Na Šumavě se podařilo zprovoznit další stanici, která bude sledovat meteorologické prvky v nejvyšších polohách na české straně tohoto pohoří.
Doposud jsme byli, pokud jde o počasí na Šumavě a to zejména výšku sněhové pokrývky, informováni především podle údajů z meteorologické stanice Churáňov, ležící v nadmořské výšce 1118 m (základní info zde). Další stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na české straně pohoří již leží dále od centrální části pohoří, nebo v nižších nadmořských výškách, a o „horní“ Šumavě vypovídají jen velmi vzdáleně. Z hlavního hřebene Šumavy, na rozdíl od jiných vyšších pohoří v ČR, pravidelnější informace chyběly, což bylo důsledkem zejména známé nedostupnosti tohoto území v období totality. V posledních letech se z nejvyšších poloh Šumavy uváděly pravidelněji údaje pouze z bavorské strany (zejména stanice Grosser Arber 1437 m n. m. nebo i Grosser Falkenstein 1308 m n. m.). Z české části hlavního hřebene informace i nadále nebyly k dispozici, ojedinělé zprávy o výšce sněhu prezentovala na svém webu Horská služba nebo se objevily v článcích a výzkumných zprávách různých ústavů, občasné informace shromažďovali z expedičních měření pracovníci ČHMÚ nebo z pochůzek strážci NP Šumava. Některé významnější vrcholy, jako Smrčina, Poledník, Polom či Ždánidla, byly 
v rámci výzkumných aktivit osazeny meteostanicemi Správou NP Šumava a ústavem Akademie věd ČR, jejich data ovšem nejsou vizualizovaná on-line a odesílána do sítě ČHMÚ pro klimatologické hodnocení. Teprve před dvěma lety se nám podařilo zprovoznit první „hřebenovku“ měřící kontinuálně v síti ČHMÚ teploty a výšku sněhu na Šumavě, a to nedaleko vrcholu Plechý v nadm. výšce 1344 m (informovali jsme zde).
Aktuálně byla zprovozněna i druhá „hřebenovka“ v oblasti Březníku, v nadmořské výšce více než 1350 m.
Stanice měří teplotu vzduchu, přízemní teplotu, výšku sněhové pokrývky a „letní srážky“
Tato stanice je taktéž zařazena do staniční sítě ČHMÚ a zaznamenává teplotu vzduchu, v letním období i přízemní teplotu vzduchu a srážkové úhrny (letní srážkoměr), v zimním období pak kromě teploty i výšku sněhové pokrývky pomocí ultrazvukového čidla. Zaznamenávané údaje jsou odesílány každých 30 minut a jejich průběhy je možné sledovat on-line prostřednictvím obligátního grafu na webu ČHMÚ:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/PR/grafy/2/C7BLVR01.PNG
Podobně jako stanice Plechý, tak i tato stanice „Březník – hřeben“ vznikla jako společné dílo spolku nadšenců pro měření meteorologických parametrů na zajímavých místech Šumavy. Vlastní instalaci stanice předcházelo intenzivní a dlouhodobé vyjednávání především se Správou NP Šumava a příslušnými odděleními ČHMÚ. Jednoduchý nebyl ani výběr vlastní lokality kvůli zájmům ochrany přírody, těžko dostupnému terénu a především vzhledem k nutnosti reprezentativního měření sledovaných parametrů pro danou oblast vyžadující předchozí dlouhodobější monitoring. To vše se nakonec právě díky vstřícnosti výše uvedených institucí, resp. jejich představitelů, podařilo dohodnout tak, aby stanice mohla být instalována. Meteorologickou stanici vyrobila na míru do drsných podmínek hřebene Šumavy firma Meteoservis v.o.s. z Vodňan. Doprava, vynášení jednotlivých dílů těžko prostupným terénem a sestavení stanice na vybraném místě už probíhalo vlastními silami našeho spolku v průběhu měsíce srpna. Již od 1. září 2016 stanice poskytuje údaje do databáze ČHMÚ. Hlavními investory meteostanice jsou pánové Antonín Vojvodík, Luboš Zahradník a Filip Musiol, ultrazvukové čidlo a letní srážkoměr poskytl ČHMÚ, stejně tak přenos dat a jejich zpracování v databázi je v režii ČHMÚ. Všem zúčastněným je tímto potřeba poděkovat za spolupráci. Údaje ze stanice budou kromě standardního zpracování pro klimatologická hodnocení využitelné i pro účely činnosti Správy NP Šumava či Horské služby Šumava, navíc jistě neuniknou ani zájmu širší veřejnosti. Kromě zmíněné vizualizace dat na portálu ČHMÚ je možné průběhy měřených parametrů sledovat i na webech pocasi-volary.cz a pocasi.sumava.eu, tak jak jsme již několik let zvyklí i z mnoha dalších šumavských stanic. Nezbývá než nové meteostanici popřát dlouhá léta bezproblémového provozu v drsných podmínkách šumavského hřebene, a nadšencům, kteří se na jejím zřízení podíleli, i dalším zájemcům mnoho zajímavých údajů z těchto pro mnohé velmi vzdálených míst našeho území.
(jp)
