Sedím v autobuse na Prahu. Je to ta dlouhá linka přes Blatnou. Uvelebil jsem se vepředu u řidiče, ještě není ani půl šesté, venku vládne tma. Řidič popojede a u dalšího nástupiště brzdí. Otevírá dveře. Čeká tu chumel lidí na nějaký spoj.
„Pojďte sem. Pojďte sem“, kývá řidič do otevřených dveří.
„Já nejedu,“ odpovídá mu ženský hlas.
„Pojďte sem,“ nenechá se odradit řidič. Na schůdky vystoupí blondýnka ve středních letech.
„Dneska je to naposledy, co mi máváte, protože tuhle linku ruší,“ říká řidič. „Vyberte si,“ nabízí ženě dvě hrušky.
„Jé,“ sáhne žena do řidičovy dlaně. „Tuhle.“
„Hezké vánoce,“ přeje jí řidič. Dveře se zavírají a autobus mizí do temného rána.
text : Roman Szpuk
