V dílničce na sociálních lůžcích je živo. Sestra Simonka zpívá lidové písničky. Má nádherný hlas.
„Svátky už se blíží,“ prohodí stařenka, které bude příští rok devadesát.
„Ještě tři týdny,“ přikyvuju.
„Můj muž spadl pod prasata,“ vypravuje stařenka. „Udupala ho. A zrovna o vánocích to bylo.“
„Jak mohl spadnout pod prasata?“ ptám se.
„Byl opilej. To jsem měla ještě málo, tak třicet. Tchán byl stále v lese, chodil s puškou, hostinský viděl chumel, střelil do toho, vytahovali mu broky, ale jeden se dostal k srdci a – konec. A tchýně umřela chvíli po něm. Bylo jí zle, teta zavolala doktora, přijel a pak jsem ho slyšela řvát: Víckrát už mě k té ožralé ženské nevolejte!“
text : Roman Szpuk
MINIATURY Romana Szpuka :
2. Hrušky
