 432 | 4.3.2017 | ||
| Černá hora | 1285 | 100 | 306 | 3.3.2017 | ||
| U Pramene Vltavy | 1165 | 90 | 268 | 3.3.2017 | ||
| Modrava – obec | 985 | 32 | 120 | 4.3.2017 | ||
| Kvilda – u potoka | 1065 | 27 | 90 | 5.3.2017 | ||
| Horská Kvilda – meteo | 1055 | 17 | 50 | 5.3.2017 | ||
| Horská Kvilda – u Jezerní slatě | 1075 | 49 | 156 | 5.3.2017 | ||
| Strážný obec | 810 | 4 | 22 | 5.3.2017 | ||
| Philippsreut pod obcí (D) | 950 | 40 | 150 | 5.3.2017 | ||
| Vorderfirmiansreut u obce (D) | 945 | 75 | 260 | 5.3.2017 | ||
| Mitterfirmiansreut (D) | 1055 | 75 | 262 | 5.3.2017 | ||
| Alzenberg – smrčina (D) | 1070 | 98 | 304 | 5.3.2017 | ||
| Alzenberg – bučina (D) | 1080 | 60 | 200 | 5.3.2017 | ||
| Almberg (D) | 1130 | 65 | 240 | 5.3.2017 | ||
| Hliniště – meteo | 800 | 0 | 0 | 5.3.2017 | ||
Z výsledků průzkumu a expedičních měření vyplývá, že existují výrazné rozdíly ve výšce sněhu a její vodní hodnotě. Na rozdílech se podílí mnoho faktorů, kdy kromě nadmořské výšky hrají významnou roli reliéf, expozice a vegetace. Obecně lze ale konstatovat, že na Šumavě je již většina poloh do nadmořské výšky 800 – 900 m beze sněhu nebo s nesouvislou sněhovou pokrývkou. Ani větru otevřené pláně v polohách nad 1000 m n. m. neoplývají větší sněhovou vrstvou. Naopak hřebenové partie si uchovávají a stále zvyšují zásobu vody ve sněhu, která se zde pohybuje vesměs kolem 400 mm. Dá se předpokládat, že tato zásoba v těch nejvyšších polohách Šumavy během března i nadále znatelně poroste, ve vyšších polohách se výraznější nárůst SVH již neočekává, střední a nižší polohy mohou se sněhovou pokrývkou počítat spíše už jen sporadicky.
{gallery}pocasi/2017/03/03_03_mereni_snehu{/gallery}
(ir, jp, av)
