Od bezzásahovosti k těžebnímu drancování lesů v NP Šumava
Správa Národního parku Šumava požádala Ministerstvo životního prostředí o výjimku ze zákona o lesích, která má umožnit snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostů pod 7 desetin plného zakmenění. Tímto způsobem chtějí přeměňovat kulturní lesy na lesy přírodě blízké. Takové velkoplošné prořeďování porostů je lesnickou veřejností odmítáno a považováno za neekologické. Tímto se doposud kompaktní lesy otevírají bořivým větrům.
Po dobu 200 let trvajícího odborného lesnictví platí lesnický princip v tom, že všechny úmyslné zásahy do lesů jsou vedeny tak, aby bylo zachováno plné zakmenění lesního porostu. Plné zakmenění je stav lesního porostu, kde se koruny stromů vzájemně dotýkají, nebo jsou od sebe vzdáleny na několik metrů. Pod 7 desetin plného zakmenění je stav lesního porostu, kde je od jednoho stromu k druhému více jak 10 m a vznikají plochy, kde nerostou žádné stromky ani stromy.
První v historii, kdo chce tento princip zrušit, je Správa NP Šumava. Prořeďování porostů pod 7 desetin plného zakmenění je považováno za neekologický stav a je předmětem šetření a pokut Inspekce životního prostředí. Takové zásahy otevírají lesní porosty bořivým větrům a jsou příčinou polomů a následných kůrovcových kalamit. Takové lesy mají sníženou retenční schopnost. Do řídkého lesa více proniká slunce a vítr; následně dříve a rychle odtaje sníh a voda se vypaří. Masivní zásahy k prořeďování porostů ve věku 20-80 let na celém území NP Šumava odporují snaze se připravovat na klimatické změny. Jen souvislé a husté lesy zcela plní vodohospodářskou a klimatickou funkci.
V lesích v majetku státu NP Šumava je 54% lesů suchých, vykácených, mladých a proředěných. Proto není důvod ještě více úmyslně prořeďovat tyto lesy. Přeměna na lesy přírodě blízké se dělá ekologicky šetrným způsobem tak, že ve věku lesních porostů 80-110 let se na několik zásahů po dobu 20-40 let prořeďují porosty za účelem vznikání přirozeného zmlazení a odrůstání stromů v podúrovni. Tam, kde se přirozené zmlazení nedostaví, tam se uměle vysazují stromky. Tímto způsobem lze dosáhnout strukturovaného porostu s minimalizací rizik.
Je zřejmé, že uvedená žádost NP a správní řízení má za cíl získat od státní správy povolení k dalším těžbám dřeva v lesích, které nemají žádné těžební možnosti (v lesích je vytěženo o 951 000 m3 dřeva více, než přirostlo). Správa NP je ve finanční krizi a proto hledá i způsoby, které jsou ve všech ostatních lesích ČR považovány za nesmyslné a neekologické. Správa NP těží ročně kolem 140 000 m3, v posledních dvou letech ve slabších a méně ceněných sortimentech. K docílení potřebných tržeb ve výši 200 miliónů Kč ročně za prodej dříví potřebuje Správa NP těžit hlavně v porostech přes 60 let stáří, což by jim umožnilo schválení uvedené výjimky.
Slýcháme již 20 let od ochranářů, že my lesníci jsme hloupí a omezení, že nechápeme, že v národních parcích se přece nekácí stromy. Nyní přišla chvíle, aby to oni ochranáři dokázali. Najednou jim nevadí těžit dřevo úmyslně – a to se v NP nemá. Proč se nyní stoupenci nezasahování nepřivazují ke stromům, aby zabránili kácení? Nastal čas jim připomenout, že lesy v NP Šumava jsou určeny hlavně k plnění vodohospodářské, klimatické a půdoochranné funkce. Každé prořeďování lesních porostů významně snižuje tyto funkce.
Petr Martan
poradce v lesnictví a životním prostředí
{jcomments off}
