Život v bezpečí: Naasir o svém útěku ze Somálska do Perlesreutu
Perlesreut. „Kdybych si mohl přivézt ze Somálska sem do Perlesreutu jednu věc, byla by to moje rodina.“ Dvacetiletý Naasir přišel před půldruhým rokem ze Somálska zmítaného občanskou válkou do obce Bavorském lese. Na útěku před islámskou teroristickou skupinou Al-Shabaab, jejímž přičiněním se země na východoafrickém pobřeží už téměř pětadvacet let utápí v chaosu, překonal Saharu a na plastovém člunu přeplul Středozemní moře až na Sicílii, aby jeho Odysea konečně dospěla ke šťastnému konci v Dolním Bavorsku. S kladným rozhodnutím o přiznání azylu v kapse nastoupil do učení v truhlářství Hafner v Perlesreutu.
Na návštěvě u somálského truhláře v Perlesreutu: Při rozhovoru se spolupracovníkem Hog’n Johannesem Gressem vypráví Somálec o svém sedmiměsíčním útěku z tzv. Afrického rohu až do Dolního Bavorska. Ten sice nebyl vůbec lehký, ale teď už se mu opět vede velmi dobře – tady v „lese“ se cítí báječně.
Cesta dvacetiletého muže, pocházejícího z města Luuq v západním Somálsku, vedla nejdříve do Etiopie, Jižního Súdánu a odtud dále do sousedního Súdánu. „Ze Súdánu jsem musel dál přes Saharu do Libye“, vysvětluje Somálec v rozhovoru pro online magazín „da Hog’n“. 25 dnů vydržel téměř bez jídla v poušti. „Přežít tam bylo velmi těžké.“ Když se dostal do Libye, zatkla ho na severu země ve městě Misrata policie, protože u sebe neměl žádné doklady. Až po čtyřech dlouhých měsících plných strádání v libyjském vězení mohl pokračovat ve svém útěku směrem do Tuniska.
„V takové malé vesnici je to stejně mnohem lepší“
Bohužel mu ale v tento okamžik začaly docházet finanční rezervy, a tak si nemohl zaplatit plavbu přes Středozemní moře do Evropy. Ale vzdát se tak blízko cíle, to pro Naasira nepřipadalo v úvahu. Měsíc pracoval jako pomocník na libyjském statku. Pak ho cesta zavedla zpět do země, kde předtím strávil čtyři měsíce ve vězení. „Plavbu z Libye na Sicílii nelze jednoduše popsat. Bylo nás 120 utečenců ze Somálska a Etiopie na 14 m dlouhém a 6 metrů širokém plastovém člunu.“ Plavba trvala celé tři dny – bez jídla, bez pití. Na sicilský ostrov se sice dostali všichni pasažéři – pro dvě těhotné ženy však bylo utrpení příliš velké – po příjezdu už byla konstatována jen jejich smrt.
Konečně v cíli: „Chci v každém případě zůstat v Německu, protože jsem sem přišel, abych byl v bezpečí, mohl klidně spát a měl dostatek jídla – to všechno jsem v Somálsku postrádal.“
Příjezd do Evropy si ale Východoafričan představoval trochu jinak. Dva týdny strávil na Sicílii – bez místa ke spaní a téměř bez jídla. Poté, co se ale protloukl až do Říma, šlo najednou všechno rychle: „Odtud už jsem mohl jet vlakem přímo do Mnichova.“ Po sedmi měsících skončily nesnáze dvacetiletého muže v obci Perlesreut. Odtud už nikdy nechce odejít, říká sympatický Afričan a šklebí se. Jednak jsou velká města příliš drahá a kromě toho je to v takové malé vesnici stejně mnohem lepší: Už tady poznal hodně milých lidí a s řadou z nich se skamarádil. Také dialekt už zvládá obstojně. Ve skupině kamarádů a spolužáků, kteří jsou v kontaktu přes mobilní aplikaci WhatsApp, se stejně používá jen bavorský dialekt – jednoho dne se prostě přizpůsobil.
„Chci v každém případě zůstat v Německu“
Naasir hrdě ukazuje fotografie svých spolužáků ze školy a kamarádů v Perlesreutu, i záběry z výletu do lezeckého parku Waldkirchen. Z Perlesreutu už vlastně vůbec nechce odejít.
Mezitím už je Východoafričan na nejlepší cestě stát se vyučeným truhlářem. Při školní praxi se seznámil s místním truhlářstvím Hafner. „Truhlář, to je skvělé povolání a moji kolegové v práci i můj šéf jsou všichni moc, moc milí“ – proto bylo jasné, že po praxi bude následovat také vyučení v tomto řemesle. Na otázku, jestli bych chtěl somálský truhlář Naasir strávit zbytek svého života v Perlesreutu, odpovídá rozhodným: „Ano!“
Svou rodinu nebude zřejmě moci – s ohledem na legislativní podmínky – sem do Německa pozvat. Byla to právě jeho rodina, kdo částkou téměř 5.000 euro financoval jeho útěk. Kontakt s domovem udržuje výhradně prostřednictvím Facebooku a aplikace WhattsApp. Přesto je Naasir rozhodnutý: „Chci v každém případě zůstat v Německu, protože jsem sem přišel, abych byl v bezpečí, mohl klidně spát a měl dostatek jídla – to všechno jsem v Somálsku postrádal.“
Johannes Gress
{jcomments off}
